Komunistická minulost či příliš velké ego. Co voliči vyčítají prezidentským kandidátům

Andrej Babiš

Poslední průzkumy řadí Andreje Babiše mezi největší favority minimálně prvního kola volby na prezidenta. Bývalý premiér se však musí nadále vysvětlovat svou komunistickou minulost a také údajnou spolupráci s StB, kterou popírá. Předseda hnutí ANO rovněž stojí před soudem v kauze Čapí hnízdo, proto může pro některé voliče ANO postrádat prezidentské kvality.

„Má nepochybně zpracovanou obsahovou nabídku i silnou značku, která je ovšem jeho největší slabinou. Z našich analýz jasně vychází, že na Hradě si ho nedovedou představit ani všichni jeho voliči. Hlavní soupeř Andreje Babiše je Andrej Babiš,“ uvedl v rozhovoru pro web Czech Crunch marketingový expert Miloš Růžička.

Někteří také Babišovi vyčítají jeho neplnění poslaneckých povinností. V nedávné době chyběl během schvalování „zákona roku“, tedy rozpočtu na rok 2023. Ve stejné době se na jeho sociálních sítích objevily fotografie, jak peče vánočku. Sám expremiér se však bránil, že ji pekl v sedm ráno, tedy ještě před jednáním Sněmovny, na kterém tak jako tak chyběl.

Petr Pavel

Také další z favoritů volby Petr Pavel se musí potýkat se stínem své komunistické minulosti. Kontroverzní je jeho účast na zpravodajském kurzu koncem 80. let. Omlouvat se musel rovněž za svůj životopis s prosovětskými názory. Pavel však především odkazuje na svou polistopadovou činnost, kterou podle svých slov komunistickou minulost odčinil.

Vyčítány mu však jsou také například ne tolik známé názory na některý politickoekonomické otázky. Nedávno například překvapil v rozhovoru pro Reflex, kde mluvil o tom, že by vláda měla zvážit zvýšení některých daní, například té z nemovitosti. Někteří liberálněji zaměření voliči zase kritizují jeho výrok v rozhovoru pro Refresher o tom, že nezná definici slova feminismus. „Neznám definici feminismu, protože těch definicí je tolik, že nevím, kterou si vybrat, ale jsem rozhodně pro rovnost mezi muži a ženami, co se týká příležitostí a ohodnocení,“ řekl.

Danuše Nerudová

Danuše Nerudová se v pátek zveřejněném modelu Medianu dostala poprvé na první místo mezi kandidáty na prezidenta, přesto však některé její výroky budí pozornost. Jelikož je často srovnávána se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, musí na toto téma čelit častým dotazům.

Za jednu konkrétní odpověď v rozhovoru pro Radiožurnál je však kritizována, jelikož zdůrazňovala své větší zkušenosti „Já jsem ekonomka, řídila jsem univerzitu s rozpočtem dvě miliardy a 1 500 zaměstnanci. Ona je právnička, která zabránila skládce..,“ řekla jedna z favoritů prezidentské volby.

Velkou pozornost vyvolala mediální přestřelka mezi Nerudovou a bývalou televizní moderátorkou Světlanou Witowskou. Ta se cítila dotčena tím, že Nerudová šla v čele pochodu za demokracii 17. listopadu. Bývalá rektorka se však bránila, že pozváni byli také ostatní kandidáti, kteří však odmítli.

Pavel Fischer

Dvojnásobný prezidentský kandidát Pavel Fischer si nese škraloup ještě z minulé prezidentské volby před pěti lety, kdy pronesl, že by ústavním soudcem nejmenoval homosexuála, který žije v registrovaném partnerství. Za tento výrok se už mnohokrát omluvil, přesto je mu stále vyčítán.

„Výrok, na který narážíte, padl ve velmi vyhrocené debatě. Tehdy jsem ji už chtěl ukončit a nevěděl jsem, jak na to. Proto jsem se dopustil toho, čemu se ve francouzštině říká faux pas. Omluvil jsem se za to nesčíslněkrát. Takže mám za to, že pokud na mě není nic jiného než ten jediný výrok, je to podle mého dobré,“ řekl senátor v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Přestože byl v minulé volbě nakonec relativně úspěšný a skončil třetí, může mu to tentokrát podle některých politologů spíše uškodit. „Pavel Fischer má problém, že už jde do voleb podruhé a je okoukaný. Před pěti lety neskutečně rostl a jsem přesvědčený, že kdyby byla volba o týden později, je možné, že se tenkrát nebavíme o profesoru Drahošovi, ale o Pavlu Fischerovi,“ sdělil ve vysílání CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček.

Marek Hilšer

Také senátor Marek Hilšer se zkouší dostat na Hrad už podruhé. Společně s Fischerem zatím odmítá, že by se vzdal kandidatury ve prospěch někoho jiného. Ve vysílání ČT naopak přišel s návrhem, že by místo něj mohli odstoupit Petr Pavel nebo Danuše Nerudová, aby dali šanci někomu jinému, kdo by mohl získat třeba přes 50 procent. Na sociálních sítích to vyvolalo spíše úsměvy.

Podle Kubáčka je jeho velkým problémem vlastní ego. „Marek Hilšer má velký problém s egem. To je všechno – já, já, pouze já a výhradně já. Volič má rád sebevědomé postavy, ale nemá rád ‚jájinkovství‘,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.

Josef Středula

Šéf odborových svazů Josef Středula byl ještě koncem léta podle průzkumů relativně slibným kandidátem. Jeho podpora však začala klesat po spíše neúspěšné odborářské demonstraci na Václavském náměstí, na kterou přišlo pouze několik tisíc lidí, což kontrastovalo s jinými protivládním demonstracemi s desetitisíci účastníky.

Přestože Středula hovořil o tom, že akci odborů pro svoji kampaň nezneužije, byly na ní prokazatelně sbírány podpisy pod jeho kandidaturu. Sám kandidát poté v rozhovoru pro CNN Prima NEWS zdůrazňoval, že s tím neměl nic společného. „Podpisy jsem nesbíral. Můj tým to měl dokonce zakázáno. Objevili se jiní kandidáti, kteří podpisy na této akci sbírali. Já jsem to ale nebyl,“ řekl. Od té doby mu však průzkumy přisuzují pouhé nízké procenta voličské podpory.

Jaroslav Bašta

Přestože se jedná o bývalého disidenta, což je na první pohled pozitivní zprávou oproti jiným kandidátům, pro mnohé je překážkou pro volbu Jaroslav Bašty fakt, že ho navrhla SPD, kterou považují za extrémistickou stranu. Navíc dlouhodobě kritizuje například dodávky zbraní pro Ukrajinu.

Sám přitom doufá, že dokáže oslovit například i mladé voliče, jako se to v minulosti povedlo bývalému předsedovi TOP 09 Karlovi Schwarzenbergovi. „Třeba mě budou považovat za natolik exotického, že jim přijdu jako zajímavá varianta. Koneckonců právě u mladé generace při minulé prezidentské volbě velice uspěl i Karel Schwarzenberg. Takže to nelze vyloučit,“ uvedl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Tomáš Zima

Bývalému rektorovi Univerzity Karlovy Tomáši Zimovi je podobně jako jiným kandidátům vyčítána komunistická minulost. Zima je však navíc považován za velkého outsidera voleb. Lidé se také baví nad jeho velmi amatérky pojatou volební kampaní.

Karel Diviš

Podnikatel v IT Karel Diviš byl nejprve z prezidentského klání vyřazen, protože podle kontroly ministerstva vnitra nenasbíral dost podpisů od občanů. Odvolal se ale u Nejvyššího správního soudu, který v polovině prosince po přezkoumání rozhodl o tom, že se Diviš voleb může zúčastnit. Mezi devítkou kandidátů nahradil Denisu Rohanovou, kterou soud naopak z boje o Hrad vyloučil.

V pořadu 360° na CNN Prima NEWS Diviš prohlásil, že ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) by kvůli chybě svého resortu měl podat demisi. „Byl jsem v klinické smrti a myslím si, že teď ze mě půjdou ty nejniternější myšlenky a vize,“ slibuje si od návratu. Podle některých odborníků i posledních předvolebních průzkumů se ale z „klinické smrti“ minimálně v prezidentském klání neprobere, zůstává na posledních příčkách. Sám to tak však nevidí. „Myslím si, že mohu vyhrát. Do arény vypustili krakena,“ prohlásil sebevědomě v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.