Slavíme Světový den divoké přírody: Proti pašerákům bojují i Češi

Přesně před padesáti lety, 3. března 1973, byla ve Washingtonu přijata dohoda o ochraně zvířat a rostlin, označovaná jako CITES. Reguluje mezinárodní obchod s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, který devastoval jejich populace ve volné přírodě. Například během minulého století byly vybity miliony slonů kvůli obrovskému zájmu o slonovinu. Bez omezení obchodu se slonovinou a bez ochrany slona afrického by velká sloní stáda z Afriky zcela zmizela. Úmluva nyní chrání téměř 6 000 druhů živočichů a 33 000 druhů rostlin. Den jejího podpisu se slaví jako Světový den divoké přírody – World Wildlife Day.

Zatímco dříve se obchodovalo v mnohem větší míře s jedinci z přírody, dnes u řady druhů převažuje obchod s exempláři narozenými či vypěstovanými v lidské péči (např. papoušci). I na ně se se vztahuje CITES a prověřuje se, zda opravdu pocházejí ze zajetí. CITES se týká také neživých exemplářů a dalších výrobků. Z chráněných druhů se vyrábí především módní doplňky, trofeje, suvenýry, delikatesy a v poslední době ve velké míře tradiční asijské medicínské přípravky. Pracovníci úmluvy posuzují, zda vývoz exemplářů populace v přírodě neohrozí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je vědeckým orgánem CITES v České republice.

Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin známá také pod zkratkou CITES (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora) byla přijata dne 3.3. 1973. Úmluva chrání téměř 6 000 druhů živočichů a 33 000 druhů rostlin. Ty nejohroženější druhy není povoleno odebírat z volné přírody, ty méně ohrožené pouze tak, aby to bylo pro jejich populace udržitelné.

„Ročně vydáváme mezi 1 000–1 500 stanovisky k žádostem o doklady CITES. Při vývozech prověřujeme, zda zvířata opravdu nepocházejí z volné přírody. Mezi často vyvážené patří například různé druhy papoušků, chameleonů, krajt, drápkatých opiček a dravců. Kromě dravců míří drtivá většina exemplářů do Asie, kde většinou chovatelství nemá takovou tradici jako u nás. Dravci se vyvážejí především do zemí Arabského poloostrova, kde se používají k tradičnímu sokolnictví. Naopak k nám se dovážejí různé druhy plazů z odchoven v Indonésii, lovecké trofeje z Afriky, vzácné dřeviny na výrobu hudebních nástrojů z Indie, kaktusy a orchideje z Thajska a živí koráli pro mořskou akvaristiku z Indonésie,“ popisuje Silvie Ucová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

U některých druhů se udržitelně obchoduje jak s exempláři z přírody, tak s jedinci ze zajetí a populaci v přírodě to nijak neohrožuje (např. krokodýli pro obchod s kůžemi). Jsou ale druhy, u kterých není přínosné s jedinci narozenými v lidské péči ani obchodovat. Patří mezi ně třeba velké kočkovité šelmy (lev, tygr, levhart), které jsou nezákonně využívány pro výrobu asijské medicíny. Pytláctví a nelegální obchod je hlavní příčinou jejich ubývání v přírodě.

Čeští psi jsou postrachem afrických pašeráků. Vyčmuchat slonovinu se naučili i dva útulkáři

Psi dokáží neuvěřitelné věci. Pokud jsou speciálně vycvičení, dokáží rozpoznat rakovinu, malárii, Parkinsonovu chorobu, epileptický záchvat či těhotenství. Pomáhají hledat nezvěstné lidi, výbušniny i drogy. Povětšinou slyší na české povely. Čeští a slovenští psi (vycvičeni českými a slovenskými psovody) patří totiž k těm nejlepším a vědí to všude ve světě. Zájem o ně mají bezpečnostní složky v USA, Kanadě, Kolumbii, Izraeli, Saúdské Arábii či Peru. A v africkém Kongu jsou dnes čeští psi postrachem pašeráků zvířat. Největším překvapením jsou však dva čeští útulkáři, kteří zachraňují slony. Celý rozhovor s Hankou Böhme, která stojí za projektem Malina pro Slona, najdete v článku.

Proti pytlákům a pašerákům bojuje i několik Čechů, které jsme představili i v našem pořadu Prima mazlíček. Například Hanka Böhme a její organizace Malina pro Slona. Hanka trénuje psy malionois – „maliny“ – k odhalování pytláků a pašeráků. Její psi se stali postrachem a mají na kontě mnoho odhalení.

Dalšími zástupci jsou Tomáš Ouhel a František Příbrský. Za těmi stojí léta dřiny i množství úspěchů v ochraně indonéské fauny a flory.

Se vzrůstající lidskou populací je tlak na přírodní zdroje ještě větší. Úmluva se snaží reagovat na nové situace a zařazuje na své seznamy také druhy, které jsou mezinárodně obchodované ve velkých objemech, jako jsou mořské druhy (např. žraloci) nebo tropické dřeviny. U vysoce cenných komodit (slonovina, nosorožčí rohy apod.) je popsáno spojení s teroristickými skupinami, jimž obchod s tímto zbožím slouží jako zdroj financování. Tomuto typu kriminality („wildlife crime“) je celosvětově věnována stále větší pozornost.

Tagy: