Slováci jsou ze zemí východní Evropy nejméně ochotní bránit svou zemi. Ukazuje to nová studie think-tanku GLOBSEC. Bojovat za vlast by bylo ochotných pouze 49 procent oslovených Slováků. V Česku vyjádřilo ochotu chopit se zbraně 81 procent, mezi Poláky to bylo dokonce 84 procent.
Slovensko je tak podle studie jediným státem mezi zeměmi východní Evropy, kde má o obranu země zájem méně než polovina občanů. Češi se naopak umístili na druhé příčce, hned za Polskem.
Průměrně by mezi východoevropskými státy bránilo svou zemi 78 procent občanů.
ČTĚTE TAKÉ: Tohle Putin nečekal. Rozhovory v Istanbulu jsou pro něj jistá prohra, říká ukrajinský poslanec
„V celé střední a východní Evropě si společnost nejen uvědomuje hrozby, které představuje měnící se bezpečnostní prostředí, ale aktivně se hlásí k odpovědnosti, kterou tyto hrozby vyžadují,“ konstatují autoři studie.
Veřejnost tak široce podporuje jak větší investice do obrany a připravenosti, ale také například rozšíření programů dobrovolné služby a opatření proti hybridním hrozbám. „Postoje v tomto roce odrážejí prohlubující se uvědomění, že obrana není pouze úkolem institucí. Naopak se jedná o společné úsilí o odolnou společnost,“ uvádí.
W nowym wydaniu @GLOBSEC Trends jest kilka ciekawych danych, np.
— Krzysztof Dębiec (@DebiecKrzysztof) May 15, 2025
👉 🇵🇱 i 🇸🇰 są na dwóch biegunach ws. gotowości obrony kraju w gronie 9 badanych państw
👉 Nie ma tu państwa, którego mieszkańcy byliby równie przekonani do partnerstwa z 🇩🇪 jak 🇨🇿https://t.co/508kTgwdoJ pic.twitter.com/PY07aUNN7p
Až 90 procent respondentů průzkumu se domnívá, že jejich země musí posílit civilní připravenost a krizovou komunikaci. V šesti z devíti zemí podporuje budování kapacit prostřednictvím dobrovolné vojenské služby více než 80 procent respondentů. Nejméně podporovatelů takové strategie je v Maďarsku.
Studie také ukazuje vysokou podporu členství v NATO ve všech těchto zemích. Souhlasí s ním 82 procent oslovených respondentů – konkrétně v Česku je to 86 procent.
Jako hlavní zdroj nebezpečí vnímají východní Evropané především Rusko. Znepokojení ale vzbuzuje také Čína. Tu jako potenciální bezpečnostní riziko vnímá 34 procent lidí. Rozdíl je nicméně vidět u Maďarů, kteří ze sledovaných zemí Čínu vyhodnocují nejvíce jako potenciálního strategického partnera, jak uvedlo 22 procent maďarských respondentů.
Proruský Fico, proevropští Slováci
Průzkum zároveň ukázal, že navzdory proruské vládě Slovenska zůstává většina občanů země silně proevropská. Pro setrvání země v EU by hlasovalo 75 procent z nich. Překonávají tak Česko, kde se pro setrvání v EU vyslovilo „jen“ 72 procent oslovených lidí.
V průměru se ve střední a východní Evropě pro členství v EU vyjádřilo 78 procent lidí.
Jen pětina Slováků věří mainstreamovým médiím
Celkem 89 procent občanů napříč východními státy také podporuje rozvoj národních kapacit pro boj s kybernetickými útoky a dezinformacemi.
Nejzranitelnější vůči nim jsou dlouhodobě Slováci. Ti se liší hlavně v tom, že více než čtvrtina z nich se spoléhá především na osobní kontakty, jako je rodina a přátelé, jako na hlavní zdroj zpráv. Pouze 20 procent Slováků hledá informace o světovém dění v takzvaných mainstreamových médiích.
Češi jsou nejodolnější vůči fake news
Naopak v Česku důvěřuje mainstreamovým médiím celkem 57 procent občanů. Patří tak mezi země střední a východní Evropy, které médiím důvěřují nejvíce. Celkem 56 procent respondentů navíc uvedlo mainstreamové zpravodajské weby jako primární zdroj informací – nejvíce ze sledovaných zemí.
V souvislosti s vysokým zájmem o zprávy z mainstreamových médií jsou Češi také odolní vůči konspiračním teoriím, dokonce nejvíce z celého regionu. Pouze 32 procent českých respondentů například věří, že o světových záležitostech rozhodují tajné skupiny.
Průzkum sledoval vývoj nálad v zemích východní Evropy, konkrétně v Česku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, Polsku, na Slovensku a v pobaltských státech. Analytici GLOBSECu se v něm ptali například na ochotu bránit zemi, souhlas s růstem výdajů na obranu anebo používané zdroje informací.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zabiják ruských letadel a lodí. Ukrajinci představili mocnou zbraň, mluví o zlomovém momentu
