Zvýšení příspěvků na péči pro lidi s postižením
Sněmovna v pátek schválila zvýšení příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením. Konkrétně prošel návrh pětikoalice. Úpravy opozičních hnutí ANO a SPD usilující o razantnější růst části dávek zákonodárci zamítli. Novelu, která má také zdůraznit podporu poskytování sociálních služeb potřebným lidem v jejich domácím prostředí, nyní dostanou k posouzení senátoři.
Předloha o sociálních službách byla jediným návrhem zákona, který dolní komora v pátek projednala. Jednací den skončil s ohledem na víkendový kongres ODS v Ostravě po poledni, tedy o zhruba dvě hodiny dříve, než je v pátek obvyklé. Řádná schůze bude pokračovat od úterního odpoledne.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Přetlak mezi radikály. Z osmi lídrů v superdebatě stáli čtyři na straně Putina, říká Schmarcz
Podle koaličního návrhu se od července zvýší příspěvky na péči ve třech ze čtyř stupňů závislosti na pomoci druhých, a to zhruba o desetinu až dvě pětiny. Nejnižší dávka, tedy v prvním stupni závislosti, zůstane na současné úrovni. Opozice to kritizovala i s ohledem na záměr ministerstva práce zvýšit od pololetí maximální ceny, které mohou lidé za sociální služby platit. Vzrůst by mohly nejvyšší možné částky za terénní a ambulantní služby.
Na ministerstvo práce jsem nešel, abych rozdával peníze, říká Jurečka a slibuje revoluci
Na ministerstvo práce jsem nešel, abych rozdával peníze, ale abych dělal zodpovědnou a solidární politiku, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS šéf lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Je přesvědčen, že se do konce roku podaří schválit všechny změny zákonů, které připravil, a i díky tomu bude rok 2025 revoluční. Mluví také o tom, proč si sám nespoří na důchod a proč lidem radí spořit si nejméně 1000 korun měsíčně.
Nyní dostávají dospělí na úhradu sociálních služeb měsíčně 880, 4 400, 12 800 a 19 200 korun. Lidé do věku osmnácti let pak 3 300, 6 600, 13 900 a 19 200 korun. Od července budou podle novely dospělí pobírat 880, 4 900, 14 800 a 23 tisíc korun, lidé s nejvyšší dávkou v domácím prostředí 27 tisíc korun. Dětem bude stát vyplácet 3 300, 7 400, 16 100 a 23 tisíc korun, při péči doma 27 tisíc korun. Roční rozpočtový dopad se odhaduje na sedm miliard korun.
Válcuje ODS své partnery?
Hnutí ANO a SPD neúspěšně prosazovala sedm variant růstu příspěvků na péči. Většina z nich více zvedala dávky v prvním a ve druhém stupni závislosti na pomoci druhých. Jeden návrh se týkal částky jen ve stupni prvním. Poslankyně Jana Pastuchová (ANO) tvrdila, že nynějších 880 korun příjemcům nestačí a že 500 korun navíc by státní rozpočet „nezbořilo“. „Nenechte se od ODS válcovat kvůli dvěma miliardám,“ obracela se na zástupce dalších vládních stran, nejvíce na Piráty.
Novela skupiny koaličních poslanců v čele s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) má vést k přednostnímu poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí klienta, pokud je to možné. Pobytové služby by podle předkladatelů měly představovat až poslední řešení. Novela v souvislosti s tím upravuje i takzvanou neformální péči. Jde například o její podporu formou poradenství i odlehčovacími službami, které umožňují zajistit pečujícím lidem odpočinek. Mohly by podle novely trvat až 180 dnů v roce – místo nynějších 90 dnů. Omezení se nebude vztahovat na terénní služby.
Předseda KDU-ČSL a ministr práce Marian Jurečka Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Předseda KDU-ČSL a ministr práce Marian Jurečka Zdroj: ČTK
Předseda KDU-ČSL a ministr práce Marian Jurečka Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Předseda KDU-ČSL a ministr práce Marian Jurečka Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Opoziční výtky vyvolala zejména zákonná úprava sítě sociálních služeb celostátního a nadregionálního charakteru. Vychází podle zdůvodnění ze skutečnosti, že taková síť sice funguje, současné znění zákona ji ale nezná. Podle poslance Aleše Juchelky (ANO) vymezení přinese nejistotu pro 400 tisíc klientů. Jeho pozměňovací návrhy, aby tato síť zahrnula všechny nynější služby nebo aby existovalo přechodné období, Sněmovna odmítla. Jurečka opakovaně ujišťoval, že stát nebude žádnému poskytovateli rušit z roku na rok financování.
Sněmovna v novele upravila požadavky na bezúhonnost pracovníků v sociálních službách. Budou stejné jako u zdravotníků. Větší obecní úřady budou podle předlohy cíleně vyhledávat poskytovatele sociálních služeb bez oprávnění.