Sklizeň bude průměrná
Přestože z ukrajinských přístavů po několikaměsíční blokádě vypluly lodě s obřími zásobami obilí a jeho ceny díky tomu klesly, může jít jen o dočasnou úlevu. Co totiž nestihla napáchat válka na Ukrajině, pravděpodobně dokončí mimořádná sucha, která letos zasáhla oblasti, v nichž se pšenice, ječmen nebo žito pěstují. Neúroda dorazila do Spojených států, Francie nebo Číny.
Dovozci a zpracovatelé obilí, ale také chovatelé jatečních zvířat doufali, že po skončení blokády ukrajinských černomořských přístavů rovněž skončí nedostatek zrna na globálním trhu. Přestože lodě mohly začít obilí do světa vyvážet, začíná se objevovat nový strašák: sucho.
Spojené státy, které jsou největším pěstitelem kukuřice na světě, očekávají nejhorší úrodu za poslední tři roky. Extrémní sucha dolehla rovněž na produkci obilovin v Evropě, jižní Americe, ale také Číně. Mezinárodní rada pro obiloviny (IGC – International Grains Council) odhaduje, že na přelomu letošního a příštího roku bude globální zásoba kukuřice pokrývat spotřebu jen na 80 dní. To je téměř o 30 procent pod maximem z roku 2017 a nejméně od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
Rekordní sucha ve Francii
„Velmi mi to připomíná rok 2012. Nikdo si to sice zatím nechce připustit, ale je to tak,“ řekl agentuře Reuters Mark Gross, pěstitel kukuřice z Jižní Dakoty v USA. Podle něho letos sklidí až o 80 procent méně kukuřice z každého akru své půdy, než je dlouhodobý průměr. Na jaře prý přišlo sucho, které následovalo několik bouří derecho, během kterých vítr fouká rychlostí až 160 kilometrů za hodinu.
Obdobná situace letos panovala také v Evropě, a to především ve Francii, která rovněž patří k předním světovým producentům obilovin. Poradenská společnost Strategie Grains odhaduje, že zásoby obilí na přelomu letošního a příštího roku v Evropské unii budou na nejnižších úrovních za posledních 15 let. A že evropská sedmadvacítka zvýší dovoz z Ukrajiny asi o 30 procent v porovnání s loňským rokem.
Ukrajina nedostatek nepřemostí
Jenže Gary Blumenthal, šéf washingtonské analytické společnosti pro oblast zemědělství, je v sázkách na dovoz obilí z Ukrajiny skeptický. „Svým způsobem je to falešná naděje – myslet si, že Ukrajina dokáže vykrýt současný převis poptávky nad nabídkou obilí,“ řekl agentuře Reuters. Ukrajina totiž podle Blumenthala letos sklidí mezi 25 a 27 miliony tun, zatímco loni to bylo více než 42 milionů tun. K tomu je třeba ještě přičíst omezení vývozu obilí z Ruska, což nerovnováhu globálního obilného trhu prohloubí.
Situaci dále zhoršuje Asie. Zatímco čínští zemědělci se rovněž potýkají s následkem sucha, Indie už před časem omezila vývoz některých svých obilovin, zejména rýže. A to také z důvodu na srážky chudého počasí v letošním roce. Zcela stejně se chovají vlády některých latinskoamerických zemí. Argentina zastropovala vývoz zemědělských plodin zhruba na třetinu loňské úrovně. Sama totiž čelí výraznému zhoršení úrody a poklesu zásob, které jsou pro potravinovou bezpečnost klíčové.
Žádná katastrofa, uklidňuje expert
Agrární analytik Petr Havel ale uklidňuje, že Evropě, natož České republice žádný nedostatek obilí nehrozí. „Evropa je v produkci obilí přebytková. Pravdou je, že letošní léto bylo suché a že ve Francii byla kvůli tomu úroda nižší, z evropského hlediska to ale znamená, že se ten její celkový přebytek trochu sníží. A určitě nehrozí, že by se kvůli tomu měly zvyšovat ceny obilí nebo zdražovat chleba a pečivo,“ řekl CNN Prima NEWS.
Podle Havla je sice možné, že se snížila globální zásoba obilovin na zmíněných 80 dní, ale to má jednoduché vysvětlení. „Uvědomme si, že lidí na planetě pořád přibývá. A ti chtějí rovněž jíst. Navíc přibývá lidí bohatších, kteří už si mohou dovolit víc jídla než jen hrst rýže,“ vysvětlil. Podle něho není možné očekávat, že každý rok bude ve všech koutech planety optimální úroda a že letošní sklizeň je sice horší než třeba loni, ale z dlouhodobého hlediska nejde o katastrofu.
