I když se může zdát, že spolu Ukrajinci a Rusové během války vůbec politicky nekomunikují, opak je pravdou – obě strany si telefonují, jednají přes prostředníky, a dokonce se scházejí i napřímo. Pozadí utajovaných komunikačních kanálů odhalil list Washington Post.
Válčí mezi sebou, nenávidí se, ale stejně spolu musí mluvit. I přes vzájemnou nevraživost spolu ukrajinská a ruská administrativa nadále komunikují. Povahu těchto rozhovorů se ale obě strany snaží úzkostlivě tajit.
Když začala válka a ukázalo se, že Ukrajina prvotní tlak Rusů ustojí, začaly se připravovat první mírové rozhovory. Po mediálně sledovaných schůzkách v Bělorusku a Turecku ale tento proces ztroskotal. I kvůli podezření, že členy delegací někdo na mítincích otrávil.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Když vedle uren padají bomby. Zelenskému na jaře vyprší mandát, opozice volby nechce
Od té doby to vypadalo, že Ukrajina s Ruskem přetrhla veškeré komunikační kanály. Jenže obě strany spolu nadále jednají o propuštění rukojmí, návratu ukrajinských dětí z Ruska, bezpečných koridorech v Černém moři nebo o výměnách mrtvých těl vojáků.
Když vedle uren padají bomby. Zelenskému na jaře vyprší mandát, opozice volby nechce
Za normálních okolností by se měly na Ukrajině konat na jaře prezidentské volby, hlasování ale komplikuje válečný stav. Současný prezident Volodymyr Zelenskyj přesto nevyloučil, že by volby mohly proběhnout. Opozice v zemi je ale proti. K tomu do voleb promlouvají i ukrajinští partneři v zahraničí, uvádí list The New York Times.
Od Vatikánu po Katar
K tomu, aby se obě strany dohodly, někdy využívají prostředníka. Často jde o Turecko, není ale jediné, kdo hraje roli usmiřovatele. Znepřátelné strany propojují i Katar, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Mezinárodní výbor Červeného kříže a dokonce i Vatikán.
Ruští a ukrajinští političtí a armádní činitelé se ale překvapivě často potkávají také napřímo. List Washington Post informoval, že dochází k „nepříjemným“ přímým schůzkách na hranicích Ukrajiny a Ruska. A také v Istanbulu.
Mimoto si Ukrajinci s Rusy telefonují. Ani jedna ze stran o tom ale nechce mluvit. „Je to velmi, velmi emocionálně náročné,“ řekl Dmytro Usov, pracovník ukrajinské vojenské rozvědky, který vede koordinační centrum dohlížející na jednání o výměně zajatců.
Rusko střídá masky. Uznává právo Izraele na obranu, přitom podporuje i Palestinu
Čerstvý konflikt na Blízkém východě hraje podle televize CNBC do karet Rusku, které vede svou vlastní válku proti Ukrajině. Hrozí totiž roztříštění západních sil, které podporují ve válce vedle Kyjeva také Izrael. Moskva mezitím diplomaticky kličkuje a u Mrtvého moře to hraje na obě strany.
Jakkoli složitá ale jednání jsou, přinášejí své ovoce. Ukrajinci se s Rusy opakovaně dohodli na vyměnách zajatců i mrtvých těl vojáků. Údajně má existovat systém, na základě kterého sváží strany v chladírenských vozech mrtvoly k hranici, kde si je přebírá záchranná služba nepřátelského státu.
Jednou ze setkávacích lokací má být hraniční linie v Sumské oblasti, kde v současnosti žádné frontové boje neprobíhají. Se zprostředkováním výměny měl pomoci Červený kříž.
Svou roli hraje i Vatikán, který usiluje o návrat všech zajatců, kteří přímo nebojovali na frontě. Tedy například vojenských kuchařů, lékařů a dalších pomocníků. Podle Ženevských konvencí by takoví lidé správně ani neměli skončit v zajetí.
V poslední době se také Ukrajincům daří vyjednávat návrat některých ukrajinských dětí, kteří Rusové během války unesli z okupovaných oblastí. V rámci jedné z posledních dohod se domů vrátily čtyři ukrajinské děti. Jejich návrat v rámci domluvy mezi Ukrajinou a Ruskem zprostředkoval Katar.
Návraty ukrajinských dětí jsou údajně stále častější. Washington Post napsal, že dochází k některým případům, kdy Rusko umožní dětem přejít hranici z Běloruska na Ukrajinu. Ukrajinský ombudsman pro lidská práva Dmytro Lubinets se domnívá, že se situace zlepšila poté, co byl na Vladimira Putina vydán mezinárodní zatykač.
