Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš Zdroj: Profimedia.cz
Sněmovna většinou hlasů schválila přijetí přísnějšího zákona o střetu zájmů. Ten je známý pod názvem lex Babiš a reaguje tak na vrcholné politiky, kteří vlastní média a pobírají dotace. Opoziční hnutí ANO se obstrukcemi snažilo projednání bodu protáhnout. Koaliční poslanci ale protlačili pevnou dobu pro hlasování. Na protest proti zákonu zablokovala hnutí ANO a SPD další jednání Sněmovny.
Schvalování předlohy měsíce brzdilo opoziční hnutí ANO. V pátek neprosadilo vrácení předlohy do opětovného projednání ve druhém čtení ani odklad účinnosti na rok 2026, tedy na dobu po příštích sněmovních volbách. Návrh má být účinný od příštího roku. Dolní komora schválila Michálkův pozměňovací návrh hlasy 85 ze 164 přítomných poslanců. Pro úpravu zvedli ruku zástupci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Proti hlasovalo 79 poslanců z ANO a SPD.
SPD a ANO na protest proti způsobu přijetí zákonu zablokovaly další jednání Poslanecké sněmovny. Obě hnutí si vzala celkem čtyřhodinovou přestávku na jednání. Navazující mimořádná schůze ke zvýšení spotřební daně z nafty je tudíž přerušená do středy 21. června.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Inflace v Česku přibrzdila na 11,1 procenta. Výrazně podražil cukr, zlevnily pohonné hmoty
Zástupci ANO během projednání tvrdili, že Michálkova úprava míří na jednoho člověka, tedy předsedu hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše, že jde o takzvaný přílepek a že je protiústavní. „Každý, kdo pro zákon zvedne ruku, rozviklá naše hodnoty demokracie, za které bojovali naši rodiče nebo my sami před 34 lety,“ uvedl před hlasováním místopředseda frakce hnutí Aleš Juchelka. „Generace mých rodičů stoprocentně nebojovala za to, aby oligarchové mohli vlastnit média a pobírali stamilionové dotace,“ opáčil mu Michálek.
Koalice nechala ve středu kvůli obstrukcím omezit dobu pro vystoupení poslanců a stanovila pevný termín hlasování na pátek. ANO ohlásilo, že se v případně platnosti novely obrátí na Ústavní soud.
Zákon o střetu zájmů se podle schválené úpravy navíc bude nově vztahovat i na prezidenta republiky. Hlava státu by tak měla každoročně podávat majetkové oznámení a platily by pro ni i další povinnosti včetně zákazu vlastnictví médií.
Zpřísnění zákazu vlastnictví médií politiky a přijímání dotací a investičních pobídek v zákoně o střetu zájmů koalice připojila k vládní novele, která mění řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Hnutí ANO oddálilo hlasování o předloze v únoru, následně v polovině května i tento týden.
Zákon zpřísňuje pokuty a obcházení
Poslanecký návrh mění ustanovení, které zakazuje veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Například média nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Zpřísňuje postihy a ztíží obcházení zákazu tak, že se má vztahovat na společnosti provozující média. Obdobně tomu má být u firem v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády.
Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš po nabytí účinnosti ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání dotací a investičních pobídek v roce 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá i skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku.
