INTERVIEW 21.8.2020
Češi bývají označováni za národ pijáků. Za hranicemi se dokonce často chlubí svou obrovskou spotřebou piva. Mají se tím skutečně pyšnit? A změnili Češi své návyky v konzumaci alkoholu během koronavirové krize? V pořadu Interview o tom hovořil psychiatr specializovaný na léčbu návykových nemocí, spisovatel a pedagog Karel Nešpor.
Během první vlny pandemie koronaviru se v Česku začaly objevovat i názory, že alkohol může zabránit průniku viru do těla. „S takovou pitomostí za mnou opravdu nikdo nepřišel,“ reagoval na tuto fámu psychiatr.
Alkohol totiž podle jeho slov získanou i vrozenou imunitu oslabuje. Sliznice sice funguje jako ochranná bariéra, „když ale má někdo oslabenou imunitu, ať už kouřením, pitím alkoholu nebo obezitou, měl by být zvlášť opatrný,“ varoval Nešpor v souvislosti s nákazou nemocí COVID-19.
Nebojte se abstinence
Ačkoliv Nešpor neočekává u Čechů zvlášť převratné změny, pokud jde o konzumaci alkoholu po koronavirové krizi, uvedl, že lidé se obecně začínají víc zajímat o své zdraví. „Je to celoevropský trend. Prosperujícím odvětvím jsou prodejny zdravé výživy, to dřív nebývalo,“ všiml si psychiatr. „Zdraví je superhodnota,“ uvedl Nešpor s tím, že člověk může mít všechno na světě, ale když má zdravotní potíže, materiální hodnota je najednou vedlejší.
V Česku podle statistik, které zveřejnil Státní zdravotní ústav, také ubývá lidí, kteří se pití alkoholu vzdali. Za minulý rok zde bylo mezi dospělými 13 procent abstinentů, zatímco v roce 2016 to bylo 17 procent. Nešpor by ale na tyto údaje příliš nespoléhal. „Bude mezi nimi řada lidí, kteří jsou nemocní, nebo budoucí maminky. Lidí, kteří abstinují z přesvědčení nebo kvůli závislosti, bych si tipnul na méně než polovinu,“ tvrdí Nešpor. „V porovnání třeba s USA je ale podíl abstinentů v české populaci opravdu nízký,“ uznal psychiatr.
Nešpor také vyzval veřejnost, aby se abstinence nebála. „Střízlivost a abstinence jsou naprosto normální. Většina lidstva neměla za poslední rok ani kapku alkoholu,“ dodal. Jenže mnoho lidí si pití alkoholu spojuje se společenským životem, a tak se jim může zdát abstinence nemožná.
„Je potřeba rozlišovat povrchní kontakty, které nemají hloubku a člověka zdržují, a vztahy hluboké, které je potřeba pěstovat a chránit,“ zdůraznil Nešpor. Zároveň doplnil, že ideální reakce na dotazy, proč dotyčný nepije, zní: „usmát se, pozdravit, a zmizet“. Psychiatr proto doporučuje pít místo piva čaj.
Hrozbou jsou i počítačové hry
Nešpor hovořil také na téma závislostí u dětí, především těch z posledních let, jako jsou sociální sítě nebo počítačové hry. „Společné kritérium přednávykových nemocí je, že člověk pokračuje navzdory nepříznivým následkům a zanedbává jiné záležitosti,“ uvedl Nešpor.
Podle něj je při odhalení takové závislosti rozhodující i čas. „Pokud budu tři hodiny denně nahrbený nad mobilem, zničím si krční páteř. Co se ale týče návykové nemoci, klíčové je zhoršené sebeovládání,“ vysvětlil Nešpor. To podle něj může znamenat, že dotyčný z půl hodiny u počítače udělá tři, a zanedbává tím své další zájmy.
U dětí přitom podle něj není hlavním problémem závislost, ale nadměrné užívání. „To znamená, že dítě alkohol pije hodně, ale kritéria závislosti ještě nesplňuje. Problém to ale je, protože se zjistilo, že čím dřív dítě začne s alkoholem, tím dřív se u něj vytvoří závislost a nastanou další problémy,“ vysvětlil Nešpor.
Nebezpečí podle něj ale představují i počítačové hry, a to především proto, že častokrát neodpovídají reálnému životu a dítě se na nich může naučit mylným návykům. „V počítačových hrách má člověk řadu příležitostí. Může se opravit, má několik životů. Když je to simulátor jízdy na motorce a kluk je zvyklý, že má pět životů, může skončit třeba na ortopedii,“ varoval psychiatr.
