V Praze může být podle platného územního plánu už za pár let spotřebován potenciál pro stavbu bytů. Varuje před tím předseda Sdružení pro architekturu a rozvoj Tomáš Ctibor. Developer Petr Urbánek pak hlásí, že hlavní město a střední Čechy brzy pojmou až pět milionů obyvatel, protože jejich počet zde roste enormním tempem.
Ctibor na Summitu architektury a rozvoje varoval, že podle platného územního plánu by pražská výstavba bytů mohla brzy narazit. „Při tezi, že potřebujeme 10 tisíc bytů ročně, tak podle platného územního plánu potenciál spotřebujeme za 11 let. Podle Metropolitního plánu za 34 let,“ zmínil předseda Sdružení pro architekturu a rozvoj.
V prezentaci však pracoval i s možností, že tato doba může být ještě kratší, pokud se bude stavět rychlejším tempem. Kdyby každoročně vzniklo například 15 tisíc bytů, pak by bytový fond podle územního plánu činil jen 8 let a podle Metropolitního plánu 23 let. Kdyby se stavělo 20 tisíc bytů ročně, kapacita územního plánu by byla dokonce jen 6 let a u Metropolitního 17.
Je nedostupné bydlení mýtus? Záleží na úhlu pohledu, život v nájmu dlouhodobě zlevňuje
Ceny domů a bytů neustále rostou a prodlužuje se doba, po kterou Češi musí vydělávat na pořízení vlastního bydlení. Jenže ne vždy je nutné žít ve svém. Data navíc ukazují, že na trhu nájemního bydlení je situace mnohem příznivější. Nejen že nájmy nestouply tolik, ale jejich růst dokonce zaostává za zvyšováním příjmů domácností.
Ředitel Pražské developerské společnosti Petr Urbánek na akci upozorňoval, že v Praze a jejím okolí dochází k vysoce expanzivnímu růstu obyvatel. „Brzy bude muset Praha a Středočeský kraj pojmout až pět milionů obyvatel,“ myslí si Urbánek.
Musí pomoct stát
„Počet obyvatel metropole se v průměru zvyšuje ročně o 15 tisíc lidí, ale v praxi výrazně více,“ upřesnil předseda představenstva Central Group Dušan Kunovský. Podle něj je potřeba stavět alespoň 10 tisíc nových bytů ročně, jenže reálně se jich buduje pouze asi třetina. Myslí si, že výstavbu a dostatečnou nabídku nových bytů by měl podpořit stát.
Lidé mají o byty a domy nadále velký zájem. Ekonom a partner KPMG Pavel Kliment vysvětluje, že v nich vidí bezpečnou investici. „Vidí to jako bezpečný přístav, kam vložit své úspory. Chtějí byt držet, protože se drží toho, že každý rok vyrostla cena o 10 procent,“ konstatoval ekonom s tím, že lidé „vychází z ekonomické reality“.
Spor o stavební zákon
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) se summitu nezúčastnila, ale ve zdravici před architekty hájila schválený stavební zákon, který vyšel právě z jejího resortu. „Musíme odstranit byrokratické bariéry v povolování a vyšplhat se z toho nelichotivého 157. místa (v tom, jak snadné je získat povolení k výstavbě podle světové banky Doing Business, pozn. red.) na světě do popředí vedle vyspělých demokratických států a věřím, že se nám to novým stavebním zákonem podaří,“ řekla Dostálová.
Ocenila také plánovanou novinku v podobě zřízení jednoho velkého superúřadu. Slibuje si od něj zejména „zjednodušení a jednotnou stavební správu“.
Netolický: Lhůty od stavebního zákona jsou šibeniční, reforma bude stát spoustu peněz
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) je i nadále kritický k novému stavebnímu zákonu z dílny ministerstva pro místní rozvoj. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS uvedl, že například lhůty na vyřízení stavebních povolení jsou od nového zákona „šibeniční, až nerealizovatelné“. A měl i další výtky. Proti těm se staví šéfka zmíněného resortu Klára Dostálová (za ANO).
Stavební zákon již nějaký čas kritizují poslanci opozice. Místopředseda ODS Martin Kupka, který se summitu zúčastnil, poukázal na to, že se sice na řadě věcí s vládním návrhem opozice shodne, ale kritizoval právě vytvoření „megastavebního“ úřadu. Že zákon není 100procentní pak připustil poslanec ANO Martin Kolovratník. „Není ideální a není krásný. Jsou tam mouchy, které ale můžeme opravit,“ řekl na setkání Kolovratník.
Podobu stavebního zákona kritizoval i ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřej Boháč. Ten si postěžoval, že největší problémy jsou v největších českých městech, ale nejsou příliš řešené. „Ovoce nového stavebního zákona neochutnáme dříve, než podnikneme změny plánování,“ řekl Boháč.
Se vznikem velkého stavebního zákona nesouhlasí ani architekt Pavel Hnilička. „Nedovedu si představit, že člověk v Olomouckém kraji bude schvalovat řízení v jiném koutu republiky,“ řekl na setkání Hnilička.
