To, jaké důsledky má válka na Ukrajině na české občany, zjišťovala agentura STEM. Podle posledního průzkumu se lidé čím dál více obávají o svou bezpečnost kvůli možnému rozšíření válečného konfliktu. Tři čtvrtiny Čechů přitom považují Rusko za viníka současné situace na Ukrajině. Průzkum také ukázal, že i přes silnou podporu uprchlíků v nich mnozí vidí hrozbu – zejména v otázce sociálních jistot a zaměstnanosti.
V celkovém pohledu české společnosti na konflikt na Ukrajině se projevuje dlouhodobý postoj Čechů vůči Rusku. Pouze čtyři procenta populace jsou naladěny výrazně prorusky.
Válka na Ukrajině
Více než polovina (57 %) populace je prozápadní a jednoznačně považuje za agresora Rusko. Podle STEM lze říci, že zhruba 50 procent společnosti je jasně přesvědčeno, že Rusko je viníkem války. Dalších 25 procent s tímto tvrzením spíše souhlasí. V dlouhodobém horizontu tak na ně mohou mít vliv dezinformační kampaně. Zbylých 25 procent informacím o ruském útoku nevěří.
Zelenskyj se těší oblibě
Značně se změnilo i hodnocení samotného ruského prezidenta Vladimira Putina. V březnu jej příznivě vnímalo jen osm procent české společnosti, což je propad o 19 procentních bodů oproti květnu 2021. Naopak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se těší vysoké popularitě, v Česku ho příznivě hodnotí 62 procent obyvatel.
Češi se v otázce pomoci ukrajinským uprchlíkům převážně shodují. Z hlediska postoje k uprchlíkům je česká společnost z více než dvou třetin (70 %) připravena jim pomáhat, jedna třetina je proti jejich přijímání. Podpora se zatím od začátku invaze nemění.
Ruské ztráty jsou šokující. Ukrajinci mají slušné šance se ubránit, hodnotí Visingr
Rusko během invaze na Ukrajinu přišlo o skoro 21 tisíc vojáků, přes 800 tanků a více než dva tisíce obrněných vozidel, uvedl ve svém prohlášení generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Vojenský analytik Lukáš Visingr ve vysílání CNN Prima NEWS označil ruské ztráty za šokující. Podle něj mají Ukrajinci velkou šanci, že se ofenzívě z východu ubrání.
Na druhé straně jsou ale patrné zvýšené společenské obavy z důsledků, které příchod ukrajinských uprchlíků bude mít pro českou společnost. „Sedmdesát procent obyvatel má za to, že příchod uprchlíků povede k oslabení sociálních jistot českých občanů, 53 procent se bojí zvýšené nezaměstnanosti, dalších 51 procent se obává obecného oslabování soudržnosti české společnosti a 47 procent v uprchlících vidí ohrožení pro českou společnost,“ uvádí STEM.
Varovná je také nízká důvěra v integrační a absorpční kapacitu české společnosti – celých 60 procent lidí si nemyslí, že se Česko dokáže o více než 250 tisíc uprchlíků postarat v dlouhodobém horizontu. Kromě obav z pohybu uprchlíků však roste i strach o vlastní bezpečnost.
Zvažujme dopad sankcí na ČR
„Česká společnost v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině pociťuje akutní ohrožení, které nemá v posledních téměř třiceti letech obdoby. Třetina české veřejnosti (34 %) hodnotí současnou bezpečnostní situaci ve střední Evropě jako špatnou a má za to, že propuknutí vojenského konfliktu v regionu je jen otázkou času,“ uvádí STEM.
Policie prověřuje možné spáchání válečných zločinů. Sbírá svědectví od uprchlíků
Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu prověřují možné spáchání válečných zločinů. Shromažďují svědectví uprchlíků, kteří utekli před válkou do České republiky, z Ukrajiny. Vyplývá to z tiskové zprávy Vrchního státního zastupitelství v Praze, které případ dozoruje.
Pouze devět procent veřejnosti se domnívá, že v regionu nehrozí žádné vojenské nebezpečí, což je nejnižší podíl naměřený od roku 1994 a propad o 22 procentních bodů oproti srpnu 2021. Obavy vzbuzují také dopady evropských sankcí. Zhruba pětina (21 %) společnosti sankce podporuje bez ohledu na jejich možný dopad na obyvatele Česka. Šedesát procent obyvatel dále zastává středovou pozici – věří, že byť jsou sankce důležité, je nutné pečlivě vážit jejich dopady v Česku.
Za poslední týdny vzrostl důraz na společnou obranu v rámci EU i NATO. Například podpora členství v NATO vzrostla ze 68 na 78 procent. Zejména se zvětšil podíl rozhodných podporovatelů členství: ze zhruba 30 procent měřených v posledních letech na 47. Stejně tak se podpoře těší i Evropská unie: ze 46 na 54 procent se zvýšil podíl lidí jasně trvajících na setrvání v EU.
„Vysoká je též podpora společného postupu na úrovni EU v klíčových oblastech bezpečnostní agendy. Téměř univerzální podporu má posilování (fakticky budování) společných obranných sil (85 % souhlasí) a společný nákup ropy a plynu (84 %),“ píše STEM. Takové posilování však nesouvisí s výší spokojenosti s fungováním EU či NATO, ale s rostoucím pocitem ohrožení. V celkovém pohledu ve společnosti nadále převládá představa Česka jako „druhého Švýcarska“.
Otázky kolem bezpečnosti či dopadů války na Ukrajině zodpovědělo v období od 24. března do 6. dubna 1 171 respondentů starších osmnácti let.