Jakmile se ve fotbale zavře přestupové okno, mluví se především o klubech, které otevřely svoji kasu dokořán a za šílené částky posilovaly svůj kádr. Ale co ti druzí, topící se ve vydělaných penězích? Zvláště nizozemský Ajax Amsterdam si už mnoho let za svůj způsob hospodaření zaslouží poklonu. V létě opět na prodejích získal ze všech týmů světa největší balík a může dál „vyrábět“ materiál pro věhlasné zahraniční zájemce.
Celkem 216 milionů eur. Tolik – v přepočtu 5,3 miliardy korun – si Ajax vydělal za letošní léto na prodaných hráčích. Nejštědřejším odběratelem nizozemských mistrů byl Manchester United, který zatoužil po stoperovi Lisandru Martínezovi a křídelníkovi Antonymu. Do kategorie velmi výnosný transfer vedle toho musí spadat i forvard Sébastien Haller, jenž odcházel do Borussie Dortmund.
MS ve fotbale 2022
Nikdo si nepřišel v letním období díky dobrému zobchodování hráčů na více peněz než amsterdamský klub. Ten je dlouhodobě mistrem profitu, ale o tom později.
Možná překvapí, že za „Potomky bohů“ v žebříčku figuruje anglický gigant, který není zvláště v poslední dekádě díky miliardám ze Spojených arabských emirátů zvyklý přijímat, ale především rozhazovat.
Manchester City si sice pořídil třeba zbraň hromadného ničení norské výroby Erlinga Haalanda. Ale jinak výjimečně – co se týče přestupů – skončil v plusu. Kádr Pepa Guardioly opustili za víc než sympatické částky Raheem Sterling (Chelsea), Gabriel Jesus i Olexandr Zinčenko (oba Arsenal) a celkově do náruče Citizens přistálo 160 milionů eur (3,9 miliardy korun).
Z letního fotbalového trhu si přes 100 milionů eur odnesly díky úspěšnému udání svého „zboží“ ještě lisabonské kluby Benfika (127 milionů) a Lisabon (119 milionů), Monako (117 milionů), Brighton (113 milionů), Leeds (108 milionů), Bayern Mnichov (104 milionů) a Juventus (103 milionů).
Zatímco u většiny zmíněných klubů je místo mezi nejlepšími prodejci léta jednorázové, pozice Ajaxu není náhodná a výjimečná. Tradiční tým z hlavního města Nizozemska, co se týče obchodování s hráči, vytrvale představuje továrnu na úspěch. Poslední roky ani nemusí litovat toho, že se pravidelně zbavuje nejvyšší kvality, protože nizozemskou Eredivisie vyhrál třikrát v řadě, o skvělém fungování organizace svědčí i účast v semifinále Ligy mistrů v roce 2019. Zkrátka to, co najednou chybí, dokáže bez problémů nahradit.
K profitu vedou dvě cesty, po kterých v Amsterdamu kráčí s neuvěřitelnou lehkostí. Tou první je příkladná práce s mládeží ve věhlasné akademii Ajax Jeugdopleiding pro děti ve věku 7 až 18 let. Tou druhou pak excelentní skauting. Zvědové Ajaxu zkrátka ví, kde se mají koukat, aby jejich šéfové nemuseli utratit tolik a za několik let jejich informace vedou k zisku desítek milionů korun. A málokdy se mýlí.
V drtivé většině případů vytipovávají doma či především v Jižní Americe hráče, o kterých svět ještě neví, ve věku 18 až 21 let. Pak diamanty vybrousí a zásobují s nimi nejslavnější mančafty kontinentu.
Například v roce 2015 přivedl Ajax z nizozemského klubu Willem II tehdy 18letého středopolaře Frenkieho de Jonga za symbolické jedno euro. Prodávající nebyli hloupí a do kontraktu zapracovali dohodu o 10procentním podílu při potenciálním opětovném prodeji. V létě 2019 pak odcházel De Jong do Barcelony za 86 milionů eur. Nebo zmiňovaný stoper Martínez. Do Johann Cruijff Areny byl nalákán v době De Jongova odchodu za sedm milionů eur z argentinského celku Defensa. O tři roky později se stěhoval na Old Trafford za více než osminásobek.
V Ajaxu ví, jak se dělá byznys, byť zrovna letos se navzdory nemalým výdělkům sami rozšoupli a odklonili se od rozebírané filozofie. Během jediného přestupového období udělali dva rekordní nákupy v historii klubu a pořídili v Evropě už známé tváře. Z Tottenhamu přišel 24letý Steven Bergwijn za 31 milionů eur a z Rangers 22letý Calvin Bassey s cenovkou 23 milionů eur.
I tak je ale luxus při takovém nákupním veselí neskončit v minusu. Naopak došlo na – v eurech – více než 100milionové plus.
