Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Zdroj: Tomáš Králíček
Ačkoliv pomáhají a fungují i v případech, ve kterých na to stát nestačí, z hlediska financí se neziskové organizace často dostávají na hranu své existence. Platilo to před covidem a po něm to platí dvojnásob. Aktuální ekonomické problémy se pojí i s ruskou invazí na Ukrajinu. Přestože jsou Češi s Ukrajinou solidární, neziskovky věnující se jiným oblastem na tom paradoxně tratí, upozorňuje Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením. Ministerstvo financí ale odmítá, že by byl neziskový sektor na hranici kolapsu.
„Problémů kolem podpory neziskových organizací v Česku je mnoho. V současnosti lidé věnovali velké částky na podporu Ukrajiny. To se projeví tak, že tito lidé již nepošlou tolik prostředků na další podporu,“ popisuje skrytý důsledek současné české štědrosti v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Václav Krása.
Češi, kteří poslali dary Ukrajině, by mohli mít daňové úlevy. Shodli se na tom poslanci
Z daní by mělo být možné odečíst dary poskytnuté přímo Ukrajině na podporu jejího obranného úsilí nebo tamním neziskovým organizacím. Zvýší se i limit pro jednotlivce a firmy pro odpočet hodnoty darů ze základu daně z příjmů. Počítá s tím vládní novela zákona o daních z příjmů, kterou v úterý v úvodním kole podpořila Sněmovna. Jde o další z řady vládních zákonů, které mají pomoci Ukrajině sužované ruskou invazí. Dosud to bylo možné provést jen v případě např. tuzemských neziskových organizací a charit.
Vysvětluje též, jaký dopad mělo na financování neziskových organizací a charit, které mají pomáhat osobám se zdravotním postižením, zrušení legislativy v roce 2011, do kdy platila povinnost přesměrovávat odvody z hazardních her na veřejně prospěšné účely.
Podle Pavla Zákravského, ředitele společnosti GELP, která se zabývá provozem a správou heren a kasín, by v případě změny zákonů napřímo do sektoru neziskových organizací plynulo odhadem 4,9 miliardy korun.
Jak moc po pandemii koronaviru dopadá na neziskové organizace a charity, které mají pomáhat osobám se zdravotním postižením, válka na Ukrajině?
Pandemie výrazně ovlivnila možnosti podnikatelských subjektů podporovat neziskové organizace a charity, které jsou orientovány na problematiku zdravotního postižení. Válka na Ukrajině se zatím ještě na sponzoringu přímo neprojevila, protože její dopady se teprve ukážou. Ale předpokládám, že válka způsobí velký ekonomický pokles, což samozřejmě významně postihne i neziskový sektor.
Razantní růst inflace způsobí špatnou ekonomiku všech společností, ale i chudnutí obyvatel. To všechno se projeví v neochotě sponzorovat neziskové organizace.
V čem je největší současný problém?
Těch problémů kolem podpory neziskových organizací je mnoho. V současnosti lidé věnovali velké částky na podporu Ukrajiny. To se projeví tak, že tito lidé již nepošlou tolik prostředků na další podporu u nás. Někteří si možná řeknou: „Máme splněno.“ Pokud jde o ekonomické subjekty, lze očekávat výrazný ekonomický propad mnoha podnikatelů, kteří byli nějakým způsobem navázáni na východní Evropu. Razantní růst inflace způsobí špatnou ekonomiku všech společností, ale i chudnutí obyvatel. To všechno se projeví v neochotě sponzorovat neziskové organizace.
Václav Krása (70 let)
Současný předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR. V letech 1992 až 2002 byl poslancem České národní rady po vzniku samostatné České republiky také Poslanecké sněmovny. Nejprve za ODS, později za Unii svobody.
Po střední škole pracoval jako účetní v Domově důchodců v Tvoršovicích, následně jako vedoucí.
Metropolitní univerzitu Praha dokončil v roce 2010. Je ženatý, má dvě děti. Věnuje se pěstování citrusů, historii a astronomii.
Existují obavy, že většina prostředků nyní půjde na pomoc ukrajinským uprchlíkům do Česka?
Nemám obavu, že by většina prostředků šla na pomoc ukrajinským uprchlíkům, ale určitě značná část těchto prostředků bude věnována tomuto účelu. Ti lidé potřebují pomoc. Zdůrazňuji však, že v Česku máme také tisíce lidí, kteří z důvodu zdravotního stavu, nemoci, stáří a podobně, jsou v ekonomické nouzi a potřebují pomoci. Obávám se toho, že současná média obrací pozornost pouze jedním směrem.
Existuje nějaký mechanismus, jak „vymoci“ od státu a dalších organizací finanční prostředky, které jsou nutné k zajištění adekvátní péče?
Podpora k zajištění nezbytné péče, například pro osoby se zdravotním postižením, seniory, děti se zdravotním postižením, vyplývá ze zákonů. Jde například zákon o sociálních službách, zákon o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, zákon o hmotné nouzi a zákon o státní sociální podpoře, případně zákon o důchodovém pojištění. Záleží vždy na schváleném rozpočtu, kolik prostředků vláda a poslanci stanoví pro jednotlivé systémy pomoci. Pokud by došlo k výrazné krizi, tak vláda a parlament mohou upravit státní rozpočet tak, aby byly zabezpečeny základní životní potřeby. Problém je právě v tom, že by byly zabezpečeny pouze základní životní potřeby. To je však málo, protože například i děti se zdravotním postižením by měly studovat, je nezbytné mít systém podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením a další.
Spolky zajišťují důležité služby, a to i lidem, kteří nejsou jejich členy. Bez těchto služeb by se mnoho lidí dostalo do velkého ohrožení zdraví či dokonce i života. Neziskové organizace pracují zpravidla tam, kde stát nemá dostatečnou schopnost pomoci.
Dokonce se mluví o blízkosti kolapsu neziskového sektoru. Je situace skutečně tak vážná?
Myslím si, že nejsme přímo v situaci kolapsu neziskového sektoru, ale v posledních dvou letech vím o několika neziskových organizacích, které skončily svoji činnost, protože neměly dostatek finančních prostředků. Asi nejznámějším příkladem je Mama Help. Nyní je v ekonomickém ohrožení například spolek Sdružení rodičů a přátel diabetických dětí v ČR. Spolky zajišťují důležité služby, a to i lidem, kteří nejsou jejich členy. Bez těchto služeb by se mnoho lidí dostalo do velkého ohrožení zdraví či dokonce i života. Neziskové organizace pracují zpravidla tam, kde stát nemá dostatečnou schopnost pomoci. Takže jejich úloha je těžko zastupitelná.
Kteří lidé, politici, jsou za možný kolaps zodpovědní?
Zodpovědní jsme všichni. Politici by měli vnímat potřeby lidí se zdravotním postižením a seniorů a připravovat takové systémy, které jim účinně pomohou. Na nás ostatních je, abychom uměli politikům vysvětlit problémy, ukázat možnosti způsobu řešení a neziskové organizace by měly napomáhat uvádět přijatá rozhodnutí v život.
Pavel Zákravský (40 let)
Ředitel společnosti GELP, která se zabývá provozem a správou heren a kasín. Před tím vedl společnost Globdata. Titul inženýr získal na ČVUT v Praze.
Je ženatý, má dceru a syna. Hraje na kytaru nebo videohry, zajímá se o sport.
Kdo a čím by mohl problémy neziskových organizací vyřešit?
Vše je o penězích. Neziskový sektor potřebuje peníze, aby mohl plnit tu důležitou úlohu poskytovat služby tam, kde by byly pro stát příliš drahé, nebo tam, kde stát selhává. Tudíž je potřeba hledat finanční prostředky tam, kde by mohly být, jako jsou třeba loterijní společnosti. Stát před lety zakázal těmto společnostem podporu neziskového sektoru a prostředky, které šly do spolků k podpoře jejich činnosti, si vzal ve formě daní, ale do neziskového sektoru je již nevrátil.
Který z politiků má toto ve své gesci či pravomoci a jak vám naslouchá?
Podporu neziskových organizací má ve své kompetenci několik resortů, a to podle činnosti, na kterou se jednotlivé spolky orientují. Takže od Úřadu vlády, přes ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstva zdravotnictví, pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu až po ministerstvo dopravy. A pravděpodobně ještě další. Na všech ministerstvech jsou již po několik let finanční prostředky ve stejné výši, nebo se spíše snižují, přičemž ceny všeho se výrazně zvyšují. Tím není možný další rozvoj služeb, které poskytují neziskové organizace, ale situace je opačná. Pokud chtějí spolky zachovat rozsah a spektrum služeb, tak musí shánět peníze, kde můžou.
Vyzkoušeli si chůzi poslepu. Lidé v Ústí nad Labem se seznámili s životem nevidomých
V Ústí nad Labem se ve čtvrtek vidoucí mohli na chvíli ponořit do světa nevidoucích. V rámci dne otevřených dveří neziskové organizace Tyfloservis si tam lidé mohli vyzkoušet například chůzi naslepo. Cílem bylo, aby pak dokázali nevidomým lépe pomoci.
O kolik peněz přišel neziskový sektor po změně legislativy v roce 2011? Do té doby platila povinnost přesměrovávat odvody z hazardních her na veřejně prospěšné účely.
Nemám přesná čísla, odhaduji, že neziskový sektor přišel minimálně o čtyři až pět miliard korun. To jsou obrovské prostředky. V ČR se vytvořila atmosféra, že každá loterie je špatná. Je to určitý paradox, protože v Evropě je zcela běžné, že loterijní společnosti podporují neziskové organizace, mají s nimi dlouhodobou spolupráci. Dokonce existuje i Směrnice EU, která upravuje poskytování prostředků z loterijních společností neziskovým organizacím.
Například ve Španělsku je nezisková organizace ONCE, což je Národní organizace španělských nevidomých, která provozuje vlastní loterii. Nikdo se nad tím nepozastavuje. Tím, že má dostatek vlastních prostředků, tak zaměstnává přes 136 000 zaměstnanců, z nichž 88,5 procenta tvoří lidé se zdravotním postižením. O takových projektech si můžeme jenom nechat zdát.
Pomohla by změna legislativy, navrhuje firma provozující hazard
Podle šéfa společnosti GELP Pavla Zákravského by financování neziskového sektoru vyřešila změna legislativy. Zákon by mohl například nařizovat firmám zabývajícím se loterií odvádět neziskovkám 10 % z tržeb.
Regulace hazardu: Zákaz nic nevyřeší. Hráči přejdou jinam, shodli se odborníci
Města a obce, které příliš přísně regulují hazard, se jen připraví o peníze, sociálně patologické jevy ale nevymýtí. Hráči se přesunou na internet nebo do jiných obcí. Shodli se na tom někteří z řečníků diskuse k problematice hazardních her, kterou uspořádalo Centrum ekonomických a tržních analýz. Té se zúčastnili zástupci herního průmyslu, pražského magistrátu i adiktologové.
„Pokud bychom uvažovali, že by všichni provozovatelé odváděli na dobročinné účely 10 procent ze všech tržeb a zbytek by pak dodanili dle příslušné daňové sazby, tak by napřímo do sektoru neziskových organizací plynulo odhadem 4,9 miliardy korun. Tyto prostředky by měl neziskový sektor garantovány zákonem a mohl by tedy i lépe plánovat dlouhodobé projekty pomáhající potřebným,“ řekl CNN Prima NEWS Zákravský.
„Střet zájmů tady nevnímám. Pokud budou nastavena dobrá pravidla a celý proces bude dostatečně transparentní, tak v tom nevidím problém a takovou legislativní změnu rádi podpoříme. Pro provozovatele bude výsledná daňová zátěž stejná a pomůže se dobré věci,“ dodal šéf společnosti GELP s tím, že pokud by šly peníze od provozovatelů hazardu přímo do neziskových organizací, celý proces by se navíc výrazně zjednodušil.
Pavel Zákravský Zdroj: Tomáš Králíček
Pavel Zákravský Zdroj: Tomáš Králíček
Ministerstvo: Návrat k původnímu systému neplánujeme
K tomu se ale ministerstvo financí vracet nechce. Systém byl podle něj v minulosti zneužíván. Šimon Blecha z tiskového oddělení resortu dodal, že neziskový sektor na hranici kolapsu není. Vláda podle ministerstva pomáhá neziskovému sektoru i rozšířením darových odpočtů na 30 procent.
„Neziskové organizace dostávají od Ministerstva financí státní prostředky formou dotací. Ministerstvo financí přitom nesouhlasí s tvrzením, že by neziskový sektor byl na hranici kolapsu. I přesto, že se v rozpočtu na rok 2022 provedly úsporné škrty, nešly na vrub těchto dotačních prostředků, ale na vrub provozních výdajů jednotlivých resortů,“ reagoval pro CNN Prima NEWS.
