sucho

Cena kakaa několik let v kuse průběžně roste, letošní rok ale komodita na burze posiluje zvláště nevídaným tempem. Tuna kakaa už stojí v přepočtu více než 230 tisíc korun. Na vině je především sucho v oblasti západní Afriky a špatná ekonomická situace tamních farmářů, uvádí analýza největší komerční banky světa JPMorgan Chase.

Zaměstnanci jednoho z nejvýše položených lyžařských středisek na světě na okraji majestátního Himálaje trápí neobvyklá situace, není sníh, a tak raději ruší rezervace. O tristní situaci informovala americká CNN.

Odborníci se obávají, že svět už brzy zažije dopady silnější a extrémnější verze klimatického jevu El Niña. Tzv. super El Niño by mohlo přinést nejen enormně vysoké teploty, ale i mimořádně silné bouře.

Hladina řeky Río Negro v brazilské části Amazonie je kvůli suchu nejnižší za posledních 121 let. V jednom z přítoků Amazonky je tak málo vody, že lodě v přístavu Manaus zůstaly stát na mělčině. To narušilo lodní dopravu, na které jsou závislé statisíce místních obyvatel. Nedostatek vody ohrožuje také ekosystém pralesa, informovala agentura Reuters.

Podnebný jev El Niño po letech opět nabírá na síle. V Česku by se v příštím roce mohl projevit nadprůměrnými teplotami, uvedl klimatolog Radim Tolasz pro CNN Prima NEWS. Teplá fáze neboli Jižní oscilace ovlivňuje počasí a klima po celém světě, v některých oblastech ohrožuje i zásoby vody a zemědělství. Dlouhými obdobími beze srážek s vysokými teplotami se projevil dříve též v Evropě. Jeho současnou podobu mohou ovlivnit i klimatické změny.

Tento rok bylo katastrofální sucho, nic nerostlo, všechno bylo vyhořené, ani brambory se neuvedly a musel se dělati sběr brambor pro lidi, kteří žádné neměli. To je emotivní zápis o extrémních vedrech v roce 1947 v kronice jihočeské obce Včelná. Obilí nakonec do hladem ohroženého Československa poslal sovětský diktátor Stalin, když ho sebral hlavně Ukrajincům a prohloubil tak hladomor. Největší sucho zhruba od roku 1000 však v českých zemích zřejmě uhodilo v letech 1530 až 1540, odborníci ho nazvali „megasucho“.

Letošní léto v Evropě bude extrémně horké, suché a zřejmě se dočkáme nejen požárů a exotických nemocí, ale také častějších záplav. Extrémům se v důsledku klimatických změn pravděpodobně nevyhne ani Česká republika. S prognózou pro nadcházející měsíce i další roky přišla Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).

V Česku bude v neděli jasno a slunečno. Na začátku příštího týdne však meteorologové předpovídají místy výskyt dešťových přeháněk či bouřek. V pondělí očekávají také mírný pokles teplot.

Kvůli suchu platí pro několik českých regionů výstraha před požáry. Někteří lidé ale varování neberou příliš vážně. Třeba v okolí boleveckých rybníků na Plzeňsku chodí skupinky lidí popíjet a opékat buřty na místa, kde to není povoleno. Za takové jednání jim hrozí pokuta. Podle tamního starosty i občanů jde často o lidi ukrajinského původu.

V největších jezerech po celém světě drasticky ubývá vody. Vyplývá to z nejnovější studie, která mimo jiné porovnávala historické satelitní snímky. Podle výzkumníků zmizí každý rok 22 miliard tun vody. Kromě klimatické změny se na tom podílí i lidské drancování přírodních zdrojů.

Ačkoliv se duben chýlí teprve ke konci, Španělsko zasáhla úmorná vedra. Rtuť teploměru zde ve čtvrtek vystoupala na historicky nejvyšší dubnový údaj 38,8 °C. V podobném duchu se ponesou i následující měsíce. Letní předpověď je z hlediska veder a nebezpečných jevů nepříznivá i pro další oblíbené destinace, ve kterých nejen Češi tráví dovolenou – například Chorvatsko nebo Itálii. Experti podotýkají, že patrně žijeme ve světě „nového normálu“.

Podle meteorologů může v nadcházejícím roce dojít v počasí k velkým změnám. Po několika letech by se totiž mohl objevit jev zvaný El Niño. Jde o teplou fázi tzv. jižní oscilace. Ta nahradí dosavadní chladnou La Niñu. Změna může v nadcházejících letech přinést teplejší zimy i sucha, a to i v Evropě. Její severní část může ale pocítit naopak i extrémnější mrazy.