Sotva se provozovatelé gastronomických služeb začali nadechovat po restrikcích zavedených v důsledku koronavirové pandemie, začínají se střetávat s tvrdou realitou. Lidé se totiž do hospod nevracejí, protože kvůli vysoké inflaci omezují zbytné výdaje. Podobně na tom jsou také taxikáři.
Zdá se, že dokonalá bouře v některých sektorech české ekonomiky pokračuje. Přestože tvrdá protiepidemická opatření jsou pravděpodobně nadobro za námi, některá odvětví se svého očekávaného zmrtvýchvstání nemohou dočkat. Platí to například o gastronomii, kde se tržby stále pohybují o 40 až 60 procent níže v porovnání s posledním předpandemickým rokem 2019.
Lidé si dají o dvě pivka a cigaretu méně, aby zdražování zvládli, tvrdí ekonom Zahradník
Inflace se do normálu dostane nejdříve v roce 2023. České domácnosti ale zdražování zvládnou. Budou muset utrácet méně za zbytečnosti, aby jim zbylo více na energie nebo bydlení. Vláda musí provést výdajový audit, aby věděla, kde má ve státním rozpočtu škrtat. „Mohla by tak uspořit až 180 miliard korun,“ poradil kabinetu v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ekonom Petr Zahradník.
„Lidé totiž omezují zbytné výdaje. Bojí se, že by třeba kvůli růstu cen energií nemuseli vyjít. Firmy jsou zase rády, že ušetří za novoroční večírky,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Lidé si odpustí dvě pivka
Podobně se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vyjádřil ekonomický analytik České spořitelny Petr Zahradník. „Spousta domácností bude nucena přehodnotit své výdajové priority. Když to hodně zlehčím, tak si lidé budou muset odpustit jedno, dvě pivka nebo krabičku cigaret ve prospěch toho, aby uhradili účet za energii,“ řekl.
A to se právě podle Kovandy už děje. „Mnohým domácnostem se také zvedají třeba splátky hypotéky, a to docela běžně o čtyři nebo pět tisíc korun měsíčně. Je pak jasné, že první, co lidé omezí, je návštěva restaurace. Vařit si mohou doma, a to třeba i jídlo do práce. Navíc stále mnozí zaměstnavatelé tolerují, nebo dokonce vyžadují práci na bázi home office. Tedy i bez konzumace poledního meníčka,“ vysvětlil.
Méně chodíme do hospody a přišli jsme o kamarády. Jak pandemie změnila život mladým?
Méně chodíme do hospody, jsme leniví, méně cestujeme, rozpadl se nám vztah, máme psychické problémy a přišli jsme o kamarády. Několik mladých Čechů popsalo, co se u nich změnilo během téměř dvou let pandemie koronaviru.
Obavy z neutuchajícího růstu cen se z pohledu lidí kombinují se strachem z nákazy koronavirem. Ostatně počty nově potvrzených případů jsou pro mnoho z nich dostatečným mementem. „Neočkovaní do restaurací nemohou. A ti očkovaní často ze solidarity s očkovanými zajdou místo do hospody popít pivo ke kamarádovi do bytu nebo do garáže. Pivo koupené v hypermarketu je levnější než to v hospodě či restauraci, což se v době rapidní inflace hodí,“ dodal ekonom.
Tratí také taxikáři
Podle Kovandy ale na omezení návštěv hospod, restaurací či barů tratí také taxikáři. A lidé, kteří přesto do gastronomických zařízení vyrazí, pak prý častěji volí lacinější veřejnou dopravu. „To, že zejména v turisticky vyhledávaných místech chybí zahraniční klientela, je pak už evergreenem celých posledních dvou let,“ doplnil ekonom.
Žádné divadlo a restaurace. Dokončené očkování nebude statisícům Čechů stačit
Byli jste na očkování loni na jaře, ale na posilovací dávku už jste nešli? Tak zbystřete, protože od února se nemusíte dostat třeba do restaurace nebo divadla. Takový problém se podle ministerstva zdravotnictví týká 120 tisíc lidí.
Podle Kovandy zhruba třetině podnikatelů v gastronomii hrozí krach. „Na ten dojde hlavně tehdy, bude-li vláda skoupá s podpůrnými programy. V lednu už neběží program Antivirus B, který pomáhal i gastropodnikům udržovat si zaměstnance. Takže propouštění hrozí zhruba třiceti procentům zaměstnancům gastra,“ dodal expert z Trinity Bank.
Koho neskolí leden, toho dorazí únor
A aby toho nebylo málo, po „těžkém lednu“ se hospodští budou muset vypořádat rovněž s módní vlnou posledních let zvanou „Suchej únor“. Podle Lukáše Kovandy připraví restauratéry měsíc, kdy někteří Češi nebudou konzumovat alkohol, asi o 730 milionů korun. „Stále populárnější akce ‚Suchej únor‘ představuje čím dál větší problém pro prodejce alkoholu, ať už se jedná o hospody či hypermarkety,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Podle organizátorů této akce se do ní loni zapojilo asi 700 tisíc lidí, což představuje přibližně desetinu dospělé populace. Přibližně 90 % účastníků se podaří cíl „Suchého února“ splnit. „To znamená, že zhruba 630 tisíc lidí si alkohol zcela odpustí, ač by jej jinak – nebýt této akce – konzumovali a kupovali,“ dodal Kovanda. Češi přitom za alkohol podle údajů Eurostatu utratí asi 96,5 miliardy korun ročně.