To, jaké důsledky má válka na Ukrajině na české občany, zjišťovala agentura STEM. Podle posledního průzkumu se lidé čím dál více obávají o svou bezpečnost kvůli možnému rozšíření válečného konfliktu. Tři čtvrtiny Čechů přitom považují Rusko za viníka současné situace na Ukrajině. Průzkum také ukázal, že i přes silnou podporu uprchlíků v nich mnozí vidí hrozbu – zejména v otázce sociálních jistot a zaměstnanosti.
V celkovém pohledu české společnosti na konflikt na Ukrajině se projevuje dlouhodobý postoj Čechů vůči Rusku. Pouze čtyři procenta populace jsou naladěny výrazně prorusky.
Více než polovina (57 %) populace je prozápadní a jednoznačně považuje za agresora Rusko. Podle STEM lze říci, že zhruba 50 procent společnosti je jasně přesvědčeno, že Rusko je viníkem války. Dalších 25 procent s tímto tvrzením spíše souhlasí. V dlouhodobém horizontu tak na ně mohou mít vliv dezinformační kampaně. Zbylých 25 procent informacím o ruském útoku nevěří.
Zelenskyj se těší oblibě
Značně se změnilo i hodnocení samotného ruského prezidenta Vladimira Putina. V březnu jej příznivě vnímalo jen osm procent české společnosti, což je propad o 19 procentních bodů oproti květnu 2021. Naopak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se těší vysoké popularitě, v Česku ho příznivě hodnotí 62 procent obyvatel.
Češi se v otázce pomoci ukrajinským uprchlíkům převážně shodují. Z hlediska postoje k uprchlíkům je česká společnost z více než dvou třetin (70 %) připravena jim pomáhat, jedna třetina je proti jejich přijímání. Podpora se zatím od začátku invaze nemění.
Na druhé straně jsou ale patrné zvýšené společenské obavy z důsledků, které příchod ukrajinských uprchlíků bude mít pro českou společnost. „Sedmdesát procent obyvatel má za to, že příchod uprchlíků povede k oslabení sociálních jistot českých občanů, 53 procent se bojí zvýšené nezaměstnanosti, dalších 51 procent se obává obecného oslabování soudržnosti české společnosti a 47 procent v uprchlících vidí ohrožení pro českou společnost,“ uvádí STEM.
Varovná je také nízká důvěra v integrační a absorpční kapacitu české společnosti – celých 60 procent lidí si nemyslí, že se Česko dokáže o více než 250 tisíc uprchlíků postarat v dlouhodobém horizontu. Kromě obav z pohybu uprchlíků však roste i strach o vlastní bezpečnost.
Zvažujme dopad sankcí na ČR
„Česká společnost v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině pociťuje akutní ohrožení, které nemá v posledních téměř třiceti letech obdoby. Třetina české veřejnosti (34 %) hodnotí současnou bezpečnostní situaci ve střední Evropě jako špatnou a má za to, že propuknutí vojenského konfliktu v regionu je jen otázkou času,“ uvádí STEM.
Pouze devět procent veřejnosti se domnívá, že v regionu nehrozí žádné vojenské nebezpečí, což je nejnižší podíl naměřený od roku 1994 a propad o 22 procentních bodů oproti srpnu 2021. Obavy vzbuzují také dopady evropských sankcí. Zhruba pětina (21 %) společnosti sankce podporuje bez ohledu na jejich možný dopad na obyvatele Česka. Šedesát procent obyvatel dále zastává středovou pozici – věří, že byť jsou sankce důležité, je nutné pečlivě vážit jejich dopady v Česku.
Za poslední týdny vzrostl důraz na společnou obranu v rámci EU i NATO. Například podpora členství v NATO vzrostla ze 68 na 78 procent. Zejména se zvětšil podíl rozhodných podporovatelů členství: ze zhruba 30 procent měřených v posledních letech na 47. Stejně tak se podpoře těší i Evropská unie: ze 46 na 54 procent se zvýšil podíl lidí jasně trvajících na setrvání v EU.
„Vysoká je též podpora společného postupu na úrovni EU v klíčových oblastech bezpečnostní agendy. Téměř univerzální podporu má posilování (fakticky budování) společných obranných sil (85 % souhlasí) a společný nákup ropy a plynu (84 %),“ píše STEM. Takové posilování však nesouvisí s výší spokojenosti s fungováním EU či NATO, ale s rostoucím pocitem ohrožení. V celkovém pohledu ve společnosti nadále převládá představa Česka jako „druhého Švýcarska“.
Otázky kolem bezpečnosti či dopadů války na Ukrajině zodpovědělo v období od 24. března do 6. dubna 1 171 respondentů starších osmnácti let.
