Kdo způsobil druhý výbuch ve Vrběticích? Hledaní agenti už byli pryč, upozorňuje Šándor

To, že státy posílají na ambasády do jiných států členy svých zpravodajských služeb, není nic tajného. „Rozhodující je, jakou činnost pod diplomatickým krytím vykonávají. Pokud se nesnaží získávat utajované informace, je to v pořádku,“ vysvětlil bezpečnostní expert Andor Šándor.

O špionech se ví od začátku

Pokud se ale špioni snaží verbovat příslušníky domácích tajných sil nebo ovlivňují veřejné mínění a činnost státních orgánů, jde o problém, který nejde tolerovat. „O tom, že na české ambasádě pracují zástupci GRU, se ví od prvního dne,“ dodal Šándor. Dva ruští agenti Alexander Miškin a Anatolij Čepiga, které policie hledá v souvislosti s explozemi skladů, ale nikdy členy úřadu v Praze nebyli.

Hamáček: Budeme diskutovat o dalších krocích vůči Rusku. Stát měl vše pod kontrolou

Jan Hamáček

„Kroky Ruska jsou silnější, než jsme čekali,“ řekl na pondělní tiskové konferenci vicepremiér a dočasný ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD). Reagoval tak na vyhoštění 20 českých diplomatů z Moskvy. S premiérem Andrejem Babišem (ANO) bude diskutovat o dalších krocích České republiky vůči Rusku. Hamáček zároveň prozradil, že Česku vyjádřily podporu další státy Evropské unie.

Ke dvěma detonacím skladů ve Vrběticích došlo v říjnu a v prosinci 2014. Miškin a Čepiga, kteří cestovali pod falešnými pasy, byli na našem území prokazatelně pouze v prvním případě. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) následně prozradil, že první exploze byla plánovaná, protože munice měla být už v Bulharsku.

„Druhý výbuch mohl sloužit k zakrytí stop. Je evidentní, že nám chybí odpověď, kdo udělal druhý útok. První se přisuzuje Čepigovi s Miškinem, kteří mi někdy přijdou jako putovní agenti GRU objíždějící svět, kteří někde něco vyhodí a jinde někoho otráví. Odjeli hned v den první exploze. Na druhý útok se nikdo neptá,“ upozornil Šándor.

Naše státní orgány zaspaly

Česko se v reakci na zjištění bezpečnostních složek rozhodlo vyhostit 18 ruských diplomatů, naopak Rusové posílají zpět 20 pracovníků naší ambasády v Moskvě. Hamáček prohlásil, že česká ambasáda je tímto krokem paralyzována.

Ruský úřad v Praze má ale přibližně 150 členů. „Je to opomenutá událost z doby, kdy se Rusové stahovali z našeho území a došlo k rozpadu Sovětského svazu. Naše orgány zaspaly a nepožadovaly přiměřené snížení,“ dodal Šándor. Když pak Češi požadovali vyrovnání počtu zaměstnanců, Rusové vždy odpověděli, že můžeme do Moskvy poslat více lidí.

Proč zůstalo Rusko v tendru na Dukovany? Vláda měla o Vrběticích vědět už v březnu

Vláda

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) i premiér Andrej Babiš (za ANO) věděli o možném zapojení Rusů do výbuchu ve skladu ve Vrběticích už v březnu, tvrdí web Neovlivní.cz. Znamenalo by to, že i když vládní politici věděli o možném „teroristickém útoku na Českou republiku“, jak incident označují zástupci opozice i odborníci, ponechali Rusko v tendru na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech. Babiš trvá na tom, že se o zapojení agentů jednotky GRU do exploze muničního skaldu dozvěděl až v dubnu.

Experta také zarazilo načasování, kdy Hamáček s Babišem informace vypustili. „Ukazuje se, že členové vlády to věděli dříve než v pátek,“ myslí si. Šándor podotkl, že vláda do té doby nevyřadila Rosatom z tendru na dostavbu Dukovan a Hamáček plánoval cestu do Moskvy kvůli vakcíně proti koronaviru Sputnik V.

„To ukazuje, že data nevyhodnotili tak vážně, jak to znělo na sobotní tiskové konferenci. Aby s tím šel premiér ven, musel být impuls opravdu silný,“ zhodnotil situaci bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby.

Vláda také plánuje zveřejnit dokumenty, které má od bezpečnostních složek k dispozici. „Pracovníci BIS ani státní zástupce nebudou šťastní, že něco takového se dostane k veřejnosti. Buď půjde o něco strašně vágního, nebo se ukážou věci, které by BIS neměla zveřejňovat,“ dodal Šándor skepticky.

Jsme slabší stránkou evropské struktury

A proč k pravděpodobnému útoku došlo na českém území? „Rusko nás považuje za slabší stránky evropské struktury, zároveň zde má dobré vztahy,“ vysvětlil Šándor. Česká republika by tak měla počítat s tím, že se zde země prezidenta Vladimira Putina bude snažit působit. „Rusko není pro Česko vojenskou, ale bezpečnostní hrozbou,“ podotkl Šándor.