Švédsko odmítá přijímat další uprchlíky a mění svou migrační politiku
Ilustrační koláž Zdroj: Profimedia.cz
Švédsko otáčí kormidlem a mění kurz své migrační politiky. Dokonce až tak, že chce uzavřít své hranice pro další uprchlíky. A to přesto, že jich za pět let od první migrační vlny přijalo na 160 tisíc.
Švédské království se vždy prezentovalo jako hrdá otevřená země s liberálním přístupem k migraci. „Moje Evropa nestaví zdi,“ pravil v roce 2015 tamní premiér Stefan Löfven. Proto Švédsko bylo a stále je po Německu nejvyhledávanějším evropským cílem lidí prchajících především z Blízkého východu a severní Afriky.
Pomoc ano, migranti ne
Nabídlo jim zajímavý sociální systém a možnost uplatnění. A také dostatek prostoru. Vždyť hustota zalidnění činí ve Švédsku 23 lidí na kilometr čtvereční, kdežto v Česku s podobným počtem obyvatel jich žije na kilometru čtverečním 136. V Německu, v němž žije téměř 83 milionů lidí, dosahuje hustota 227 osob.
Čtěte také
O nové azylové politice švédské vlády vypovídají poslední události. Zatímco Německo po požáru uprchlického tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos souhlasilo s přijetím 150 nezletilých uprchlíků bez doprovodu a přijme i více než 1 500 uprchlíků z pěti řeckých ostrovů, Švédsko je odmítá. Vláda ve Stockholmu posílá pomoc, ale nechce přijímat lidi.
Podle německého magazínu Focus se tak najednou blíží „tradičnímu antiimigračnímu postoji východoevropských států“. Ač je Focus nejmenuje, je jasné, že jde především o Česko a Maďarsko, které nejvehementněji odsuzují kvóty pro rozdělování migrantů a odmítají i samotné migranty.
Co však stojí za změnou švédské politiky?
Odpověď lze hledat v reakci premiéra Löfvena při debatě ve švédském parlamentu. Na otázku pravicového poslance, zda vidí souvislost mezi vyšším počtem uprchlíků a rostoucí kriminalitou, odpověděl: „Pokud bude migrace tak silná, že integrace už nebude úspěšná, riskujeme, že přijde více problémů. To je přece jasné.“
Kriminalita gangů znepokojuje Švédsko
Jde o jasný tón sociálně demokratického politika, který vládne také v koalici se Zelenými. Podle zpráv v médiích čelí Švédsko rostoucí kriminalitě gangů, zejména na sociálně znevýhodněných předměstích.
Letos zatím zahynulo při střelbách ve Švédsku 27 lidí, téměř všichni byli mladí mužští členové gangů, uvádí německý deník Frankfurter Rundschau. Podle jeho informací došlo k dramatickému nárůstu trestné činnosti klanů. Náměstek policejního šéfa Mats Löfving hovoří dokonce o „systémové hrozbě“ a podotýká, že „úsilí v boji proti zločinu gangů selhalo“. Podle údajů švédského sociologa Görana Adamsona bylo 58 procent pachatelů podezřelých z trestných činů v roce 2017 z řad migrantů.
Čtěte také
Premiér Löfven navázal na svá slova z parlamentu také v nedávném televizním rozhovoru: „Pokud je migrace v takovém rozsahu, že integrace již nefunguje, je jasné, že ve společnosti vznikne sociální napětí, a to není dobré.“ Zdá se, že Löfvenova prohlášení jsou založena na poznání, že v integračních snahách posledních let došlo k chybám.
Je však také jasné, že Löfven je pod rostoucím politickým tlakem. Křesťanští demokraté a konzervativci se zřejmě stále více identifikují s azylovou politikou populistických švédských demokratů. Vycházejí z dánského modelu, kde se proti kriminalitě gangů přijímají velmi tvrdá opatření. A nyní to vypadá, že sociální demokrat Löfven částečně následuje směr švédských pravicových stran.
Podle Bernda Parusela, odborníka na Skandinávii, by bylo až příliš zjednodušené vinit migranty z problémů ve švédské společnosti. Ty prý existují již roky, či dokonce desetiletí. „Pokud se bude vina přičítat jen přistěhovalectví a integrační politice posledních několika let, těžko to všechno půjde vyřešit,“ řekl Parusel v rozhovoru pro německý magazín Focus.
Bez přistěhovalců by nebylo sociální péče
Podle odborníků lze problémy vyřešit vytvořením takových podmínek, aby byla integrace úspěšná. Konkrétně jde o cenově dostupné byty a přístup ke vzdělání i pro slabší skupiny, aby se mohly uplatnit na trhu práce, zejména pokud pocházejí ze znevýhodněných oblastí. V předměstích a čtvrtích, kde je problémem kriminalita, se musí zvýšit přítomnost policie.
Parusel zdůrazňuje, že integrace migrantů a uprchlíků ve Švédsku neselhala všude. Současné údaje ukazují, že uprchlíci, kteří se přistěhovali po roce 2014, našli zaměstnání rychleji než předchozí generace. Stát hodně investoval do urychlení změn na trhu práce, nabídl jazykové kurzy, kvalifikace a školení, individuální integrační plány a státem sponzorovaná pracovní místa. „Některá odvětví trhu práce, například péče o seniory, by už nefungovala, kdyby nepřišli přistěhovalci,“ poznamenal odborník na Skandinávii.
Čtěte také
Ještě před změnami v roce 1989 publikoval první texty o sportu, v roce 1990 nastoupil do týdeníku Stadion, později prošel redakcemi...
