reklama

STAR: Unikátní výzkumy jsou nadějí pro léčbu rakoviny i detekci koronaviru ze slin

Nejvýkonnější laserový systém na světě i nová protirakovinná látka, která již pomohla prvním pacientům. Nedaleko jižní hranice Prahy se nachází obce Dolní Břežany, Vestec a Zlatníky-Hodkovice, kde dvě největší vědecko-vzdělávací instituce v ČR, tedy Akademie věd a Univerzita Karlova, vybudovaly centra světového významu. ELI Beamlines a HiLASE zaměřená na laserovou fyziku a nové materiály, a BIOCEV na biotechnologie a biomedicínu. Vznikl tak unikátní vědecko-technický klastr STAR.

reklama

„Chtěli jsme vytvořit prostor, ve kterém lze aktivně transferovat výsledky vědy a výzkumu do reálného hi‑tech průmyslu. Myslím si, že jak v biotechnologiích a biomedicíně, tak v laserech a materiálech máme velkou příležitost dostat celou ČR dostat na špici. Vědecké ústavy ve STAR existují zatím jen chvilku, ale disponují technologiemi, které celosvětově patří k absolutní špičce,“ říká starosta Dolních Břežan a zakladatel STAR Věslav Michalik

Součástí mezinárodního laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech je nejintenzivnější laserový systém světa. Očekává se, že výzkum v ELI Beamlines může posunout hranice vědění v astrofyzice, lékařství, nanotechnologiích nebo rentgenové optice. Jedním z lokálních nadšenců a patriotů STAR je také lékař a vědec Tomáš Stopka, vedoucí laboratoří 1. lékařské fakulty UK v centru BIOCEV, který již 13 let bydlí s rodinou v Dolních Břežanech.

STAR se zaměřuje na tři výzkumy v léčbě rakoviny. O co se přesně jedná?
Věslav Michalik: STAR má několik nosných výzkumných a technologických směrů: Lasery, pokročilé materiály a biomedicína a biotechnologie. Co se poslední oblasti týče, vědecká základna je soustředěna v biomedicínském centru BIOCEV. Působí zde také výzkumný tým profesora Jiřího Neužila, který pracuje na látce MitoTam, pak je to tým docenta Jana Brábka, který se věnuje látkám bránícím metastazování a poslední stopa není výzkumná, ale technologická, protože firma Sotio si zde zakoupila pozemky pro případné rozšíření svých aktivit.

Tomáš Stopka: BIOCEV je především centrem základního výzkumu. Platí, že aplikovaná věda a její komercionalizace potřebují základní výzkum a naopak. BIOCEV se zabývá jednak výzkumem závažných onemocnění, ale také se zaměřuje na výzkum jejich léčebných možností mj. v oblasti medicinální chemie, jež produkuje řadu originálních patentovaných výstupů. BIOCEV má předpoklady pro to, aby se výsledky a technologie ze základního výzkumu mohly uplatnit v komerční sféře.

Jak tyto výzkumy probíhají?
Tomáš Stopka: V BIOCEV se zdárně rozvíjí biomedicínský výzkum, to znamená, že vědecké skupiny vytvářejí spolupráci s klinikami na rozličných projektech. Je to vcelku logický krok, tedy pokud chceme výrazně zrychlit zavádění nových technologií do klinické praxe. Probíhá to tak, že se vědecké a lékařské týmy účastní grantových soutěží a dlouhodobě pracují na společných projektech, jež vyúsťují do klinických studií. Zavádění nových technologií a léků probíhá za účasti regulačních úřadů ČR a jsou posuzovány etickými komisemi. Kromě klinik probíhá i spolupráce s čistě komerčními subjekty například v oblasti léčebných kanabinoidů a vybraných potravních doplňků v rámci terapie vybraných nádorových onemocnění, jež vedly i k podání patentových přihlášek.

Pokud se výzkumy dotáhnou do zdárného konce, co by to mohlo pro pacienty znamenat?
Tomáš Stopka: Pro pacienty to znamená především to, že se do lékařského klinického výzkumu dostávají velmi kvalitní technologie, jako je například sekvenování nové generace, například ke zjišťování mutací. Nebo klinická proteomika – analýza bílkovinného spektra vzorků (například moč, sliny, krev), které mohou pomoci ve včasné diagnóze a léčbě konkrétního onemocnění. Zcela unikátní je České centrum pro fenogenomiku zajištující testování látek na myších modelech.

Dále zmiňujete lasery, které mohou pomoci i v boji proti rakovině. Jak přesně?
Věslav Michalik: Lasery se mohou stát základem nových, kompaktních, levných a vysoce výkonných zdrojů záření, které se používají při radioterapii. Využitím laserů bychom mohli vytvářet svazky nabitých částic, které dnes umíme získat jen pomocí velmi nákladných lineárních urychlovačů. Za účelem zkoumání využití laserů při léčbě rakoviny byla v Dolních Břežanech v lednu letošního roku otevřena společná biologická laboratoř centra BIOCEV a ELI Beamlines.

Jak by tedy léčba lasery mohla fungovat v praxi?
Věslav Michalik: Zjednodušeně řečeno – vpravíte do vybrané postižené tkáně nebo rakovinné buňky speciálně vyvinuté látky, které po ozáření laserem vyvolají reakci, například toxickou, která ve finále zničí nádor. Lasery se dále experimentálně využívají pro tzv. protonovou terapii, kdy laserem indukovaný proton pronikne tělem přímo do tumoru v důsledku lokálního ozáření ničí jeho buňky.

Vyvíjíte také technologie, které mohou být nápomocné v boji proti koronaviru?
Věslav Michalik: Ano, na vývoji technologie na detekci koronaviru ze slin se podílel Fyzikální ústav AV ČR ve spolupráci s dolnobřežanskou technologickou firmou CARDAM. Zařízení, které si lze zjednodušeně představit jako nápojový automat s kelímky, by mohlo pomoci s testováním velkého počtu lidí, a to bez nutnosti obsluhy kvalifikovaným personálem. Jádrem metody, která s vysokou přesností detekuje přítomnost i množství viru SARS-CoV-2 v lidských slinách, je biočip s vibrující krystalovou destičkou. U zařízení pro detekci koronaviru je tenká vrstva speciálního polymeru, který zachytává dané látky přímo z biologického vzorku, v tomto případě ze slin. Zároveň ignoruje vše ostatní ve vzorku.

Čemu dalšímu se STAR věnuje či bude věnovat z lékařského hlediska a na co jste nejvíce pyšní?
Tomáš Stopka: Především jsem rád za to, že za pět let působení lze jednoznačně říct, že se BIOCEV prosadil. BIOCEV je evropskou vědeckou infrastrukturou, která láká řadu mladých lidí, kteří zde absolvují své doktorské studium. V neposlední řadě dokázal reagovat na pandemii Cov-19 zavedením testování pacientských vzorků mezi prvními. Umožnilo to především to, že se v BIOCEV potkávají a spolupracují odborníci rozličných specializací afilovaných do Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy.

Pane starosto, jak konkrétně podporujete/spolupracujete s výzkumnými centry ve Vašem regionu? 
Věslav Michalik: Spolupracujeme s ústavy při plánování jejich dalšího rozvoje. Například Fyzikální ústav připravuje stavbu inovačního centra, potřeboval pozemek a součinnost obce z hlediska napojení na veřejnou infrastrukturu. Akademie věd má zájem postavit pro vědce v Dolních Břežanech bytový dům, pomohli jsme ji zajistit pozemek za přijatelných podmínek. Připravujeme ve spolupráci se Středočeským krajem novou silnici, která propojí biotechnologická centra ve Vestci s laserovými centry v Dolních Břežanech a rozvojovou zónu v Hodkovicích.

Jak vaše obec reagovala na pandemii koronaviru? Co je/bylo nejzásadnější podniknout k ochraně obyvatelstva?
Věslav Michalik: V první vlně pandemie obec velmi úzce spolupracovala s vědeckými centry, zejména při přípravě dezinfekčních prostředků. Obec pak zajistila jejich distribuci občanům, zároveň zajistila šití roušek. BIOCEV umožňuje testování, pro občany jsme zajistili hromadné očkování v místní škole.

Jaké jsou Vaše další vize a plány v regionu STAR?
Věslav Michalik: Dlouhodobým cílem je vytvořit na jižním okraji Prahy území, kde se propojuje věda a technologie na špičkové úrovni. K tomu směřuje řada aktivit. Výzkumná centra připravují významné rozšíření a investice. Začíná výstavba inovačního centra specializovaného na digitalizaci, 3D tisk a pokročilé výrobní technologie. Do regionu se stěhují další biotechnologické firmy. Pro další zvýšení kvality života obce investují do další veřejné infrastruktury a rozšiřování nabídky služeb.

Tagy:
rakovina testování COVID-19 Dolní Břežany BIOCEV
Nákaza v olympijském speciálu zřejmě zůstane záhadou. Hygienikům chybí vzorky
OH 2021

Nákaza v olympijském speciálu zřejmě zůstane záhadou. Hygienikům chybí vzorky

Nákazu v letadle českých sportovců na olympijské hry z Prahy do Tokia se zřejmě nepodaří rozklíčovat. Na úterní tiskové konferenci to oznámily vedoucí pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová a hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Bez genotypizace neboli podrobného vyšetření typu viru pomocí sekvenování jeho DNA se jen těžko rozezná, jak se virus šířil. Hygieničky také potvrdily, že jeden z olympioniků se nakazil mutací delta.

Zatuchlý rybník s operátory. Češi mají druhý nejdražší mobilní internet v Evropě

Příčka, která Čechy nepotěší. Podle průzkumu nezávislého britského portálu, který sleduje ceny internetu v mobilu ve světě, mají Češi druhá nejdražší data v Evropě. Podle českých ekonomů v Tuzemsku chybí konkurenční prostředí a ceny nahoře drží velcí operátoři. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) naopak tvrdí, že operátoři zlevňují a že průzkumy nepočítají s neomezenými balíčky.

Nové seriály i programové schéma. Prima odstartovala Hvězdnou sezónu ve velkém stylu

Skupina Prima si pro letošní podzim přichystala opravdu hvězdný program. Novinkou mezi seriály je 1. MISE, která představí výcvik dvanácti mladých lékařů určených pro nasazení do prestižního mezinárodního oddílu. Další nový počin je komediální krimiseriál Dvojka na zabití, neméně atraktivní bude i vesnická romance Hvězdy nad hlavou. Sezónu zahájila ve velkém stylu speciální tiskovou konferencí.

Sledujte ŽIVĚ 360° s Kalouskem a Jiráskem: Hrozí Česku kvůli pandemii hospodářská krize?

Růst cen, snižování výroby, pokles životní úrovně, nezaměstnanost či sociální konflikty. Přesně to je charakteristika hospodářské krize. Čeká i Českou republiku. Nebo už je tady? A jak jí čelit? V pořadu 360° Pavlíny Wolfové na toto téma budou diskutovat bývalý ministr financí Miroslav Kalousek s historikem Zdeňkem Jiráskem. Debatu sledujte na CNN Prima NEWS či v tomto článku.

Záhadná úmrtí policistů, kteří zasahovali v Kapitolu. Už čtvrtý spáchal sebevraždu

Celkem čtyři policisté, kteří zasahovali proti lednovému útoku na washingtonský Kapitol, už spáchali sebevraždu. Nejnovější obětí je důstojník Gunther Hashida, který zemřel na konci července. Zda sebevraždy přímo souvisí s nepokoji v americkém sídle zákonodárné moci, není zatím prokázáno. Úřady z ledna oficiálně evidují pět úmrtí – čtyř protestujících a jednoho policisty.

Majitel klubu potopil Ondráška hned po příchodu. Za tři zápasy vydělal téměř pět milionů

Před necelým rokem přicházel útočník Zdeněk Ondrášek s velkou slávou do Viktorie Plzeň. Na západ Čech se stěhoval z amerického Dallasu a měl být hlavní útočnou silou týmu. Jenže se neprosadil tak, jak se čekalo a po sezoně dostal svolení hledat si nové angažmá. Sáhl po něm rumunský klub FCSB. Ale toto působení skončilo dříve, než pořádně začalo. Zajímavostí je, že si forvard za 113 odehraných minut vydělal téměř pět milionů korun.

Covid se do Wu-chanu vrátil jako bumerang. Úřady kvůli deltě otestují 12 milionů lidí

Čínské město Wu-chan otestuje na koronavirus všech svých 12 milionů obyvatel, neboť se tam objevily první případy lokálního přenosu vysoce nakažlivé mutace delta. S odkazem na jednoho z místních činitelů to v úterý uvedla agentura Reuters. Wu-chan, kde se koronavirus rozšířil koncem roku 2019 a kde svět spatřil první uzávěry a hromadné testování, od poloviny května do tohoto týdne nezaznamenal žádné nové případy nákazy. V pondělí však úřady ve městě potvrdily tři případy vysoce nakažlivé mutace delta.

reklama

Domácí zpravodajství

Do Sněmovny kandiduje 22 stran a hnutí. Největší výběr bude v Praze a na jižní Moravě

K letošním volbám do Sněmovny předložilo kandidátní listiny 22 volebních seskupení. Je jich zhruba o třetinu méně než při minulých volbách před čtyřmi roky. Tehdy dodalo kandidátky 31 stran a hnutí. Vyplývá to z informací od krajských úřadů a pražského magistrátu. Lhůta pro nominace skončila v úterý v 16:00. Podobně jako v minulých letech ne všechna seskupení přihlásila své adepty na poslance ve všech krajích.

Savo a toaletní papír jsou k ničemu. Po tornádu nám schází úplně jiné věci, vzkazují místní

Je to již měsíc a půl, co jižní Moravu zasáhlo ničivé tornádo, které zabilo šest osob, stovky lidí zranilo a zničilo téměř 1 200 domů. I přesto, že se okamžitě v celé zemi zvedla vlna solidarity, vybrala se až miliarda korun a do poničených oblastí se rozjely stovky dobrovolníků, řada místních stále nemá střechu nad hlavou. Chybí především stavební materiál a řemeslníci, smutní místní. Pokud chce stát pomoct, ať osloví stavební firmy, vzkazuje jedna z poškozených.

reklama