Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) Zdroj: CNN Prima NEWS
Chci zrušit podporu stavebního spoření a omezit výchovné. To potvrdil v sobotním rozhovoru pro Novinky.cz ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výchovné se přitom má začít vyplácet až od ledna 2023. Stanjurovy plánované škrty mají alespoň částečně řešit schodek státního rozpočtu. Ministr financí popsal, co má plánu a kdy by případné změny mohly začít platit.
„Je to příliš plošné a příliš drahé pro penzijní systém,“ vysvětlil v rozhovoru ministr financí, proč chce omezit vyplácení výchovného. To mají ženy dostávat od ledna k důchodům, má jít o 500 korun za každé vychované dítě.
Stanjura chce jednat o změně parametrů. A to i přesto, že opatření ještě ani nezačalo platit. „Parametry mohou být počet dětí, příjem rodiny, výše důchodu. To vše je k debatě,“ podotkl. Zároveň ale uznal, že jsou penzisté a dámy, které si to zaslouží. „Kvůli tomu, že pečovaly o hodně dětí, tak neměly šanci si tolik vydělávat, a proto mají dnes nižší důchod,“ vysvětlil záměr výchovného.
Rozšíření takzvaného výchovného schválili poslanci tento týden v rámci důchodové novely. Od ledna mají 500 korun k penzi za vychované dítě dostávat i lidé, kteří vstoupili do starobní penze z invalidního důchodu, ale nesplnili podmínku pro potřebnou dobu pojištění. Předloha navíc zamezí krácení výchovného při souběhu starobního důchodu s vdovským nebo vdoveckým důchodem. Novelu ale ještě musí podepsat prezident.
Zruší vláda i podporu stavebního spoření?
Šéf státní kasy přemýšlí i o zrušení podpory stavebního spoření, která činí maximálně 2 000 korun ročně. Jako jednu z variant úspory mu to doporučila Národní ekonomická rada vlády (NERV). „Příští rok se případně přijme zákon, který by mohl být účinný od 1. ledna 2024,“ připustil v rozhovoru pro Novinky.cz Stanjura s výhledem, kdy by k takovém kroku mohlo dojít.
Politici o něm ale ještě na půdě vládní pětikoalice budou jednat. „Uvidíme, jaký bude výsledek. Nicméně v této otázce bych řekl, že je například ekonomická obec poměrně jednomyslná. Myslím, že tady už moc podkladů nepotřebujeme, potřebujeme najít shodu a rozhodnout,“ upozornil.
Minulý týden to připustil i ministr pro místní rozvoj a digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), který s NERV jednal. Podle něj by na zrušení podpory stavebního spoření mohla panovat shoda napříč vládní koalicí. „Není to zrovna nejvýhodnější finanční instrument pro rodiny,“ hájil potenciální možnost úspor pro státní rozpočet. Pro tento krok je i Národní rozpočtová rada nebo někteří ekonomové. Lidovci ale už dříve naznačili, že se jim příliš nezamlouvá. Podobný postoj mají i stavební spořitelny, odborníci z oblasti bydlení i zástupci opozice.
Ze státního rozpočtu na podporu stát posílá ročně kolem čtyř miliard korun, šlo by tedy o viditelnou úsporu ve státní kase. Za rok 2021 to bylo 4,2 miliardy korun. Stavební spořitelny evidují zhruba 3,3 milionu smluv o stavebním spoření a někteří odborníci upozorňují, že příspěvek podporuje bytovou politiku.
Dvě sazby DPH
Zmíněné cesty ale nejsou jediné, jak chce Stanjura snížit schodek státního rozpočtu. Mohla by se podle něj také zvýšit daň z přidané hodnoty (DPH) u některých položek, a to zrušením jedné z jejích snížených sazeb.
„Dlouhodobě jsem příznivcem pouze dvou sazeb DPH. Velmi těžko se vysvětluje někomu, kdo má sazbu 15 procent, proč zrovna jeho produkt, jeho služba není v té druhé snížené sazbě 10 procent,“ popisoval.
„Už děláme propočty, jaký by byl dopad na státní rozpočet, kdybychom tu jednu sníženou sazbu měli v rozmezí 10 až 15 procent. Současně se chceme podívat na všechny položky, které jsou ve snížené sazbě, zda je to opodstatněné. V ní by mělo být uplatněno sociální či zdravotní hledisko. U těch ostatních je můžeme dát do základní sazby (tedy 21 procent, pozn. red.),“ dodal.
Na příští rok vláda naplánovala schodek státního rozpočtu na 295 miliard. Stanjura chce alespoň 70 miliard uspořit. „Pro mne je nejdůležitější ten součet. Asi nemá cenu vést, i když to může být zajímavé, tříměsíční politické souboje o položce, která ušetří 50 milionů, ať už na příjmové, nebo výdajové straně. Půjdeme metodou velkých čísel, položek, které potenciálně nejvíc zvýší příjmy nebo nejvíc sníží výdaje,“ zdůraznil.
