Obezitu nelze svalovat na nedostatek vůle. Lidé se často přejídají ze stresu

Obézních lidí neustále přibývá. Co je podle vás hlavní příčinou?
Nárůst obezity je způsoben důsledkem změny stravovacích zvyklostí a sedavého způsobu života. Základní a nejčastější příčinou podílející se na vzniku a uchování obezity je tedy dlouhotrvající nepoměr mezi přívodem energie a energetickým výdejem. K tomu může dojít buď dlouhodobě zvýšeným příjmem energie, nebo sníženou tělesnou aktivitou, pokud není provázena přiměřeným omezením příjmu stravy. Svůj díl na rozvoji obezity má také genetika, užívání různých léků, některá onemocnění jako například porucha štítné žlázy.

Cílem Světového dne obezity je poukázat na to, že obezita je vlastně nemoc a ne každý, kdo je „tlustý“, si za to může sám.
Přesně tak. Obezitu nelze svalovat jen na nedostatek vůle a nekázeň, protože někdy změna životního stylu nestačí. O tom byla také beseda odborníků nazvaná Necpi se a hejbej se – řešení nebo škodlivá nálepka? Nikdo by neměl být neprávem viněn za kila navíc.

Proč tedy obezita vzniká? Přece jen je to určitý proces, který nějakou dobu trvá.
Pro vznik obezity je typické, že lidé nekonzumují víc, než tělo potřebuje z hladu, ale v důsledku jiných podnětů (spouštěčů). Lidé s obezitou navíc často nejedí vědomě, ale takzvaně na „autopilota“, tedy neuvědoměle. K obezitě přispívá tedy i vliv takzvaného toxického obezitogenního prostředí, které provokuje k nadměrné konzumaci potravin nevhodného složení, tedy k jídlu navíc. Dále jsou to vnitřní spouštěče, především emoce, kdy člověk nejí z hladu, ale k umocnění pohody nebo k řešení stresu.

Bývá obezita dědičná? Když jí trpí jeden z rodičů, mají potomci zvýšené riziko, že budou mít také problémy s váhou?
Ve světě bylo provedeno velké množství studií zkoumajících, do jaké míry se různé faktory podílejí na vzniku a udržení obezity. Častou otázkou je, zda máme obezitu po rodičích, protože jsme to po nich zdědili, či spíše proto, že nás naučili nevhodnému způsobu života, nebo zda jde o kombinaci obojího. Jinými slovy: Je obezita způsobována vlivy dědičnými nebo vlivy vnějšího prostředí? Studie ukazují, že podíl genetiky se pohybuje mezi 40 až 85 procenty. Netýká se jen kil navíc, ale i rozložení tuku. Patří sem i takzvaný úsporný („thrifty“) gen – dědičná dispozice ke snadnému ukládání energie již při jejím mírném přebytku. Dědí se ovšem i láska k pohybu. Máme tedy určité dispozice, ale jen sám člověk a vlivy vnějšího prostředí (tedy jak se stravujeme a jak se hýbeme) rozhodnou, zda se obezita vyvine, nebo ne.

Přečtěte si také: Děti tloustnou, rodiče je v „záškoláctví tělocviku“ často podporují. Na stole je několik změn

Obezita je nemoc, jak ji tedy nejlépe léčit?
Základem je nepodléhat komerčním radikálním dietám, které vedou k jojo efektu. Uvědomit si, zda potřebuji hubnout a jestli jsem k tomu v tuto chvíli motivován. Pak zjistit, kde dělám chyby – zda ve výživě, v pohybu nebo psychice. A vybrat si malý dílčí cíl, kde si věřím, že budu úspěšný. A jaký volit přístup? Řídíme se heslem: „Malými krůčky k trvalé změně.“ Čím je změna menší, tím je i trvalejší. Učíme měnit špatné stravovací a pohybové návyky. Zabýváme se tím, co klienti jedí, ale také jak (techniky všímavosti) a proč (ze stresu, z pohody, jídlo voní). Pokud jsem v pásmu obezity, je vhodné jít za obezitologem, případně nutričním terapeuetem, psychologem.

Existuje v České republice pacientská organizace, která lidem s nadváhou a obezitou nabízí pomocnou ruku?
Ano, většina evropských zemí má své pacientské organizace, které se tímto tématem zabývají. V České republice funguje tato organizace pod názvem STOBklub, podpora lidí s nadváhou a obezitou. Dlouhodobě s ní spolupracuji.

Jakou konkrétní pomoc STOBklub nabízí?
Dokážeme připravit preventivní programy zabývající se trvalou změnou životního stylu jak u dospělých, tak u dětí. Nabízíme pravidelná on-line cvičení pro lidi s nadváhou a obezitou, péči o děti s nadváhou a obezitou po ukončení léčby v lázních, rodinné kurzy a terapie, kurzy zdravého hubnutí a dlouhodobé programy na podporu zdravého životního stylu.

Jaká onemocnění může obezita nejčastěji způsobit?
Obezita přispívá k mnoha nemocem. Podílí se na vzniku srdečně-cévních onemocnění (nejčastěji na zvýšeném krevním tlaku, infarktech, mozkových cévních příhodách). Způsobuje metabolické komplikace projevující se často cukrovkou II. typu, inzulinorezistencí, poruchami metabolismu lipidů. Usnadňuje vznik choroby trávicího ústrojí, respiračních, kožních a onkologických nemocí či degenerativních onemocnění kloubů (artrózy). Napomáhá také vyššímu výskytu úrazů, což souvisí s určitou omezenou pohyblivostí. Je také třeba zdůraznit, že se velice negativně podílí na psychickém stavu jedince.

Obézní lidé častěji trpí depresemi, je to tak?
Ano a je toho mnohem více. Stigmatizace lidí s obezitou se projevuje v mnoha oblastech od profesionální činnosti po občasnou diskriminaci lékařem. Více se o tom můžete dočíst na webu STOBklubu. Při stejných schopnostech dělají lidé s obezitou často méně žádoucí povolání než štíhlí lidé. Mezi některými lékaři nepatří mezi oblíbené, jejich obezita totiž komplikuje různé jiné odborné zásahy. Pro lékaře jsou často zdrojem frustrace, protože se jim nedaří obezitu léčit. Reakcí na obezitu může být zvýšená úzkostnost, podrážděnost, deprese, která se řeší většinou zase jídlem, a tak vzniká začarovaný kruh.

Je podle vás osvěta ohledně této problematiky dostatečná?
Není. Občas jsou nabízeny nějaké programy na zvyšování nutriční gramotnosti a redukci váhy, ale nabídka nevycházející z vědecky podložených informací bohužel převyšuje odbornou edukaci. S žádným jiným zdravotním problémem se nesvěřuje tak velká část populace do rukou laiků, kteří jen málokdy mají dostatečnou nutriční a vůbec zdravotní gramotnost. Nabídka postupů, které nevycházejí z vědy a nabízejí rychlá a snadná řešení bez kontroly komorbidit, je mnohem rozsáhlejší než síť odborně vedených poraden, ambulancí a specializovaných pracovišť pro osoby s obezitou.

Vysoký krevní tlak ohrožuje téměř každého druhého Čecha. Hrozí jim infarkt a mrtvice

Zdraví

Lékaři varují, že vysokým krevním tlakem trpí až 40 procent Čechů, respektive lidí ve věku od 25 do 64 let. Pro pacienty s hypertenzí jsou nebezpečná velká vedra anebo bouřky. Pokud se vysoký tlak neléčí, může totiž právě v takových dnech nastat srdeční selhání, infarkt nebo mozková mrtvice.

Co je podle vás tedy nutné změnit, aby lidé více dbali na svou váhu?
Zvyšovat nutriční gramotnost lidí, aby si sestavovali jídelníček z široké nabídky nutričně výhodných chutných potravin a neměli pocit, že drží dietu. Označovat potraviny například systémem NutriScore. Měly by se také zvyšovat možnosti nabídky pohybu budováním cyklostezek, „posiloven“ v přírodě apod. Společnost a zejména odborníci by měli více vystupovat proti nevhodným reklamám na hubnutí a proti držení nejrůznějších nesmyslných diet typu bezlepkové, syrové stravy či paleodiety.

Co si myslíte o sociálních sítích, které hodně lidí ovlivňují?
Sociálních sítě, které se podílejí na zkreslené představě o ideální hmotnosti a tvaru těla, představují velký problém. Influenceři a youtubeři povzbuzují velké množství lidí k držení jednostranných diet (low carb, paleo apod.).

Jak si tedy udržet obecně ideální váhu? Je důležitější strava nebo pohyb a jak to správně nakombinovat?
Z hlediska energetické nerovnováhy se na redukci váhy více podílí strava. Pohybem tolik energie nevydáme, ale zase má řadu jiných benefitů. Při fyzické aktivitě se vyrábí myokiny, které příznivě ovlivňují mnoho nemocí. Je také prokázáno, že pohyb pomáhá udržet váhové úbytky. Ne proto, že bychom vydali tolik energie, ale kvůli zlepšení životního stylu. Po fyzické aktivitě si většinou knedlo vepřo zelo nedáte. Pohyb by měl být nejen aktivní, ale i takzvaný rutinní, tedy že se například při sedavém zaměstnání každou hodinku protáhnete, procházíte se při telefonování, místo výtahu využíváte schody atd.