Onemocnění jater probíhá dlouho bez příznaků. Jak můžeme předejít cirhóze či rakovině?

Existuje celá řada onemocnění jater od těch méně závažných až po život ohrožující stavy. Jaké příznaky bychom neměli přehlížet a proč mezi diabetem a postižením jater existuje vzájemný vztah? Na to se CNN Prima NEWS při příležitosti Světového dne zdraví jater, který připadá každoročně na 19. dubna, zeptala farmakologa docenta Jiřího Slívy a diabetoložky Markéty Kubíčkové.

Jak může člověk sám poznat, že něco s játry není v pořádku? 
M. Kubíčková: Onemocnění jater probíhají dlouhou dobu bez příznaků. Málokdo se proto svými játry zabývá. Nevšímáme si jich, dokud nezačneme mít problémy. Prvním velmi nespecifickým signálem onemocnění jater může být zvýšená únava, která je ale průvodním znakem i mnoha dalších chorob. V případě steatózy nebo steatohepatitidy jater se může objevit zpočátku tlak pod pravým žeberním obloukem. Zrádnost těchto onemocnění ale tkví v tom, že příznaky se spíše neobjeví.

Jak je tomu například v případě žloutenky, kdy člověk „zežloutne“? To je vždy jasný znak toho, že s játry není něco v pořádku?
M. Kubíčková: Ikterus neboli žluté zabarvení kůže a očního bělma bývá příznakem celé řady onemocnění jater a žlučových cest, jako jsou záněty (hepatitidy) nebo nádory jater, onemocnění žlučových cest a žlučníku (například přítomnost kamenů). Ikterus jde často ruku v ruce se svěděním pokožky.

Jaká vyšetření je třeba v takovém případě podstoupit?
M. Kubíčková: V tom případě je potřeba, aby nemocný podstoupil řadu vyšetření, krevní testy, ultrazvukové nebo CT vyšetření jater, někdy bývá vhodné i vyšetření pomocí magnetické rezonance, v případě podezření na jaterní cirhózu se provádí elastografie nebo biopsie jater.

Která onemocnění jater jsou v praxi nejčastější?
J. Slíva: Jedním z nejrozšířenějších onemocnění jater je tzv. NAFLD (Non-Alcoholic Fatty Liver Disease) – nealkoholové ztukovatění jater. Jak již z názvu tohoto onemocnění plyne, vzniká hromaděním nadbytečného tuku v játrech, může vést k zánětu a jizvení, a nakonec až k jaterní cirhóze. NAFLD lze rozdělit na tzv. steatózu neboli ztukovatění jater, při kterém je více než pět procent jaterních buněk poškozeno tukem, a tzv. steatohepatitidu, kdy je již na játrech přítomen zánět a poškození. Časté je také AFLD (Alcoholic Fatty Liver Disease). Zde se jedná o ztukovatění jater u lidí, kteří konzumují hodně alkoholu. Dále se často setkáváme s hepatitidou typu A, B, C.

Co dělat, když už máme játra postižená steatózou, tedy ztukovatěním?
J. Slíva: Vždy je na prvním místě odborné vyšetření lékařem, který předepíše léčbu. Jejím pilířem jsou i režimová opatření – pravidelný pohyb, vyvážená strava či vyhýbání se alkoholu. Kromě toho lze sáhnout po podpoře v podobě volně prodejných léčivých přípravků, které podporují regeneraci jater, urychlují obnovu jaterních buněk a příznivě ovlivňujících jejich funkci. Zde je ale nutné vnímat rozdíly mezi možnými doplňky stravy a léčivými přípravky, které mají jasně definovaný obsah účinné látky a stejně tak i průkaz účinku a bezpečnost.

Kteří lidé patří mezi takzvanou rizikovou skupinu v souvislosti s onemocněním jater?
J. Slíva: Vysoké riziko rozvoje těchto nemocí často souvisí s nezdravým životním stylem. Jde tedy především o osoby s nadváhou a obezitou, ale například také s diabetem.

Jaká je souvislost mezi problémy s játry a cukrovkou?
M. Kubíčková: Úzká. Diabetes mellitus 2. typu neboli cukrovka a choroby jater jsou součástí tzv. metabolického syndromu, který vzniká na podkladě inzulinové rezistence (nedostatečný účinek inzulinu ve tkáních) a je pravidelně provázen obezitou. Při obezitě a metabolickém syndromu dochází k zvýšenému ukládání tuku do jater. U části nemocných je to doprovázeno zánětem, který způsobuje vazivovatění jater, přechod do steatofibrózy a následně do nealkoholové jaterní cirhózy. Játra postupně ztrácejí schopnost odbourávat škodlivé látky z těla a přestávají tvořit důležité bílkoviny, které se účastní boje proti zánětu či infekci nebo jsou potřebné při srážení krve. Ve stadiu jaterní cirhózy pak může vzniknout rakovina jater.

Jaké potíže mají lidé s cirhózou?
M. Kubíčková: Známkou pokročilého onemocnění jater, tedy například zmiňované cirhózy, bývá zvětšení objemu břicha (přítomnost volné tekutiny v dutině břišní – tzv. ascites), psychické problémy až zmatenost pacientů, zvýšená tvorba modřin při poruchách koagulace krve či zvracení krve způsobené přítomností tzv. jícnových varixů. To jsou vinuté cévy ve stěně jícnu, které se objevují při tzv. portální hypertenzi – stavu, kdy cirhózou anatomicky změněná játra jsou obtékána krví k srdci jinými cestami, než je běžné (například stěnou jícnu). V takovém případě hrozí krvácení z těchto vinutých cév a pacient je přímo ohrožen na životě.

Pokud se cirhóza potvrdí, jaký je další postup?
M. Kubíčková: U některých pacientů následně pomůže TIPS, to znamená, že se zavede spojka do jater, která snižuje vysoký tlak v hlavní jaterní žíle. U menší, přísně selektované skupiny pacientů s jaterní cirhózou, se problém dá řešit také transplantací.

V čem spočívá takzvaná jaterní dieta?
M. Kubíčková: Dieta vhodná při onemocnění jater spočívá především v omezení tuků, zejména těch, které vznikají při pečení a smažení, a tuků ze sekundárně zpracovaného masa (uzeniny). Strava by naopak měla být bohatá na kvalitní bílkoviny, které jsou obsaženy v libovém mase, rybách, vejcích, mléčných výrobcích a luštěninách. Omezují se volné cukry, nahrazují se komplexními sacharidy, které jsou zastoupeny v celozrnném pečivu, celozrnných těstovinách a neloupané rýži. Dbáme na dostatečný příjem zeleniny a čerstvého ovoce. Samozřejmostí je nekonzumovat alkohol.

Jak bychom o svá játra měli pečovat, abychom předešli jejich onemocnění?
J. Slíva: Velmi důležitý je proaktivní přístup v podobě pravidelných kontrol stavu jater pomocí krevních testů nebo ultrazvuku v kombinaci se správnou životosprávou. Nejúčinnější je dodržovat zásady zdravého životního stylu, které jsou vzájemně propojené, tj. udržovat si normální tělesnou hmotnost, jíst zdravou stravu bohatou na ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a zdravé bílkoviny z ryb, luštěnin nebo drůbeže a pravidelně a dostatečně se hýbat Samozřejmostí by mělo být vyhýbání se alkoholu, kouření, toxickým látkám nebo průmyslově zpracovaným potravinám, které játrům jako hlavnímu detoxikačnímu orgánu těla obecně škodí. V obecné rovině jde tedy o zejména o prevenci nadváhy, obezity či diabetu, případně podle potřeby jejich odpovídající léčba.

Je, podle vás osvěta ohledně zdraví jater dostatečná, a pokud ne, jak to zlepšit?
M. Kubíčková: Osvěty na tomto poli není podle mého názoru nikdy dost. Pacienty bychom měli vést ke zdravému životnímu stylu. Doporučujeme pravidelnou fyzickou aktivitu – chůze či jízda na kole nebo plavání alespoň 30 až 40 minut denně. V dietě by měli zredukovat zejména živočišné tuky, hlavně ty přepalované – typicky produkty z rychlého občerstvení a smažené potraviny. Zásadním požadavkem na změnu životního stylu je omezení příjmu alkoholu, který je v našich krajích nadužíván. Pacienti by měli pravidelně chodit na preventivní prohlídky ke svému praktickému lékaři, kde jsou jaterní testy součástí každoročního rutinního sledování. O jaterních onemocněních by se také mělo více mluvit ve sdělovacích prostředcích a na internetu. Lidé by měli být upozorňováni na důsledky škodlivého životního stylu, zejména přejídání, obezity a nadměrného příjmu živočišných tuků a alkoholu jako potenciální možné příčiny jaterních onemocnění.

V čem jsou játra pro nás tak důležitá?
J. Slíva: Játra jsou druhým největším tělesným orgánem a hned po lidském mozku také tím nejsložitějším. Vykonávají až 500 životně důležitých funkcí, hrají klíčovou roli v metabolismu, detoxikaci a ukládání živin. Jakýkoli problém s játry proto může mít zásadní vliv na správné fungování celého organismu a způsobit vážné zdravotní potíže. Z mého pohledu je podstatné především jejich detoxikační působení, ale opravdu nelze vypíchnout jen jednu jedinou funkci. Život bez jater není jednoduše možný.