Přesně před padesáti lety, 3. března 1973, byla ve Washingtonu přijata dohoda o ochraně zvířat a rostlin, označovaná jako CITES. Reguluje mezinárodní obchod s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, který devastoval jejich populace ve volné přírodě. Například během minulého století byly vybity miliony slonů kvůli obrovskému zájmu o slonovinu. Bez omezení obchodu se slonovinou a bez ochrany slona afrického by velká sloní stáda z Afriky zcela zmizela. Úmluva nyní chrání téměř 6 000 druhů živočichů a 33 000 druhů rostlin. Den jejího podpisu se slaví jako Světový den divoké přírody – World Wildlife Day.
Zatímco dříve se obchodovalo v mnohem větší míře s jedinci z přírody, dnes u řady druhů převažuje obchod s exempláři narozenými či vypěstovanými v lidské péči (např. papoušci). I na ně se se vztahuje CITES a prověřuje se, zda opravdu pocházejí ze zajetí. CITES se týká také neživých exemplářů a dalších výrobků. Z chráněných druhů se vyrábí především módní doplňky, trofeje, suvenýry, delikatesy a v poslední době ve velké míře tradiční asijské medicínské přípravky. Pracovníci úmluvy posuzují, zda vývoz exemplářů populace v přírodě neohrozí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je vědeckým orgánem CITES v České republice.
Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin známá také pod zkratkou CITES (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora) byla přijata dne 3.3. 1973. Úmluva chrání téměř 6 000 druhů živočichů a 33 000 druhů rostlin. Ty nejohroženější druhy není povoleno odebírat z volné přírody, ty méně ohrožené pouze tak, aby to bylo pro jejich populace udržitelné.
„Ročně vydáváme mezi 1 000–1 500 stanovisky k žádostem o doklady CITES. Při vývozech prověřujeme, zda zvířata opravdu nepocházejí z volné přírody. Mezi často vyvážené patří například různé druhy papoušků, chameleonů, krajt, drápkatých opiček a dravců. Kromě dravců míří drtivá většina exemplářů do Asie, kde většinou chovatelství nemá takovou tradici jako u nás. Dravci se vyvážejí především do zemí Arabského poloostrova, kde se používají k tradičnímu sokolnictví. Naopak k nám se dovážejí různé druhy plazů z odchoven v Indonésii, lovecké trofeje z Afriky, vzácné dřeviny na výrobu hudebních nástrojů z Indie, kaktusy a orchideje z Thajska a živí koráli pro mořskou akvaristiku z Indonésie,“ popisuje Silvie Ucová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
František Příbrský (vlevo) a Tomáš Ouhel při kontrole zvířat nalezených u pašeráka. Zdroj: Lucie Čižmářová
František Příbrský (vlevo) a Tomáš Ouhel při kontrole zvířat nalezených u pašeráka. Zdroj: Lucie Čižmářová
U některých druhů se udržitelně obchoduje jak s exempláři z přírody, tak s jedinci ze zajetí a populaci v přírodě to nijak neohrožuje (např. krokodýli pro obchod s kůžemi). Jsou ale druhy, u kterých není přínosné s jedinci narozenými v lidské péči ani obchodovat. Patří mezi ně třeba velké kočkovité šelmy (lev, tygr, levhart), které jsou nezákonně využívány pro výrobu asijské medicíny. Pytláctví a nelegální obchod je hlavní příčinou jejich ubývání v přírodě.
Proti pytlákům a pašerákům bojuje i několik Čechů, které jsme představili i v našem pořadu Prima mazlíček. Například Hanka Böhme a její organizace Malina pro Slona. Hanka trénuje psy malionois – „maliny“ – k odhalování pytláků a pašeráků. Její psi se stali postrachem a mají na kontě mnoho odhalení.
Dalšími zástupci jsou Tomáš Ouhel a František Příbrský. Za těmi stojí léta dřiny i množství úspěchů v ochraně indonéské fauny a flory.
Se vzrůstající lidskou populací je tlak na přírodní zdroje ještě větší. Úmluva se snaží reagovat na nové situace a zařazuje na své seznamy také druhy, které jsou mezinárodně obchodované ve velkých objemech, jako jsou mořské druhy (např. žraloci) nebo tropické dřeviny. U vysoce cenných komodit (slonovina, nosorožčí rohy apod.) je popsáno spojení s teroristickými skupinami, jimž obchod s tímto zbožím slouží jako zdroj financování. Tomuto typu kriminality („wildlife crime“) je celosvětově věnována stále větší pozornost.