Biden podpoří ekonomiku
Nastupující americký prezident vytáhl z rukávu obří podporu domácí ekonomiky. Fiskální stimulační balíček v objemu 1,9 bilionu dolarů má pomoci nejsilnější ekonomice světa dostat se z krize způsobené propuknutím koronavirové pandemie. Joe Biden ale současně chystá zvýšení daní a pravděpodobně ukončí obchodní válku s Čínou.
Z hlediska dopadů na globální ekonomiku je vystřídání Donalda Trumpa Joem Bidenem dobrou zprávou. Ekonomové jsou totiž přesvědčeni, že Trumpův vyzyvatel nebude chtít dále vyhrocovat obchodní vztahy, což během svého mandátu dělal právě Donald Trump. Hlavní ekonom banky Creditas Dominik Stroukal si myslí, že na uklidňování napjatých vztahů může vydělat také Česká republika „Svezlo by se na tom i české hospodářství, například v podobě silnější koruny,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Očekává se totiž, že Biden bude na rozdíl od svého předchůdce v zahraničním obchodě smířlivější také k Evropské unii. Proto posílení české měny předpokládá také hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Napětí v transatlantickém obchodním vztahu se zmírní, což může vrátit evropským trhům část v posledních letech poztrácené jistoty. To by se mohlo příznivě projevit na jejich kondici a podpořilo by to také českou korunu,“ vysvětlil. Koruna je totiž závislá na tom, jak se daří českým vývozům a obecně na podmínkách světových obchodních vztahů. „Ty Trumpova konfrontační rétorika citelně zhoršila,“ dodal Kovanda.
Joe Biden Keynes
Naproti tomu analytička Komerční banky Jana Steckerová optimismus trochu mírní. „Nepředpokládáme, že by Biden od obchodních válek ihned ustoupil. Nebude je ale dále stupňovat, a to ani vůči Číně, ani vůči eurozóně,“ myslí si. Ulevit by se tak mělo exportně orientovaným evropským podnikům, které se mohly obávat vítězství Donalda Trumpa. „Bidenova politika bude také zřejmě méně vstřícná směrem k Rusku, což bude vytvářet tlak na oslabování rublu,“ uvedla Steckerová pro CNN Prima NEWS.
Co ale Joe Biden chystá pro samotné Američany? Dalo by se říci, že jeho avizované hospodářské politice shůry tleská britský ekonom John Maynard Keynes, po němž je nazván celý jeden proud v makroekonomické teorii. Biden má totiž v plánu americké hospodářství podpořit obřím fiskálním balíčkem v objemu 1,9 bilionu dolarů (asi 41 bilionů korun – zhruba osminásobek ročního výkonu české ekonomiky) a zároveň hodlá zvýšit daně korporacím i nejvíce vydělávajícím domácnostem.
Balík odpovídající téměř desetině výkonu americké ekonomiky má být využit různě. Na zvýšení přímých plateb se mohou těšit obyčejní lidé, jimž by vláda měla namísto dosavadních 600 dolarů měsíčně začít posílat až dva tisíce. Další peníze mají jít na přímý boj s koronavirovou pandemií – 20 miliard dolarů na národní očkovací program a 50 miliard na testování přítomnosti koronaviru.
Bohatým sebere
Nový šéf Bílého domu chce také uvolnit 350 miliard dolarů jednotlivým státům a lokálním vládám na financování různých programů, jež mají pomoci postavit americké hospodářství po „náletu“ koronaviru opět na nohy.
Byl by to ovšem špatný keynesiánec, pokud by těm nejbohatším nesáhl do kapes. Biden se tak bude snažit prosadit zvýšení daňové sazby ze zisku firem ze stávajících 21 na 28 procent a také navýšit zdanění nejvýdělečnějším Američanům. Nejvyšší sazba daně z příjmů by se tak měla zastavit těsně pod hranicí 40 procent.
Z řad odborníků ale zaznívají i kritické hlasy, zejména na adresu téměř dvoubilionového fiskálního stimulu. Podle analytiků časopisu The Economist je takový impuls příliš silný a může americké hospodářství „vystřelit“ do příliš silného růstu. Aktuální data totiž naznačují, že Spojené státy na tom jsou ekonomicky o poznání lépe, než když na ně koronavirová krize udeřila plnou silou.
Nepřehřej to, Joe!
Spotřební výdaje domácností se téměř vrátily na předkrizovou úroveň, disponibilní příjmy jsou dokonce asi o pět procent vyšší. Jediný vážný problém, který Ameriku trápí, je poměrně vysoká nezaměstnanost. Počet žádostí o dávky v nezaměstnanosti se navíc v prosinci opět trochu zvýšil, a to nad očekávání.
„Nezaměstnanost má ale za průběhem cyklu určité zpoždění, takže se dosud nestihly projevit všechny programy, kterými nejen vláda, ale i centrální banka hospodářství již pomohly,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické. Podle ní tak roste riziko, že se americká ekonomika začne přehřívat a rozpočtová a měnová politika budou muset jít proti sobě. „Pokud by se inflace v USA začala výrazněji zvedat, pak Fed přistoupí k růstu úrokových sazeb, čímž ekonomiku utlumí. Bude tak působit proti expanzivní rozpočtové politice Joea Bidena,“ dodala.
