Spolek Moravská národní obec dokázal obalamutit většinu moravských radnic emotivní výzvou: Chcu, aby na mojí radnici vlála moravská vlajka. Údajná moravská vlajka teď nad Moravou plápolá vždy ve svátek sv. Cyrila a Metoděje, letos ji mělo vyvěsit 1 588 obcí a měst. „Bohužel, tenhle spolek dokázal radnicím vsugerovat úplný nesmysl. To, co radnice vyvěšují, není moravská vlajka, jak se domnívají starostové. Nikdy nebyla, a ani nebude,“ říká přední český heraldik a ředitel Zemského archivu v Opavě Karel Müller.
Zkušený heraldik a vexilolog (odborník na symboliku vlajek) Karel Müller každý rok počátkem prázdnin kroutí hlavou nad iniciativou Moravské národní obce. Brněnský spolek totiž úspěšně klame moravské samosprávy, když je 5. července zatahuje do akce spojené s vyvěšováním údajných moravských vlajek. V roce 2011 na apel národoveckého spolku vyvěsilo vlajku 218 radnic, letos jde údajně již o 1 588 úřadů.
Akce s názvem „Chcu, aby na mojí radnici vlála moravská vlajka“ je rozporuplná ve více rovinách. Česká republika má takzvané krajské uspořádání, nikoliv zemské. Platné jsou pouze vlajky jednotlivých krajů, nikoliv zemí. „Zemské uspořádání bylo zrušeno k 1. lednu 1949 a po roce 1989 už nebylo obnoveno. Česká, moravská ani slezská vlajka tedy oficiálně neexistují, takže je poněkud podivné, aby je samosprávy vyvěšovaly ve státní svátky,“ říká Müller. Zákon ale vyvěšování neplatných zemských vlajek výslovně nezakazuje.
Obce musí ve státní svátky povinně vyvěšovat pouze českou státní vlajku, nedodržení tohoto pravidla lze i pokutovat. Po boku české vlajky může plápolat i zástava Evropské unie, krajský a obecní prapor. „Teoreticky si obec může vyvěsit na radnici i další vlajky. Co není výslovně zakázáno, to je v našich zeměpisných šířkách chápáno jako povolené,“ ironicky dodá 64letý heraldik. Matador v oboru, jenž byl po sametové revoluci u vzniku státního znaku České republiky.
Ukrajinská nebo moravská?
„Každý starosta má zcela legální možnost vyvěsit na radnici moravskou vlajku. Je to úplně stejné, jako když vyvěsí třeba ukrajinský prapor, který teď vlaje na mnoha úřadech,“ říká pro CNN Prima NEWS místopředsedkyně Moravské národní obce Lenka Holaňová. Nemá tak docela pravdu, protože ukrajinský prapor je státní zástavou Ukrajiny. Moravská vlajka oficiálně neexistuje.
Téměř 1 600 moravských radnic přesto letos vyvěsilo údajnou moravskou vlajku. Stejně tak by samosprávy mohly vytáhnout na stožár vlajku zaniklého Rakouska-Uherska, Německého císařství či zemskou vlajku Království Haličského a Lodoměřského. „Rozhodně mi nevadí, že se moravské obce chtějí nějak přihlásit k historické zemi moravské. Vždyť do stávajícího státního znaku jsme také zakomponovali vedle českého lva i moravskou a slezskou orlici jako upomínku na tři historické části takzvaných českých zemí,“ vysvětluje Karel Müller.
Samozvanci z Brna
Odborníkovi spíše vadí spojování takzvané moravské vlajky se státními svátky. A především ho profesně rozesmutnělo, že samozvaní „heraldici“ z Moravské národní obce vsugerovali obcím, že vyvěšují opravdovou vlajku Moravy. „Ve skutečnosti teď nad Moravou vlaje nesmyslná vlajka, která nikdy nebyla, a také se nikdy nemůže stát moravskou vlajkou. Je to paskvil vytvořený moravskými nacionalisty po sametové revoluci,“ říká Müller.
Brněnská Moravská národní obec prohlásila za moravskou vlajku žlutočervený prapor s moravskou orlicí. „Moravskou vlajku tvoří žluto-červená bikolóra s privilegovaným zemským znakem uprostřed: žluto-červeně šachovanou orlicí na modrém štítu,“ tvrdí se v dopise, který i letos zaslali na radnice místopředsedkyně spolku Lenka Holaňová a předseda Jaroslav Krábek. Heraldik Karel Müller tuhle kombinaci považuje za historicky nesmyslnou. Na žlutý a červený pruh v žádném případě nepatří popisovaná orlice.
„Z historického hlediska přichází v úvahu jako moravská vlajka jedině žluto-červená vlajka, a to bez moravské orlice. Tato vlajka se používala od poloviny 19. století do roku 1918. Tradičním symbolem Moravy je ale modrá vlajka s bílo-červeně šachovanou orlicí, jak tuto kombinaci známe ze současného českého státního znaku. Víme, že moravské markrabství takovou vlajku používalo již v 15. století,“ informuje heraldik Müller. S důrazným dodatkem, že stávající státní orgány se moravskou, slezskou ani českou vlajkou nechystají zabývat, neboť schválení takových praporů by odporovalo krajskému uspořádání státu. „Rozumím náladám Moravanů, Češi ale také nevyvěšují někdejší českou zemskou bílo-červenou vlajku,“ dodá heraldik.
1 600 oklamaných radnic
Předseda Moravské národní obce Jaroslav Krábek je na týdenní dovolené a nelze se s ním spojit. Místopředsedkyně Lenka Holaňová tvrdí, že žluto-červená vlajka byla „doporučena odborníky na základě zvykového práva“. Podle heraldika Karla Müllera, který od roku 1991 zasedá také v heraldické komisi Poslanecké sněmovny ČR, teď brněnský spolek každý rok balamutí stovky moravských radnic.
Moravská národní obec a Donbas
Spolek Moravská národní obec s přízviskem „Za Moravu“ se prezentuje jako nepolitické seskupení, v platných stanovách má ale jasné politické požadavky: „Moravská národní obec považuje zrušení samosprávy Moravy za akt nespravedlivý, totalitní a v rozporu s principy demokracie. Podporuje proto úsilí všech politických stran a hnutí, které usilují o obnovení historických a přirozených práv Moravy, včetně obnovení samosprávy v nejširší formě.“ Předseda spolku Jaroslav Krábek sice tvrdí, že jeho organizace odmítá separatismus, ale někdy je to i naopak. V roce 2015 začala Moravská národní obec vytyčovat na moravsko-českém pomezí takzvanou historickou hranici Moravy, o akci ovšem informovala i ruské webové stránky Sputnik. Kolíkování se tak stalo vodou hnanou na ruský propagandistický mlýn a k donbaským separatistům. Sputnik totiž zahájil rozhovor s vytyčovateli hranice tímto úvodem: „Morava dostane svou historickou hranici. – Nechceme se stát pouhým beztvarým Východem Česka, říká v rozhovoru představitel Moravské národní obce Vojtěch Říha.“
Heraldik je udiven, jak snadno lze obcím podstrčit neexistující zemskou fangli. „Dobrým nápadem není ani spojení údajné vlajky Moravy s věrozvěsty Cyrilem a Metodějem. To je další blbost, která se zrodila v onom spolku,“ kritizuje. Historici totiž netuší, pod jakými symboly táhla do válek Velkomoravská říše. Pokud ta v devátém století vůbec nějakou zástavu měla. Heraldické tradice jsou většinou spojovány až s dvanáctým stoletím.
Vyvěšování takzvaných moravských vlajek je tak podivnou soukromou akcí Moravské národní obce, kterou ovšem podporuje až 1 600 radnic. „Zatím jsem o vlajce nepřemýšlel v historických souvislostech, to není můj obor a nemám dostatek informací k tématu,“ říká inženýr Martin Křižan, starosta městečka Hluk na Uherskohradišťsku. „Přišlo mi sympatické přihlásit se takto k Moravě, ale pokud je to jen vlajka, která má zviditelnit činnost Moravské národní obce, tak se mi celá akce už tolik nelíbí,“ přemítá Křižan.
Seznam obcí, které podle spolku letos vyvěšují vlajku, ale není příliš hodnověrný. „V životě jsem o takové akci neslyšel. Naše obec navíc leží v historickém Slezsku, tady není žádná Morava, takže vůbec nechápu, co to má všechno znamenat. Co je to za podvod,“ diví se Marek Sikora, starosta Hrčavy. Organizátoři totiž na seznam napsali i Hrčavu na polsko-českých hranicích v Beskydech.
Obcí, které s akcí nechtějí mít nic společného, je více. Moravská národní obec například uvádí, že k akci se již sedm let hlásí Vendryně u Třince. „V čele radnice jsem čtyři roky a o žádné takové akci nic nevím,“ říká pro CNN Prima NEWS vendryňský starosta Raimund Sikora. Když o prohřešcích informujeme místopředsedkyni spolku Lenku Holaňovou, vymlouvá se na administrativní chybu a Vendryni ze seznamu jednoduše vyškrtne.
Praha vyvěšování žlutočervených vlajek s moravskou orlicí každý rok pojímá jako zábavný folklorní přívěšek z Moravy na závěr televizních zpráv, nejlépe podbarvený cimbálovou muzikou. Ve skutečnosti moravské radnice tančí na hraně zákona a zpochybňují dějiny, když vyvěšují historicky falešný a zároveň státem neuznaný státní symbol.
