Letošní léto v Evropě bude extrémně horké, suché a zřejmě se dočkáme nejen požárů a exotických nemocí, ale také častějších záplav. Extrémům se v důsledku klimatických změn pravděpodobně nevyhne ani Česká republika. S prognózou pro nadcházející měsíce i další roky přišla Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).
V Česku bude v neděli jasno a slunečno. Na začátku příštího týdne však meteorologové předpovídají místy výskyt dešťových přeháněk či bouřek. V pondělí očekávají také mírný pokles teplot.
Kvůli suchu platí pro několik českých regionů výstraha před požáry. Někteří lidé ale varování neberou příliš vážně. Třeba v okolí boleveckých rybníků na Plzeňsku chodí skupinky lidí popíjet a opékat buřty na místa, kde to není povoleno. Za takové jednání jim hrozí pokuta. Podle tamního starosty i občanů jde často o lidi ukrajinského původu.
V největších jezerech po celém světě drasticky ubývá vody. Vyplývá to z nejnovější studie, která mimo jiné porovnávala historické satelitní snímky. Podle výzkumníků zmizí každý rok 22 miliard tun vody. Kromě klimatické změny se na tom podílí i lidské drancování přírodních zdrojů.
Ačkoliv se duben chýlí teprve ke konci, Španělsko zasáhla úmorná vedra. Rtuť teploměru zde ve čtvrtek vystoupala na historicky nejvyšší dubnový údaj 38,8 °C. V podobném duchu se ponesou i následující měsíce. Letní předpověď je z hlediska veder a nebezpečných jevů nepříznivá i pro další oblíbené destinace, ve kterých nejen Češi tráví dovolenou – například Chorvatsko nebo Itálii. Experti podotýkají, že patrně žijeme ve světě „nového normálu“.
Podle meteorologů může v nadcházejícím roce dojít v počasí k velkým změnám. Po několika letech by se totiž mohl objevit jev zvaný El Niño. Jde o teplou fázi tzv. jižní oscilace. Ta nahradí dosavadní chladnou La Niñu. Změna může v nadcházejících letech přinést teplejší zimy i sucha, a to i v Evropě. Její severní část může ale pocítit naopak i extrémnější mrazy.
Přestože z ukrajinských přístavů po několikaměsíční blokádě vypluly lodě s obřími zásobami obilí a jeho ceny díky tomu klesly, může jít jen o dočasnou úlevu. Co totiž nestihla napáchat válka na Ukrajině, pravděpodobně dokončí mimořádná sucha, která letos zasáhla oblasti, v nichž se pšenice, ječmen nebo žito pěstují. Neúroda dorazila do Spojených států, Francie nebo Číny.
Poslední roky se Evropa a celý svět potýkají s extrémními výkyvy počasí. Horko a sucho střídají silné deště a záplavy. Ty ale vyprahlou půdu příliš nezasytí. Musíme se tedy připravit na postupné vysychání. V pořadu 360° o tématu mluvil klimatolog Václav Cílek.
Nejméně 16 mrtvých si vyžádaly přívalové povodně, které zasáhly západočínskou provincii Čching-chaj. Dalších 36 osob se stále pohřešuje. S odvoláním na čínské sdělovací prostředky o tom ve čtvrtek informovala agentura AP.
Nedostatek vody a vysoké teploty trápí velkou část Evropy. V Německu vysychá Rýn, jedna z největších a dopravně nejvýznamnějších řek. Podobně na tom je francouzská Loira, která chladí reaktory v atomových elektrárnách. V Británii vysychají prameny Temže.
Více než polovina Evropy aktuálně čelí hrozbě mimořádného sucha. Informuje o tom Evropská pozorovatelna sucha, agentura fungující pod Evropskou komisí. Ta uvádí, že varování platí až pro 60 procent území starého kontinentu. Organizace zároveň upozorňuje, že můžeme být svědky nejhoršího období sucha za posledních 500 let.
Tropické teploty komplikují hasičům práce na likvidaci požáru v Českém Švýcarsku. Podle generálního ředitele hasičského sboru Vladimíra Vlčka není jasné, kdy k likvidaci požáru dojde. Podle předpokladů to mělo být v pátek. Obyvatelé z evakuovaného Hřenska a jeho dalších částí Mezné a Mezní Louky se proto stále nemohou vrátit do svých domovů.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
