Zatímco Karel Diviš se díky verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS) vrací do boje o Hrad, Karel Janeček se svým odvoláním nepochodil. NSS důkladně šetřil žádosti obou uchazečů, jejichž kandidatury označilo ministerstvo vnitra za neplatné. Soud v obou případech konstatoval zásadní pochybení resortu, a dokonce vyzval zákonodárce, aby začali uvažovat o změně systému. Nelíbí se mu sběr podpisů občanů, které jsou k prezidentské kandidatuře zapotřebí.
„Detailní kontrola (neuznaných podpisů) nám umožnila zevrubněji nahlédnout do celého systému. Musím říct, že naše zjištění nejsou vůbec příznivá. Pokud jsou volby svátkem demokracie, tak příprava této oslavě vůbec neodpovídá, spíš naopak. Zjistili jsme několik problémů a neblahých skutečností,“ uvedl během úterního brífinku soudce NSS Ivo Pospíšil.
Podle něj je osoba, která chce svou prezidentskou kandidaturu opřít o občanskou podporu, závislá na tom, zda jsou občané ochotni sdělit své osobní údaje. „Smrskává se to na získávání osobních údajů. Ministerstvo vnitra navíc není schopno tyto údaje na peticích ověřit a garantovat jejich správnost. Ústavní soud již před deseti lety vyzýval k revizi tohoto systému, který sice není neústavní, ale je neudržitelný. Zákonodárci by měli vážně uvažovat o jeho změně,“ dodal Pospíšil, který měl na starost kontrolu neplatných podpisů u žádosti Karla Janečka.
„Můžu uvést příklady, kdy software, který automatizovaně naskenované petice vyhodnocoval a převáděl do strojově čitelné podoby, příjmení Flegerová přečetl jako Peleserová, byť bylo lidským okem zřejmé, že se jedná o jméno Flegerová. Jméno Bugala přečetl jako Rugala. Objevily se také případy nesprávného rozlišení číslic,“ dodal soudce. Podle něj software často jedničku zaměňoval za dvojku, čtyřku za sedmičku a trojku za osmičku.
Evropské volby
K podobným zjištěním došel i soudce NSS Radan Malík, který prověřoval vnitrem neuznané podpisy u Karla Diviše. „Někteří petenti měli být jednoznačně uznáni. Zjistili jsme elementární chyby u ministerstva vnitra. Program například čitelné datum narození 1986 rozpoznal jako 1989. U jména Luděk přiřadil háček k písmenu D místo E, což vedlo k tomu, že petent nebyl ztotožněn. Toto pochybení pak zcela nepochopitelně nenapravil při manuální kontrole ani operátor,“ řekl Malík během brífinku.
Diviš se vrátil do hry, vypadla Rohanová
Žádosti Diviše NSS vyhověl, protože podle přepočtu překonal hranici 50 tisíc podpisů. Janeček naopak neuspěl. Aby se zájemci o post hlavy státu mohli zúčastnit voleb, musí shromáždit podporu 20 poslanců či 10 senátorů, případně sesbírat již zmíněných 50 tisíc podpisů z řad veřejnosti. Jak se však ukazuje, poslední možnost bývá komplikovaná.
Ministerstvo vnitra totiž archy přezkoumává. V první řadě se ověřuje celkový počet petentů. Je-li na petici alespoň 50 tisíc validních podpisů, následuje kontrola náhodně vybraného vzorku s 8 500 podpisy. Ten je určen na základě matematického klíče, který ministerstvo vnitra vylosuje za přítomnosti notáře.
Když ministerstvo zjistí nesprávné údaje u méně než tří procent podepsaných občanů, nezahrne tyto občany do celkového počtu občanů podepsaných na petici. Je-li takto zjištěna chybovost tříprocentní a vyšší, přikročí se k výběru druhého kontrolního vzorku stejného rozsahu, tedy 8 500 petentů, a i u druhého vzorku se provede kontrola stejným způsobem.
Pokud druhý kontrolní vzorek vykazuje chybovost u méně než tří procent občanů, vnitro nezapočítá občany, u nichž zjistilo nesprávné údaje, z obou kontrolních vzorků do celkového počtu podepsaných. Zjistí-li se, že druhý kontrolní vzorek vykazuje chybovost vyšší, odečte od celkového počtu občanů podepsaných na petici počet, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích.