Na ministerstvo práce jsem nešel, abych rozdával peníze, říká Jurečka a slibuje revoluci

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Rozhovor s Marianem Jurečkou

Na ministerstvo práce jsem nešel, abych rozdával peníze, ale abych dělal zodpovědnou a solidární politiku, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS šéf lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Je přesvědčen, že se do konce roku podaří schválit všechny změny zákonů, které připravil, a i díky tomu bude rok 2025 revoluční. Mluví také o tom, proč si sám nespoří na důchod a proč lidem radí spořit si nejméně 1000 korun měsíčně.

Máte připravených mnoho zákonů, hodně o nich hovoříte, ale zatím je vám to tak nějak k ničemu. Řada straníků tvrdí, že nereprezentuje lidoveckou politiku a preference v průzkumech padají. Co s tím chcete dělat?
Jsem přesvědčen, že děláme důležité, odvážné a často i reformní kroky. Chápu, že ne všechny jsou vždy na první pohled pro společnost pozitivní. Jejich odkládaní, jako v případě důchodové reformy, by ale znamenalo větší a větší komplikace pro budoucnost. Moc dobře vím, že pro společnost nebyly uplynulé dva roky lehké, ale přichází období, na kterém je vidět, že to nejhorší máme jednoznačně za sebou. Věřím, že společnost vnímá, že před sebou máme necelé dva roky do voleb a teprve ocení, že vládní kroky jsou dobře nastavené.

ČTĚTE TAKÉ: Lidovci doplácejí na vládu v pětikoalici. Nízké preference jsou daň za kompromisy, říká Bartošek

V rámci ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) jste připravili důchodovou reformu, revizi sociálních dávek, zákon o integračním sociálním podniku, novelu dětských skupin a tvoří se změny zákoníku práce. Co vše se podaří ve Sněmovně prosadit?
Podaří se vše. Nešel bych do toho procesu, kdybychom neměli jistotu, že všechno v tomto volebním období dotáhneme. Všechno jsou to strašně důležité věci. Připravujeme navíc i změny v příspěvku na péči, v nemocenských dávkách a digitalizaci. Nešel jsem na tento barák s tím, že občas něco pocukruju a rozdám nějaké peníze. Šel jsem sem proto, že se tady 10 až 15 let vše jen odkládalo.

Nědělám socialistickou, populistickou ani rozhazovačnou politiku, ale zodpovědnou a solidární.

Do konce volebního období schválíte všech těchto pět velkých změn?
Ano. Vše, co jste jmenovala, legislativně předpokládám schválit do konce letošního roku. Důchodová reforma je pro mě něco, co máme za MPSV hotové. Nyní ladíme i s panem prezidentem dohodu s opozicí.

Opozice zatím tvrdila, že neviděla paragrafové znění, že nesouhlasí s posunem věku odchodu do důchodu a výhrady má i k náročným profesím a tak dále.
Opozice v tomto případě neříká pravdu. Na začátku prosince loňského roku jsem jim poslal celé paragrafové znění tak, jak šlo do meziresortního řízení. Oslovil jsem je s tím, ať pošlou připomínky. Udělala to SPD, ANO neposlalo ani čárku.

VIDEO: Minimální mzda poroste dalších pět let, uvedl Jurečka. Popsal princip, o kolik se má měnit

Takže je za vás lepší domluva s SPD než s hnutím ANO?
Neříkám, že SPD se vším souhlasí, ale v jednáních se chovají mnohem konstruktivněji než ANO, které říká jen ne, ale neříká, co chce. Očekával bych od nejsilnější opoziční strany, že má svůj návrh a že ho představí.

Nedopadne to tedy s vaší důchodovou reformou tak, jako s tou za vlády Petra Nečase a příští vláda ji zruší?
Věřím, že bude trvalá. Každý soudný politik i z opozice, byť to neřekne na kameru, si uvědomuje, že není možné systém nechat tak, jak běží doposud. Výroky Aleny Schillerové z období, kdy byla ministryní financí, také hovořily o udržitelnosti systému. Nyní je v opozici, tak se jí to nehodí a říká opak a k bývalým výrokům se nehlásí.

Na důchod si nespořím.

Jak si spoříte na důchod?
Máme s manželkou pět dětí. Tvrdím, že člověk v produktivní generaci má dva úkoly – pracovat a odvádět ve svých důchodech odvody na důchody rodičů a prarodičů a postavit za sebou plátce, kteří jednou budou odvádět peníze na jeho důchod.

Takže sám si nespoříte?
Ne, vůbec.

Kolik by si za vás lidé měli spořit, pokud pět dětí nemají?
Je to individuální věc podle možností každého z nás. Částka je za mě alespoň někde kolem 1000 korun za měsíc, ale chápu, že dnes mladí lidé, kteří zakládají rodinu, nejsou takového spoření schopní. I proto jsem otevřel jednání s panem ministrem financí, jestli bychom v rámci nějaké příští úpravy třetího pilíře nepodpořili více mladé lidi do 40 let.

Jak by to mělo vypadat?
Aby si lidé do 40 let nemuseli spořit nic, i přesto měli možnost získat příspěvek zaměstnavatele a státní podporu.

Povinnost přispívat si na důchod je myšlenka zrušeného druhého pilíře. Poslední dobou se hovoří o jeho návratu, plánujete to?
Ale to není druhý pilíř jako takový. Chci reagovat na to, že rodiče kolem 40 let nemají možnost zajišťovat si kapacity do třetího pilíře na stáří. Byl by to zajímavý zaměstnanecký benefit podpořený příspěvkem státu a po čtyřicítce by na to člověk navázal sám. O tom nyní s ministrem financí debatujeme.

Rok 2025 bude vysloveně revoluční.

Nicméně už dnes zaměstnavatelé příspěvek dobrovolně dát mohou.
Ano, ale ne s podporou státu. Namotivovali bychom firmy tak, aby to využívaly ještě víc. Jak by to mělo konkrétně vypadat, ještě řešíme.

Jak to bude s důchody pro OSVČ? Ty si často platí minimální odvody a to bude znamenat i nízké důchody. Ustojí politici tlak těchto lidí, kteří v důchodu budou protestovat proti tomu, že celý život pracovali a mají malé penze?
Každý dospělý i OSVČ má dnes možnost se podívat na portálu České správy sociálního zabezpečení, jak mu vychází předpokládaná výše důchodu podle dosavadních příjmů. Chceme, aby tato informace byla ještě více dostupná. Jednáme i s bankami, zda by mohla být viditelná i v rámci elektronického bankovnictví podobně jako vidíme výši hypotéky. Dejme lidem svobodu a zodpovědnost zároveň, ať si to vyhodnotí. Na druhou stranu v rámci konsolidačního balíčku jsme udělali i změny, které se týkají stanovení minimálního vyměřovacího základu a výše procentního odvodu i u OSVČ, kdy to v rámci tří let postupně navyšujeme. Cílem je garantovat i při minimálních odvodech vyšší důchody.

Stát nemá rodičům kecat do skloubení rodiny a práce.

Takže chcete sice dát lidem zodpovědnost, ale pro jistotu jim to i trochu nařídit.
Je to posun k tomu, aby měli jistotu vyššího důchodu do budoucna. Zajímavé je, že z čísel vidíme, že ti, kteří si platí minimální odvod, si ve věku 50 let začnou spořit významně víc.

Takže chápou, že musí?
Řekněme si to na rovinu, pokud je někdo OSVČ, tak vždy bral zodpovědnost do svých vlastních rukou a myslí si, že si uvědomuje i otázku zabezpečení na důchod. Tito lidé mohou mít různé jiné strategie – mají třeba majetek, byt na pronájem atd.

Jak to vypadá se zákonem o sociálním integračním podniku, který má za cíl dostat do práce i propuštěné vězně, děti z dětských domovů a podobně?
Prvním cílem zákona je pomoct těm, kteří jsou podporováni v rámci chráněného trhu práce – osoby se zdravotním postižením. Druhým cílem je podpora lidí po léčbách závislostí a po výkonu trestu. Větší podpora je také pro lidi z ústavní péče nebo dětských domovů a podporu cíleně získají i lidé 60+, kteří byli za posledních 24 měsíců víc jak 12 měsíců bez práce. Jde o to, aby nám tito lidé nezůstávali mimo pracovní trh a dařilo se nám je zapojit. Sociální podnik bude zároveň motivovat k tomu, aby člověka dostal na otevřený trh práce se snahou co nejvíce ho osamostatnit.

Kolik lidí se vám tímto podaří do práce dostat?
Ve středně a dlouhodobém horizontu i tisíce lidí. Na druhou stranu zákon má hluboký smysl, i když lidi na otevřený trh práce nedostaneme a budou dlouhodobě fungovat právě v sociálním podniku. Na rovinu si řekněme, že část lidí na otevřeném trhu práce nikdy fungovat nebude a pro ně má velký smysl, že budou vyvíjet alespoň nějakou aktivitu. Jsem rád, že jsme se posunuli k dohodě s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou, že to dopadne a od příštího roku systém začne fungovat.

Chápu to správně, že se všemi zmíněnými opatřeními snažíte vytvořit komplexní balík a řekněme zalepit díry, kudy státu buď unikají peníze nebo mu ze systému vypadávají různé sociální skupiny.
Jsem rád, že to říkáte. Snažil jsem se to vysvětlit, když jsem představoval revizi dávkového systému. Ta sama o sobě není tou významnou převratnou změnou. Je to třeba provázat právě s integračním podnikem, zákonem o sociálním bydlení, který připravuje kolega Bartoš a tak dále.

Chci, aby obce dostaly pokutu, pokud nezajistí místa ve školkách.

Skutečně se Jurečkovi, Bartošovi a Stanjurovi společně podaří systém komplexně napravit, jak tvrdíte, a tyto lidi dostat do práce?
Ano. V tomhle opravdu vidím reformní kroky a rok 2025 bude vysloveně revoluční. Nejen, že to pomůže lidem, které potřebujeme vrátit do systému a vytvořit jim tu takzvanou trampolínu, ale je to podstatné i z fiskálního hlediska. Pokud nás tito lidé nebudou stát tolik na sociálních výdajích, budou odvádět peníze do státního rozpočtu, sníží se tím například i kriminalita, tak to vše jsou důvody, proč tuto sociální reformu děláme.

Kde vázne předložení zákona o dětských skupinách? Vím, že největší střet byl na tom, jak obce donutit, aby dětské skupiny zřizovaly. Případně, jakou by měly dostat pokutu, pokud místa pro své děti nezajistí. Jak to tedy nakonec v zákoně je?
Chci, aby to tam bylo.

Ona už tam ale povinnost místa zřídit je, nikdo to nevymáhá a reálně to nefunguje.
Chci, aby to tam bylo vymahatelné opravdu tak, že s tím bude spojená nějaká forma sankce, kdy ta obec to nemůže přehlížet.

Takže pokuta?
Chci, aby tam byla, protože není možné, aby obec zajišťovala spoustu jiných povinností, kde má také sankce, ale tak základní věc, jako je podpora pro rodiče a děti, stála bokem a část obcí se tvářila, že problém řešit nechce.

Existuje na MPSV strategie rodinné politiky, ve které se hovoří, že by místa ve školkách měla být už pro roční děti, NERV dával doporučení pro děti od 2 let. Jak se na tom pracuje?
V tomhle ohledu je princip jednoduchý. Jako stát vytváříme podmínky. Nemůžeme nařídit, že musí dětské skupiny brát děti od nějaké hranice, dnes je ta hranice půl rok věku. Jednáme navíc i se zdravotnictvím, abychom výzvu zacílilo i na zdravotnická zařízení, kde máme velkou koncentraci rodičů. V tento okamžik děláme maximum – stát nabízí podmínky a často i peníze. A ti, kdo je musí využít, jsou kraje, obce a případně soukromníci.

Byť jste zvýšili od letošního roku rodičovský příspěvek, v programovém prohlášení to nebylo, ale byla tam jeho valorizace, proč k ní ještě nedošlo?
Toto je věc, která se v koalici aktuálně neřeší úplně snadno. Valorizovat v dobách, kdy je státní rozpočet přebytkový, je daleko snazší než v dnešní situaci.

Takže rodiče nejsou prioritní skupinou, která by si v této chvíli zasloužila nějakou předvídatelnost?
Ne, tak to vůbec není. Zvýšili jsme celou řadu podpor včetně těch, které se týkaly rodičů – ať už navýšení rodičáku nebo příspěvku na bydlení, o který mladé rodiny žádají. Chci ještě řešit další důležité podpory pro rodiče, které jsme měli v programu.

Moje manželka je velká hrdinka. Na rodičák bych ale v pohodě nastoupil.

Jako třeba co?
Programové prohlášení mluví o daňových prázdninách pro rodiče tří a více dětí. Byl bych zároveň rád, abychom se vrátili k debatě o zvýšení slevy na dítě, což je efektivní nástroj pro podporu legálně pracujících rodičů.

Jak si vy sám představujete skloubení rodinného a pracovního života? Nedávno jste na sociálních sítích postavili ženu v saku s dítětem k plotně. Z téhle fotky byla slušně řečeno zklamaná i řada straníků, o kritice veřejnosti nemluvě.
Moje představa je taková, aby to byla maximálně svobodná volba rodičů, kteří to skloubit chtějí. Stát do toho nemá kecat. Má maximálně odstranit všechny překážky, které dnes rodiče mají, ať už se řeší kapacity školek nebo podpora částečných úvazků nebo práce na home office, kterou se snažíme podporovat i u nás na MPSV. V zákoníku práce se snažíme řešit i to, aby se rodič mohl během rodičáku vrátit na své pracovní místo a nemuselo se to obcházet. Všechny bariéry se snažíme postupně odstraňovat.

Přehodím to trochu do osobní roviny. Máte pět synů, manželka na jejich výchovu musela být často sama, protože vy jste byl pracovně v Praze. Jak jste to zvládali?
Je pravda, že teď jsme skutečně specifická domácnost a moje manželka je velká hrdinka, že to dokáže zvládat, není to jednoduché. Ale už když jsem byl v politice, často jsem si bral i děti do práce. Rozdělení rolí u nás nikdy nebylo tak, že já jsem ten, kdo vydělává peníze a ona je ta, která zabezpečuje rodinu.

Nastoupil byste na rodičovskou?
V pohodě. Jedinou nevýhodu, kterou mám, je, že nenakojím. My jsme si to doma vyhodnotili, vyříkali a nastavili. Ale třeba prvního kluka manželka nekojila, tak jsem si prostě vzal nutrilon, plínky do baťohu a jel s ním do práce a neviděl jsem v tom žádný problém, když to zaměstnavatel umožňoval.

Od pondělí do pátku jsem ale opravdu bohužel v Praze, ale přijedu-li domu, tak prostě normálně funguju. Rád vařím s dětmi. O víkendu si vezmu montérky a tričko a normálně dělám fyzické práce jako kterýkoliv jiný chlap o víkendu. Jezdíme s kluky traktorem, vezmu je a jdeme dělat, opravujeme motorku, sekačku, svařujeme… Jsem technický typ a mám tyhle věci rád. Za mě to nikdo jiný neudělá. Ale když se vrátíme k těm stereotypním představám, tak mě to vlastně trochu štve. Uvařit u nás nedělní oběd je chlapská záležitost. Všichni kluci od 12 let umí vařit, vyžehlit si košili, nevidím rozdělení rolí, abychom si říkali, že toto je ženská práce.

Když se tímhle vším dostanu oslím můstkem k PR a lepší komunikaci lidovců, tak nejen fotka ženy u plotny, ale obecně se lepší komunikace zatím nedostavila, tak kdy ji uvidíme? Jak to bude vypadat?
Já s vámi úplně nesouhlasím. Myslím, že už od ledna posuny jsou.

Pane ministře, v jednom z posledních průzkumů nemáte ani dvě procenta a ANO se šplhá ke 40. Neříkejte mi, že sám necítíte, že to není úplně to pravé ořechové…
Už jste někdy viděla nějaký průzkum, který by ve finále odrážel skutečný volební výsledek? Já průzkumy ani nepřeceňuji ani nepodceňuji, ale o tom, jak dopadnou příští volby, neříká vůbec nic. Klidně se potkejme v říjnu 2025 a řekneme si.

O některé voliče jsme přišli. Nedělám socialistickou politiku

Na změnách postupně pracujeme. Řeknu jen dva příklady – revize dávek srozumitelně představená a s naprosto pozitivními reakcemi. Druhá věc je, že se projednávalo téma manželství pro všechny, které není pro lidovce jednoduché. Byli jsme schopní přijít a jasně říct, že manželství je pro nás základní svazek muže a ženy a pokud jde o registrované partnery, pojďme udělat změny a podařilo se to.

Nepřicházíte vaší politikou o lidovecké voliče?
U některých z nich jsme v tento okamžik asi ztratili důvěru, to tak je, ale samozřejmě se ji snažíme získat zpět. Věřím, že se to podaří otočit.

Nepřestáváte být sociálním svědomím vlády, což se od lidovců ve vládě vždy trochu čeká? I kolegové straníci na to začínají poukazovat.
Co z toho, o čem jsme se bavili, by se nedalo označit jako zodpovědná solidarita?

Možná dalo, ale vaši kolegové i voliči to z nějakého důvodu tak zřejmě nechápou.
A proto to tady teď trpělivě vysvětluji. Na konkrétních příkladech říkáme, že je nějaký problém, který maximálně poctivě analyzujeme a přicházíme s řešením. Není to socialistické, není to populistické a rozhazovačné, ale zodpovědné a solidární.

Nevybrali jste si špatná ministerstva, jak občas naznačují někteří lidovci?
Na rovinu je to špatná polemika. Vybrali jsme si tato, děláme na nich dobrou práci a věřím, že to dokážeme dobře odprezentovat, aby to lidi dokázali ocenit. Máme na to necelé dva roky.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Dusno kolem Bartoše: V koalici se bojí, že nestihne digitalizaci. Běžná praxe, tvrdí ministr.

Tagy: