Špičák zkritizoval pracovní karanténu
Pracovní karanténu na svém pracovišti nedopustím. Ve Zprávách Plus na CNN Prima NEWS to řekl poslanec a gastroenterolog Julius Špičák (ANO). Opatření, které její zavedení od 17. ledna umožňuje, naopak jako schůdnou možnost vnímá senátor a lékař Roman Kraus (ODS).
„Vedu kliniku, která má 25 lékařů a dělá řadu intervencí. Nepochybně si vše dokážu zorganizovat tak, aby nakažený pracovník v provozu nebyl,“ pronesl ve Zprávách Plus na CNN Prima NEWS Špičák na adresu takzvané pracovní karantény. „Není to navíc správný výraz, protože se týká člověka s pozitivním testem. Ve skutečnosti se jedná o pracovní izolaci.“
Narážel na skutečnost, že izolací se běžně rozumí omezení pohybu již nakaženého člověka a karanténa platí pro zdravé osoby, které měly kontakt s nakaženým.
Pracovní karanténu v případě nutnosti mohou mít podle rozhodnutí vlády od 17. ledna zdravotníci a pracovníci v sociálních službách. Špičák prý ale něco podobného na svém pracovišti nedopustí.
Raději letecký dispečink
„To, že bude mít člověk roušku, není opatření do života. Zdravotní a sociální sektor mají jednu vlastnost – velkou zastupitelnost. Ty kritické výkony vždy dokážete nějaký způsobem zorganizovat a přenastavit,“ podotkl s tím, že si to dokáže představit třeba u leteckého dispečinku. „Super náročných výkonů“, které se nedají odložit, podle něj tolik není.
S tím však nesouhlasil lékař Roman Kraus (ODS). „Pracovní karanténa bude využita až ve chvíli, kdyby ti lidé zásadním způsobem omezili provoz. Člověk se chrání všemi ostatními prostředky tak, aby nemoc nemohl šířit. Je to hodně i na odpovědnosti manažerů,“ reagoval.
Česko má prý v určitých sektorech zdravotnictví velmi málo odborníků, a ti by pak chyběli. „Čistě teoreticky by se pak mohla zastavit třeba kardiologie a nemohli by být ošetřeni pacienti s akutním infarktem,“ vysvětlil s tím, že při zákroku katetrizace je minimální riziko přenosu.
Vývoj nové varianty koronaviru podle odborníků naznačí už další dny. „V tuto chvíli máme diagnostikovaných 30 tisíc nakažených, to znamená, že můžeme mít i dvakrát tolik. Možná k tomu dojde tento nebo příští týden,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek s tím, že musíme sledovat dopad na zdravotnictví a nikoli počet nakažených.
Připomněl, že na základě mezinárodních studií má nová varianta omikron nižší smrtnost a je méně nebezpečná, protože nezpůsobuje těžký průběh v takovém měřítku, jako varianta delta. I malé procento nakažených ale prý může vyvolat velký počet hospitalizovaných.
Nemělo by se ale podle něj jednat o rapidní přetížení. „Je to mimo jiné zásluha všech těch, kteří se očkovali posilovací dávkou. Ta velmi výrazně brání těžkému průběhu,“ sdělil Dušek. Podle něj do deseti dnů omikron ukáže, s jakým dopadem musíme očkovat. „Jestli se to pak bude zlepšovat a omikron se přežene, záleží více na přírodě než na nás,“ dodal Špičák. I kvůli nové variantě za úterý přibylo nejvíc potvrzených případů za dobu epidemie, testy odhalily 28 469 nakažených.
