Tisková konference po jednání vlády 19. 10. 2022
Vládní činitelé se nemohou shodnout, na který rok bude daň z mimořádných zisků platit. Zatímco vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) při příchodu na vládu hovořil o koaliční dohodě, dle které bude takzvaná windfall tax platit i pro rok 2022, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání kabinetu prohlásil, že touto cestou vláda spíše nepůjde.
„Evropské nařízení umožňuje zdanit také rok 2022. My tuto otázku pečlivě zvažujeme. V této chvíli se kloníme k tomu, aby to platilo od 1. ledna 2023,“ řekl Stanjura po jednání vlády. Podle něj je to bezpečnější a ústavně správnější návrh.
Při příchodu na vládu přitom jeho kolega Jurečka hovořil jinak, konkrétně o roku 2022. „Rozhodlo o tom jednání K5, tedy lídrů pěti koaličních stran. Předpokládám a věřím, že pokud takto postupují i jiné státy Evropské unie a pokud takto budeme postupovat i my, tak je to věc, jež je samozřejmě dobře prokonzultovaná s právníky, kteří rozumějí problematice mnohem více než já. Pokud tito lidé řeknou: ‚Ano, je možné to aplikovat,‘ tak já jsem připraven to v hlasování podpořit,“ řekl ve středu novinářům o dani z mimořádných zisků za rok 2022 Jurečka.
Podle Stanjury k chaosu přispívají také novináři. „Já jsem se k windfall tax vyjádřil až po vládě. Žádné balónky jsem nevypouštěl. Můžete za to i vy novináři, když se nás před jednáním vlády ptáte, s čím tam jdeme. Lepší je komunikační pozice, když si to vláda řekne mezi sebou a později to vysvětlí na tiskové konferenci,“ řekl Stanjura ke vzniklému chaosu. Vláda chce dle něj zavedení daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, spojit s daňovým balíčkem, jenž už je ve Sněmovně.
Výběr daně je nejistý
Šéf státní kasy sklidil kritiku také za to, že s výnosem z daně počítá v navrhovaném rozpočtu na příští rok, i když zákon není ještě schválený a při projednávání se může nastavení změnit. Zavedení takzvané windfall tax tento týden kritizovala i Hospodářská komora ČR. Podle ní se zhorší předvídatelnost daňového systému, což může vést firmy ke zdražení i odradit zahraniční investory.
Daleko k dokonalosti má předloha také dle některých ekonomů, a to především, pokud jde o bankovní sektor. „Obávám se, že se vybere podstatně méně. Úvaha mnohých bank bude taková, že než aby to daly státu, dají to klientům. Zlepší jim například podmínky úročení, čímž jim klesne zisk,“ podotkl ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
Díky zálohovému systému plateb ministerstvo financí očekává v příštím roce do rozpočtu z daně 85 miliard korun. V roce 2024 to mělo být 39 miliard korun, v posledním roce platnosti pak 25 miliard korun. Suma má sloužit k pokrytí nákladů na zastropování cen energií.
