Pomohou protiruské sankce?
Britská vláda vytrvale tlačila na pořadatele největšího tenisového turnaje Wimbledonu a uspěla. Na travnatém grandslamu se nemohou kvůli válce na Ukrajině představit ruští a běloruští hráči. Když v dubnu padlo rozhodnutí, asociace ATP i WTA okamžitě vyjádřily jasný nesouhlas. Zvláště v první jmenované se nyní kují pikle, jak Wimbledonu rázný krok oplatit.
Wimbledon stejně jako všechny ostatní grandslamy nespadá – na rozdíl od jiných turnajů – do gesce asociací ATP a WTA. Může tak dělat mnoho rozhodnutí nezávisle na nich, třeba odepřít bez souhlasu jindy šéfujících sdružení Rusům a Bělorusům start.
Především mužská ATP (neboli Asociace tenisových profesionálů), která se má starat o blaho hráčů, nenašla dle jejího prohlášení pro vyloučení tenistů ze dvou států pochopení. A nechce jen frustrovaně přihlížet. Moc pák, jak ovlivnit Wimbledon, nemá, ale stále se na londýnském travnatém svátku standardně sbírají body do žebříčku ATP.
Právě tohoto jediného napojení hodlá asociace podle britského Daily Mailu využít pro vzpouru. Zúčtování má mít takovou podobu, že na Wimbledonu nebudou moct hráči posbírat žádné body a vylepšit si tak postavení v „rankingu“. Na grandslamech se hraje až o 2000 bodů, které logicky připadají vítězi.
Turnaj by tak přišel o něco málo ze své obrovské prestiže. Obdobnou revoltu už řeší i ženská WTA.
Hráčská rada je pro
Daily Telegraph připojil, že schůze představitelů ATP už se konaly minulý týden během turnaje v Madridu a pokračovat mají ve čtvrtek a pátek během antukového podniku v Římě. Samotná hráčská rada je podle všeho zvažované variantě velmi nakloněna. Mimochodem, mezi její členy patří i Roger Federer, Rafael Nadal, Andy Murray nebo Felix Auger-Aliassime.
Nadal i například Novak Djokovič se veřejně postavili proti vyloučení ruských tenistů, které znamená, že v Londýně bude v létě chybět i světová dvojka Daniil Medveděv. „Vím, jak vás válka poznamená. V Srbsku si všichni pamatujeme, co se stalo v roce 1999. Nicméně ani tak nemůžu podpořit rozhodnutí Wimbledonu, které je prostě šílené. Když se politika smíchá se sportem, je to špatně,“ vzkázal Djokovič.
Organizátoři turnaje v All England Clubu odůvodnili zákaz snahou o to, aby nebyl turnajový grandslam zneužit k propagaci ruského režimu. Navíc tím následovali drtivou většinu sportovních organizací, které po únorovém útoku zakázaly Rusům a Bělorusům startovat na mezinárodních akcích. Tenis byl dlouho výjimkou, hráči z Ruska a Běloruska mohli nadále pracovat na kurtech bez omezení, byť pod neutrální vlajkou.
Šéfka Wimbledonu Sally Boltonová k tomu prohlásila, že zákaz byl „jedinou schůdnou možností“.
Těžko si lze představit, že by hráči nesouhlasící s vyloučením některých kolegů a případně neodměnění body učinili rozhodnutí, které zatřáslo Wimbledonem v sezoně 1973. Tedy bojkot.
Impulzem pro hromadnou ignoraci byl tehdy trest pro jugoslávskou hvězdu Nikolu Piliče. Ten nemohl v Londýně startovat skrze popud jugoslávské federace, která byla rozhořčená z toho, že místo účasti na reprezentačním Davis Cupu upřednostnil turnaj v Kanadě. Následovala vlna solidarity – postavit se na kurt v All England Clubu odmítla kvůli pofidérnímu kroku většina tenisové špičky. Čech Jan Kodeš mezi bojkotující hráče nepatřil a značně ochuzený Wimbledon vyhrál.
Oproti době takřka půl století vzdálené se ale hraje o podstatně větší peníze. V banku je dohromady 35 milionů liber (více než miliarda korun). A to je dostatečně velké lákadlo i pro tenisty, kteří mohou kroutit hlavou nad vyloučením Medveděva a spol.
