Spojení „No to racism“ pravidelně provází zápasy na evropské scéně. Přesto se rasismus na tribunách i v posledních letech pravidelně objevuje. Jak tyto prohřešky řeší UEFA? Zdroj: Profimedia.cz
Ačkoliv to české veřejnosti přijde absurdní, fotbalová organizace UEFA vyšetřuje utkání Sparty Praha s Glasgow Rangers v Evropské lize na Letné. Dětští fanoušci vytvořili nehostinné prostředí v Česku nenáviděnému Glenu Kamarovi. V Británii si myslí, že šlo o rasismus. Může pražský klub potkat trest? Na základě vyjádření delegáta přítomného na utkání spíše nikoliv. V článku se dočtete, jak UEFA přistupovala k případům xenofobie na tribunách v minulosti.
Pro jeden příklad není nutné vracet se po časové ose daleko do minulosti a zamířit za hranice České republiky. Když na začátku letošního srpna hrála Sparta předkolo Ligy mistrů s Monakem, část jejích fanoušků spustila rasistické urážky vůči záložníkovi tmavé pleti Aurélienu Tchouaménimu po jeho úvodním gólu z 37. minuty. Nastala zhruba tříminutová pauza, hlasatel vyzval domácí příznivce, aby se svými „skřeky“ přestali, jinak bude utkání předčasně ukončeno.
MS ve fotbale 2022
Urážky pak pokračovaly až po zápase. UEFA si pro Spartu přichystala trest v podobě zavřeného stadionu na první domácí zápas proti skotským Rangers v Evropské lize, kam Letenští zamířili po neúspěchu v kvalifikaci Ligy mistrů. Trest byl nakonec zmírněn tím, že na tribuny mohlo přes 10 000 dětí s doprovodem. Právě jejich bučení proti Glenu Kamarovi je nyní vyšetřováno.
Nejpřísnější trest za hákový kříž
Hypercitlivé prostředí ve Velké Británii by si podle některých názorů přálo vyloučení Sparty. Ovšem UEFA na tuto hru zcela jistě nepřistoupí, ostatně ani podle delegáta utkání se nic rasistického směrem ke Kamarovi v Praze nestalo. Navíc vyloučení ze soutěže za rasismus v ochozech během soutěží konajících se pod hlavičkou evropského fotbalového orgánu zatím nikdy nezapříčinil úplné „vykopnutí“.
Extrémním případem je už odečet bodů. Zkušenost s tím má chorvatský národní tým. V roce 2015 měl zavřený stadion pro utkání kvalifikace na mistrovství Evropy 2016 proti Itálii kvůli rasistickým pokřikům fanoušků v přechozím utkání s Norskem. Ačkoliv nikdo nechápal, jak se to mohlo stát, před duelem s Italy se na trávníku objevil hákový kříž. Chorvatská fotbalová federace mluvila o sabotáži, zločinu a ostudě pro celou zemi, ovšem organizaci UEFA neobměkčila a byl jí sebrán bod. K tomu ještě dostala od cesty pokutu 100 000 eur.
Z případů z posledních let celkem vyčnívá dění při utkání kvalifikace na Euro 2020 mezi Bulharskem a Anglií. Několik hráčů „ostrovanů“ tmavé pleti čelilo nevhodným zvukům z úst bulharských fanoušků. Domácí tým měl pak zavřené tribuny na následující dva zápasy včetně toho s Českou republikou. To se nelíbilo antidiskriminačnímu hnutí Fare Network, které se snaží vyhnat rasismus z fotbalu. Podle něj vzhledem k předchozím hříchům Bulharů měl přijít daleko ráznější trest.
„Vítáme rychlost tohoto rozhodnutí, ale jsme zklamaní, že Bulharsko nebude vyloučeno z kvalifikační soutěže Euro 2020 vzhledem k jejich předchozím záznamům a zjevné neschopnosti vyrovnat se s problémy, se kterými se potýkají,“ stálo v prohlášení.
Ani následné Euro se neobešlo bez problémů. Maďarsko bylo jednou ze zemí, která ho spolupořádala. Každého oslnila atmosféra, která panovala v budapešťské Puskás Areně, ale bouřlivá kulisa měla i stinnou stránku. Část maďarského publika se během šampionátu opakovaně chovala rasisticky a diskriminačně, proto reprezentační tým schytal trest v podobě zavřených tribun na tři zápasy, které pořádá UEFA, a pokutu 100 000 eur.
Mimochodem i čeští fotbalisté se dříve v mezinárodních zápasech stali obětí rasismu, respektive jeden z nich – Theodor Gebre Selassie – český obránce s etiopskými kořeny. Na ME v roce 2012 v Polsku ho nevhodně uráželi Rusové, jejich fotbalová asociace dostala finanční trest.
UEFA v podobných případech zavírá někdy část stadionu, jindy všechny tribuny, a to maximálně na dvě utkání. Pokuty se za posledních 10 let pohybují v rozmezí 20 000 až 100 000 eur. Trest si museli vyslechnout různé reprezentace a kluby, většinou pykaly ty nacházející se ve východní části Evropy.
Odchod ze hřiště? Vítězství pro rasisty
Ačkoliv se UEFA snaží brojit proti rasismu různými kampaněmi, včetně „No to racism“ (Ne rasismu), provází tento nešvar její zápasy už mnoho let. Nezdá se tak, že by bylo reálné xenofobii z trávníků zcela vymýtit. I když je v silách organizace opravdu vyloučit klub nebo národní celek ze soutěže, zatím se k tomu neměla.
Jednou z možností, jak reagovat na nenávist s rasistickým podtónem, je odchod hráčů ze hřiště. Třeba uznávaní trenéři Jürgen Klopp a Maurizio Sarri lobovali za to, aby rozhodčí přerušovali zápas a hráči se právě odchodem z trávníku postavili proti chování individualit na tribunách.
Prezident UEFA Aleksander Čeferin před dvěma lety řekl: „V okamžiku, kdy je zápas zastaven nebo se nehraje, si myslím, že 90 procent normálních lidí na stadionu by těm pitomců nakopalo zadek. Je rok 2019, nevrátili jsme se o 100 let zpátky.“
Třeba anglický reprezentant Raheem Sterling ale uvedl, že odchody vyhovují rasistům. „Osobně bych s tím nesouhlasil. Zkuste prostě jít na hřiště a vyhrát. Myslím si, že těmto fanouškům to ublíží ještě víc. Snaží se vás jen dostat dolů, a pokud odejdeš ze hřiště, tak to pro ně bude vítězství. Když dáte gól nebo vyhrajete zápas, zažijí porážku,“ řekl.
Tolik skloňované poklekávání na znamení souznění s hnutím Black Lives Matter už i podle mnoha fotbalistů nic neřeší. Padají slova o prázdném gestu, navíc tento „rituál“ leží mnoha fanouškům v žaludku a způsobuje další nenávist.
