I když se může zdát, že spolu Ukrajinci a Rusové během války vůbec politicky nekomunikují, opak je pravdou – obě strany si telefonují, jednají přes prostředníky, a dokonce se scházejí i napřímo. Pozadí utajovaných komunikačních kanálů odhalil list Washington Post.
Válčí mezi sebou, nenávidí se, ale stejně spolu musí mluvit. I přes vzájemnou nevraživost spolu ukrajinská a ruská administrativa nadále komunikují. Povahu těchto rozhovorů se ale obě strany snaží úzkostlivě tajit.
Když začala válka a ukázalo se, že Ukrajina prvotní tlak Rusů ustojí, začaly se připravovat první mírové rozhovory. Po mediálně sledovaných schůzkách v Bělorusku a Turecku ale tento proces ztroskotal. I kvůli podezření, že členy delegací někdo na mítincích otrávil.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Když vedle uren padají bomby. Zelenskému na jaře vyprší mandát, opozice volby nechce
Od té doby to vypadalo, že Ukrajina s Ruskem přetrhla veškeré komunikační kanály. Jenže obě strany spolu nadále jednají o propuštění rukojmí, návratu ukrajinských dětí z Ruska, bezpečných koridorech v Černém moři nebo o výměnách mrtvých těl vojáků.
Od Vatikánu po Katar
K tomu, aby se obě strany dohodly, někdy využívají prostředníka. Často jde o Turecko, není ale jediné, kdo hraje roli usmiřovatele. Znepřátelné strany propojují i Katar, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Mezinárodní výbor Červeného kříže a dokonce i Vatikán.
Ruští a ukrajinští političtí a armádní činitelé se ale překvapivě často potkávají také napřímo. List Washington Post informoval, že dochází k „nepříjemným“ přímým schůzkách na hranicích Ukrajiny a Ruska. A také v Istanbulu.
Mimoto si Ukrajinci s Rusy telefonují. Ani jedna ze stran o tom ale nechce mluvit. „Je to velmi, velmi emocionálně náročné,“ řekl Dmytro Usov, pracovník ukrajinské vojenské rozvědky, který vede koordinační centrum dohlížející na jednání o výměně zajatců.
Jakkoli složitá ale jednání jsou, přinášejí své ovoce. Ukrajinci se s Rusy opakovaně dohodli na vyměnách zajatců i mrtvých těl vojáků. Údajně má existovat systém, na základě kterého sváží strany v chladírenských vozech mrtvoly k hranici, kde si je přebírá záchranná služba nepřátelského státu.
Jednou ze setkávacích lokací má být hraniční linie v Sumské oblasti, kde v současnosti žádné frontové boje neprobíhají. Se zprostředkováním výměny měl pomoci Červený kříž.
Svou roli hraje i Vatikán, který usiluje o návrat všech zajatců, kteří přímo nebojovali na frontě. Tedy například vojenských kuchařů, lékařů a dalších pomocníků. Podle Ženevských konvencí by takoví lidé správně ani neměli skončit v zajetí.
V poslední době se také Ukrajincům daří vyjednávat návrat některých ukrajinských dětí, kteří Rusové během války unesli z okupovaných oblastí. V rámci jedné z posledních dohod se domů vrátily čtyři ukrajinské děti. Jejich návrat v rámci domluvy mezi Ukrajinou a Ruskem zprostředkoval Katar.
Návraty ukrajinských dětí jsou údajně stále častější. Washington Post napsal, že dochází k některým případům, kdy Rusko umožní dětem přejít hranici z Běloruska na Ukrajinu. Ukrajinský ombudsman pro lidská práva Dmytro Lubinets se domnívá, že se situace zlepšila poté, co byl na Vladimira Putina vydán mezinárodní zatykač.
