Teroristický útok v Rusku
O možné přípravě teroristického útoku v Krasnogorsku, za kterým zřejmě stál Islámský stát, věděli Rusové dopředu. Podle analytika CNN Petera Bergena dostali echo od americké ambasády. Vladimir Putin ale varování označil za provokaci a místo Islámského státu nyní hledá viníka v Ukrajincích.
Páteční teroristický útok v koncertní síni na okraji Moskvy si vyžádal nejméně 133 obětí. Přihlásila se k němu organizace Islámský stát, podle USA jde zřejmě o odnož IS-K (Islámský stát Chorásán), která operuje převážně v Afghánistánu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: V ruské metropoli měl útočit Islámský stát. Teroristé vydali prohlášení na internetu
Podle analytika CNN Petera Bergena se o přípravě útoku vědělo delší dobu. Ruské úřady měly v březnu zmařit hned několik operací spojených s Islámským státem, včetně údajně chystaného útoku na synagogu v Moskvě.
A Rusko dokonce varovaly i Spojené státy. Třebaže jsou vztahy obou mocností na bodě mrazu, americká ambasáda předala Moskvě zpravodajské informace, které naznačovaly, že se teroristický útok může v blízké době zaměřit mimo jiné i na koncertní síně.
Jenže Vladimir Putin označil varování za provokaci a snahu destabilizovat ruskou společnost. Po útoku pak naznačil, že za agresí mohli stát Ukrajinci, protože teroristé prý prchali směrem na Ukrajinu. To bylo ale podle analytika Bergena krátkozraké. „Víme jistě, že Putin udělal hrubou chybu, když odsoudil varování Spojených států,“ uvedl expert CNN.
Podle něj ale páteční teroristický útok odkrývá nepříjemnou – ale očekávanou – pravdu i pro Washington. A sice že Islámský stát po odchodu amerických vojsk z Afghánistánu znovu nabírá na síle.
Bylo stažení vojáků chybou?
Už lednový útok v Íránu ukázal, že je teroristická organizace schopná spáchat smrtící operaci v zahraničí.
„Pokud Islámský stát Chorásán skutečně zaútočil na koncertní sál, musela by si Bidenova administrativa položit několik vážných otázek – zda rozhodnutí stáhnout všechny americké jednotky z Afghánistánu neumožnilo Islámskému státu přeskupit síly a provést rozsáhlé útoky v jiných zemích. Pokud by tomu tak bylo, byla by to pro Bidenovu vládu rána,“ domnívá se Bergen.
Islámský stát jako primárně sunnitské hnutí brojí proti šíitskému Íránu, ale i sunnitskému Tálibánu. Analytik Bergen se ale domnívá, že teroristé mají vlastní motivaci i pro útoky proti Rusku.
„Islámský stát Chorásán má jistě schopnost a motiv zaútočit na Rusko. Pokud jde o motiv, určitě přichází v úvahu ruská podpora syrského diktátora Bašára Asada, která mu pomohla udržet se u moci během syrské občanské války. Pro Islámský stát je Asad velkým nepřítelem. Jednak proto, že je příslušníkem šíitské sekty, jednak proto, že v Sýrii systematicky zabíjel sunnity,“ vysvětlil analytik.
„Také Rusko historicky brutálně potlačovalo muslimské menšiny, jako jsou Čečenci. Co se týče schopností Islámského státu, útok v Íránu na začátku tohoto roku ukázal, že skupina může provést rozsáhlý útok i mimo svou domovskou základnu v Afghánistánu,“ uzavřel Bergen.
VIDEO: Expert o útoku v Moskvě
