Slyšeli jste někdy v lese vytí vlků? Ten zvuk vzbuzuje respekt. A nic na tom nemění ani skutečnost, že vás od vlků dělí bezpečná bariéra. Jako ve výběhu u Návštěvnického centra Srní, který najdete v Národním parku Šumava. V přirozeném prostředí bez mříží zde můžete tuto pohádkovou šelmu pozorovat ze vzdálenosti jen několika metrů. To samé o kus dál platí o rysech.
Spatřit vyjícího vlka na vlastní oči se nepoštěstí každému. Pokud ovšem zavítáte do Návštěvnického centra Srní na Šumavě, můžete k těmto několika málo šťastlivcům patřit. „Máme k dispozici traktor a samozřejmě už na dálku slyší zvuk toho stroje. Ozývají se nám i svým vytím a samozřejmě nás s krmením vždycky čekají,“ líčí Josef Šebík, zdejší správce. Do obory jezdí krmit vlky zvěřinou dvakrát až třikrát týdně. Denně každá šelma spořádá zhruba kilo a půl masa.
Pozorování vlků se odehrává na zhruba 240 metrů dlouhé lávce. Není to ale úplně jednoduché, protože díky svému zbarvení splývají s přírodou. Nejvhodnější dobou pro jejich návštěvu je dopoledne, kdy jsou šelmy nejaktivnější. Z lávky ve výšce šesti metrů lze vidět schoulená klubka či menší skupinky. Ve výběhu o rozloze 3,5 hektaru žije 13 vlků, sedm samců a šest samiček.
A náš štáb má při natáčení pořadu Prima Česko štěstí. „Jak vidíte, vlci se nebojí, už jsou na ty návštěvníky zvyklí,“ říká Josef Šebík.
Od vlka k rysovi
Vlčí obora je součástí Návštěvnického centra Srní, které vzniklo v Národním parku Šumava v roce 2015 s cílem přiblížit život vlka obecného. „Je tady expozice, takže máme vycpaniny vlka obecného a kostry. Máme kamery, ze kterých můžeme sledovat zvířata uvnitř výběhu,“ říká Adéla Kršňáková, vedoucí NC Kvilda a NC Srní Národního parku Šumava.
Rčení, že i cesta může být cíl, bezpochyby platí o naučné stezce, která vede k výběhu. Příjemná procházka vhodná pro celé rodiny měří zhruba dva kilometry a je udržovaná celoročně. „Máme tam různé prvky, které se týkají živočichů i rostlinstva, flory, fauny tady na Šumavě,“ vysvětluje Adéla Kršňáková.
ČTĚTE TAKÉ: Měla zabránit povodni, nakonec ji způsobila. Protržená přehrada v Desné zabila desítky lidí
Podobnou stezku šumavskou přírodou nabízí také Návštěvnické centru Kvilda, které od Srní dělí pouhých 17 kilometrů. Z Plzeňského kraje se přesuneme do kraje Jihočeského a od vlků k jiné šelmě. Tentokrát kočkovité. „Máme rysí výběh, který je velký asi půl hektaru, a tam máme rysí slečnu, kočku. Jmenuje se Káča, Caty. Je jí asi osm let,“ říká Kateřina Ženíšková, referent NC Kvilda.
Než se oteplí, zůstává rysí kožíšek šedivý. Spatřit rysa je tak ještě obtížnější než pozorovat vlky. Ani krmení nepřilákalo šelmu blíž k nám. Dobře nás viděla. Ne nadarmo se říká ,mít zrak jako rys‘. Čekání se ale nakonec vyplatilo, což potěšilo nejen nás, ale především diváky pořadu Prima Česko.
Od rysa k jelenovi
Příjemnou procházkou se od rysího výběhu návštěvníci dostanou k jelení oboře. Ta se dá v létě projít s průvodcem. „Tohle je jedna ze dvou pozorovatelen, na které návštěvníci můžou chodit. Využívá se to hlavně v době říje, protože v době říje se do toho výběhu nesmí chodit,“ upozorňuje Ladislav Kašík, správce NC Kvilda.
Turisté, kteří navštíví jelení oboru v červenci, uvidí zase samce v plné parádě. Jelenům totiž roste paroží rychlostí až 2,5 centimetru za den. S návštěvou Šumavy nemusíte čekat až do léta, zdejší krásy si můžete užít v kteroukoliv roční dobu.
