Premiéra Petra Fialu (ODS) ve středu čeká složité jednání se šéfem odborů Josefem Středulou o zvýšení platů státních zaměstnanců, a to už od září. Středula před jednáním vzkazuje, že je v zájmu ODS, aby na navýšení kývla, a věří, že premiéra přesvědčí. Pokud se tak nestane, odbory hrozí stávkou. Zvýšení by se mohlo týkat 360 až 850 tisíc lidí.
„Ministr Stanjura nerozhoduje. V zájmu ODS i pana premiéra je, aby na naše návrhy kývl,“ vzkazuje krátce před jednáním s předsedou vlády Petrem Fialou odborový předák Josef Středula v reakci na zásadní nesouhlas ministra financí s jakýmkoliv zvyšováním platů.
Odbory požadují zvýšení platů všech zaměstnanců ve veřejném sektoru o 10 procent. S návrhem na zvýšení platů neodborným pracovníkům, jako jsou uklízečky, kuchařky, školníci, údržbáři a další, především v sektorech školství, zdravotnictví, sociálních služeb a kultury přišlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Po debatě s odbory došlo k návrhu na navýšení pro všechny státní zaměstnance už od září 2024.
K TÉMATU: Mzdy budou dlouho v útlumu, říká Šichtařová. Expert Rusinko řekl, kdy dosáhneme úrovně před covidem
Podle Jurečky platy ve státní a veřejné sféře rostly v minulých letech profesím rozdílně. Poukázal na reálný pokles výdělků kvůli vysoké inflaci a doplnil, že by začal situaci řešit tam, kde jsou platy reálně nejnižší. Dá se podle něj očekávat rozdělení zvýšení platů na několik fází.
Protesty se plánují na září
Středula poukazuje na nejednotnost vlády a před jednáním ve Strakově akademii vzkazuje, že lidé jsou připraveni se ozvat. Zatímco lidovci i STAN jsou pro, ODS je zatím spíše proti.
Pojedeme na dluh, varuje ekonom. Jurečkův plán na zvýšení platů by tlačil na inflaci, říká
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce od září zvýšit platy státních zaměstnanců. Odbory požadují skokové navýšení až o 15 procent. Plošné přidání je proinflačním tlakem, který by se mohl na dalším zdražování negativně projevit, míní hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka. Podle něj by zvýšení platů státních zaměstnanců mohlo mít dopad na snižování základních úrokových sazeb od České národní banky.
„Vláda je nekompetentní a nebyla za několik měsíců schopna najít jakoukoliv shodu. Je vyhlášena stávková pohotovost a jsou připraveny protesty. Lidé jsou opravdu rozezlení. Nicméně není to náš cíl. Na jednání jdeme s tím, abychom se dohodli. Nechceme řinčet zbraněmi, ale pokud nás někdo donutí, použijeme je,“ řekl pro CNN Prima NEWS Středula. Dodal, že zvýšení o 10 procent je podle něj za současné situace možné, byť ještě v červnu požadovaly odbory zvýšení až o 15 procent.
Pokud by odbory přistoupily ke stávce, dá se podle Středuly očekávat, že by vypukla začátkem září.
Stanjura: Rezervy jsou vyčerpány
S navýšením nesouhlasí jak šéf státní kasy Zbyněk Stanjura, tak Národní rozpočtová rada, která má za úkol správu veřejných financí hlídat.
Čeští dlužníci mají nový trik. Peníze posílají na účty, na které jsou exekutoři krátcí
Exekutoři si stěžují na banku Revolut, která má jen u nás 700 tisíc klientů. Vadí jim, že přestože má bankovní licenci, je velmi složité dohledat skutečné majitele účtů. Zabavovat peníze na těchto účtech je tedy pro ně téměř nemožné. Podle exekutorů by se to mělo řešit změnou zákona.
„Ministerstvo financí s předloženými variantami valorizace základní stupnice tarifů pro zaměstnance v pracovním a služebním poměru o sedm a deset procent zásadně nesouhlasí. Důvodem je skutečnost, že v materiálu není uveden zdroj financování tohoto navýšení. Upozorňujeme, že v současné době je stav vládní rozpočtové rezervy v podstatě vyčerpán,“ varuje ministerstvo financí v připomínkách. Nicméně kolik v rozpočtové rezervě skutečně je, resort tají.
Druhý kámen úrazu je i v tom, že řadu takových zaměstnanců platí obce a kraje, které už mají své rozpočty do konce roku naplánované. Pokud by ke zvýšení skutečně došlo, musí i ony peníze najít. Nejde tak pouze o výdaje z rozpočtu státu.
Rozpočtová rada: Vláda nemá priority
O „vyschlém rozpočtu“ hovořil pro CNN Prima NEWS minulý týden i předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle něj jsou návrhy odborů na první pohled líbivé, přesto na jejich realizaci nejsou peníze. „Rozpočtová rada měla podobnou připomínku jako ministerstvo financí. Na takový návrh není rozpočtové krytí. Jinými slovy, nejsou na to peníze,“ řekl v pořadu K věci Hampl.
Podle jeho kolegy a člena rady Petra Musila je problém v tom, že vláda není schopna nastavit si jasné priority.
„Problém hospodaření s veřejnými financemi tkví v tom, že všechno je priorita. Jenže to z podstaty není možné, nemáte dostatek peněz na všechny kapitoly. Politická elita musí jasně říci, co je, a co není její priorita a podle toho financování skrze rozpočty nastavit. Jinak se v otázce konsolidace veřejných financí nehneme z místa,“ doplnil pro CNN Prima NEWS Musil.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ve zdravotnictví není nikdy dost peněz, míní Philipp. Zmínil Válkův velký krok ohledně platů
