Světovou obchodní organizaci povede Ngozi Okonjo-Iwealaová, kterou časopis Time v roce 2014 vybral mezi stovku nejvlivnějších lidí světa. Zdroj: ČTK
Do čela Světové obchodní organizace (WTO) usedne bývalá nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iwealaová. Vystudovala Harvard, z Massachusettského technologického institutu má doktorát. Pětadvacet let pracovala ve Světové bance.
Okonjo-Iwealaová se svého úřadu ujme 1. března poté, co její předchůdce Brazilec Roberto Azevêdo loni v létě na svou funkci z rodinných důvodů rezignoval. Bývalá nigerijská ministryně financí byla od počátku jednou ze žhavých favoritek na generální ředitelku Světové obchodní organizace. Může se totiž opřít o své dlouholeté zkušenosti v důležitých finančních institucích, erudici a v neposlední řadě o pověst tvrdé vyjednavačky. Tvrdí, že jí říkají „trouble woman“ (potížistka).
Časopis Time ji v roce 2014 vybral mezi stovku nejvlivnějších lidí světa a Transparency International ji zařadila mezi osm nejvýznamnějších bojovnic proti korupci. Klíčovým bodem kandidatury Okonjo-Iwealaové byl příslib, že udělá všechno pro to, aby se zmírnilo obchodní napětí mezi Spojenými státy a Čínou.
Pochází ze šesti sourozenců
Ostatně byla to právě obchodní válka mezi těmito velmocemi, která ukázala, jak je Světová obchodní organizace málo akceschopná, když se někdo ze členských zemí rozhodne nerespektovat její pravidla. A byly to Spojené státy americké, které jako jediná klíčová země nechtěly Okonjo-Iwealaové vyjádřit podporu na post šéfky WTO. Teprve až se střídáním stráží v Bílém domě roztály ledy a Joe Biden se pro nigerijskou expolitičku a globální finanční expertku vyslovil.
Světová obchodní organizace hledá nového šéfa. Kdo jím bude a co ho čeká?
Současný generální ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Brazilec Roberto Azevêdo ve své funkci za měsíc a půl skončí. Předčasně. Jeho druhý čtyřletý mandát měl totiž vypršet až příští rok v srpnu. WTO tak nyní čeká výběr nového šéfa. O řízení poněkud ochromené instituce se uchází osmička statečných. Na vítěze ovšem čeká nelehký úkol: vrátit Světové obchodní organizaci autoritu a akceschopnost.
Příběh 66leté Okonjo-Iwealaové je skutečně obdivuhodný. Bylo jí teprve šest, když Nigérie získala nezávislost na Velké Británii v roce 1960. Vyrostla v malé vesnici na jihu země jako jedna ze šesti sourozenců. Její rodiče byli respektovanými akademiky, studovali v Evropě, a tak se o ni i její sourozence vesměs starala babička.
Nejdéle sloužící ministr financí nigerijské vlády
Už v devíti letech uměla vařit, štípat dříví a celkově se starat o domácnost. Do jejího života zasáhla také občanská válka. „Jedla jsem také třeba jen jednou denně, děti v mé zemi umíraly hladem. To mě donutilo žít velmi skromně. Často jsem spávala na zablácené zemi, a tak jsem se naučila, že k životu potřebuji jen to, co právě mám,“ řekla Okonjo-Iwealaová v loňském rozhovoru pro magazín Forbes.
Když občanská válka skončila, odjela studovat do Spojených států. Vybrala si ekonomii na Harvardu a Massachusettském technologickém institutu. Ve svých 25 letech začala pracovat pro Světovou banku, poznávala svět. V roce 2003 se stala první ženou zastávající v nigerijské vládě funkci ministryně financí a zároveň nejdéle sloužícím politikem na této pozici. Pomáhala zavádět důležité reformy, které daly základ pozdějšímu ekonomickému rozvoji. Nyní Okonjo-Iwealaovou čeká neméně obtížný úkol, a sice reformovat Světovou obchodní organizaci.
