Středulův plán na ochranu českých zaměstnanců a firem: Byty, uhlí a domácí potraviny

 Předseda ČMKOS Josef Středula v nedělní Partii

Středula o příchodu Ukrajinců do Česka

Česko se v kombinaci s válkou na Ukrajině a příchodem statisíců uprchlíků, energetickou krizí a historickou inflací dostává do velmi složitého období, kdy bude třeba zásahů vlády, aby občané krizová léta přečkali. Recept na to, jak se s krizí popasovat, nabízí i šéf odborů Josef Středula. CNN Prima NEWS vybrala 10 nejdůležitějších bodů, které ve čtvrtek zmínil na tiskové konferenci. Důraz klade především na výstavbu nových bytů, potravinovou i energetickou soběstačnost a přehodnocení Green Dealu či sociálních dávek.

O tom, jaké kroky by měla vláda v krátkodobém i dlouhodobém horizontu podniknout, mluvil Středula na čtvrteční tiskové konferenci po jednání s premiérem Petrem Fialou a zástupci zaměstnavatelů.

Příval uprchlíků, kterých nyní do Česka přišlo už více než 270 tisíc, podle něj jen tak neskončí. „ČR bude muset velmi rychle sanovat oblast zdravotnictví, školství a sociální péče. Tito lidé nebudou hned tak schopni sami financovat svůj vlastní životní provoz. Musíme udělat vždy vše tak, aby dostali všichni stejně,“ prohlásil Středula po čtvrtečním jednání.

Narážel tím na fakt, že někteří Češi na Ukrajince útočí kvůli tomu, že dostanou speciální finanční pomoc a ubytování. Tomuto problému lze předejít tím, že česká vláda nastaví dostatečné pomocné programy i pro ty české občany, kteří to budou potřebovat. Středula představil celkem 10 bodů, kde by podle něj měla vláda zasáhnout.

1. Peníze úředníkům

Jednou z prvních věcí je podle něj nejen poděkování, ale i dostatečná finanční odměna pro úředníky, kteří už během covidu podle něj často museli maximálně napnout sílu. „Úředníci jsou pracovití, empatičtí a my jsme požádali vládu, aby našla způsob, jak jim poděkovat a nějak finančně vyvážit jejich práci za poslední roky,“ uvedl.

2. Zásah proti šíření lží

Dalším bodem, kde je třeba okamžitě jednat, je podle něj rychlé vyvracení lží, mýtů a polopravd, které se začínají šířit především světem sociálních sítí.

„Nesmí vzniknout rozdíl mezi českým občanem a uprchlíkem z Ukrajiny. Řešili jsme například zprávu o tom, že v jedné nadnárodní společnosti ve východních Čechách propustili českého zaměstnance a nahradili ho Ukrajincem. Ověřili jsme si to a zjistili jsme, že to není pravda,“ uvedl jeden z příkladů a řekl, že je třeba, aby všichni společně –⁠ vláda, zaměstnavatelé i zaměstnanci –⁠ spolupracovali na vyvracení takových lží. V tom ho rázně podpořil i zástupce zaměstnavatelů a šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

3. Výstavba bytů

V posledních letech všichni politici opakují, že potřebujeme více bytů. V době, kdy přicházejí do Česka statisíce uprchlíků, je podle Středuly potřeba nové výstavby o to naléhavější. „Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo připravit plán na výstavbu desítek tisíc nových bytů. Je jasné, že zhruba 70 procent z těch, kteří utekli před válkou, v hostující zemi zůstanou. Nemůžeme připustit, že budou bydlet v provizorních podmínkách,“ prohlásil ve čtvrtek.

Právě Ukrajinci podle něj v dlouhodobějším horizontu mohou být vzpruhou pro český průmysl a výrobu. Navíc je stavbou bytů možné je nasměrovat do potřebných regionů.

4. Zachovejme topení uhlím

Ve druhé polovině roku 2022 přijde revoluce v topení pevnými palivy. Od 1. září totiž začnou platit přísné podmínky, podle kterých bude možné topit tuhými palivy pouze v kotlích splňujících přísná nařízení Evropské komise.

Podíl obnovitelných zdrojů na produkci elektřiny stagnuje. Uhlí nahrazujeme jádrem

Česká republika se chce do roku 2033 odklonit od uhlí coby energetické komodity. Lignit se však na českém energetickém mixu stále podílí nezanedbatelným procentem. Význam obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny navíc stagnuje. Loni se v Česku za pomoci vodních, větrných nebo solárních elektráren vyrobilo necelých 15 % elektrické energie. Stejně jako před pěti lety. Válka na Ukrajině ale může fosilní éru prodloužit.

A právě ty řada především Čechů na vesnicích stále nemá. „Prodloužení lhůty je lepší varianta, než přejít na plyn a pak ho vypnout,“ komentoval to Středula. Na kdy konkrétně by se měl termín posunout, neřekl. Posun by ale zřejmě musela doporučit Evropská komise.

5. Potravinová soběstačnost

Česko by se dále podle Středuly mělo zaměřit i na vlastní soběstačnost v oblasti plynu, uhlí, potravin nebo farmaceutických výrobků. „Jde o to, abychom byli zajištěni, protože nikdy nevíme, co udělá agresor,“ uvedl nejvyšší odborář.

6. Usměrnění cen

Další nástroj, který podle Středuly může Fialův kabinet použít, je regulace cen v rámci zákona o cenách. Můžeme ji znát třeba u vodného a stočného nebo z nedávné doby, kdy vláda Andreje Babiše nastavila, kolik maximálně mohou stát testovací sady na odběr vzorků COVID-19.

7. Institut národního správce

Chránit firmy ve chvíli, kdy se jejich majitel dostal na sankční seznam, by podle Středuly měl institut národního správce. „Naším cílem není konec firmy, ale konec finančních toků do Ruska,“ prohlásil s tím, že doufá, že resort financí brzy takový systém vytvoří.

Na sankční seznamy se postupně dostávají vlivní Rusové, kteří v minulosti nějak podporovali Putinův režim nebo jsou s ním stále úzce spjatí. Vlastní seznamy má EU, USA i Velká Británie.

8. Revize Green Dealu

Green Deal neboli Zelená dohoda si klade za cíl, aby Evropa dosáhla v roce 2050 klimatické neutrality. Tento evropský závazek budí vášně politiků i byznysmenů napříč kontinentem. Jeden z největších sporů je o to, zda se za takový čistý zdroj dá považovat i jaderná energie.

Podle Středuly je třeba se Green Dealu pečlivě věnovat, jelikož Evropa může přijít o dodávky plynu z Ruska. V této souvislosti jde i o ochranu firem, které musí plnit vysoké nároky na snižování emisí.

9. Přehodnocení sociálních dávek

V neposlední řadě Středula upozornil, že je třeba zrevidovat systém sociálních dávek. Ty jsou podle něj nízké a neodpovídají rychlému růstu inflace. „Některé jsou dlouhodobě nevalorizované a je třeba restart,“ uvedl. O tom, že je třeba se na sociální dávky zaměřit, už hovořil i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

10. Legislativa v ukrajinštině

Poslední z věcí, které jsou podle Středuly podstatné, je překlad českých zákonů do ukrajinštiny. Právě to by podle něj mohlo pomoci tomu, aby se Ukrajinci brzy sami začali v českém právním státě orientovat a věděli, co mohou a co musí.

Tagy: