V České republice prodělalo nemoc COVID-19 mnohem větší množství lidí, než udávají oficiální statistiky. Jde například o ty, kteří měli bezpříznakový průběh nemoci, nebo jim přišlo zbytečné podstoupit PCR test. Tito lidé však mají smůlu, jelikož Česká republika ani Evropská unie jako celek zatím nechtějí uznávat test na protilátky. Naopak v Rakousku jako důkaz bezinfekčnosti postačuje.
Problém to může být především pro lidi, kteří nemoc prodělali, aniž by absolvovali test, ale později zjistili, že protilátky mají. Logicky proto argumentují tím, že by měli mít stejná práva jako ostatní, kteří přítomnost koronaviru prokázali PCR testem a počítá se u nich 180 dnů bezinfekčnosti.
Bezinfekčnost se v České republice prokazuje třemi způsoby: Očkováním, negativním testem či proděláním nemoci, což se dokazuje oficiálním PCR testem. Lidé, kteří prodělání nemoci mohou prokázat pouze testem na protilátky, mají zatím smůlu.
Jinak k tomu přistupují například v Rakousku. Pokud člověk u našich jižních sousedů doloží pozitivní test na protilátky, má na tři měsíce zaručenou bezinfekčnost.
Mezi odborníky nepanuje shoda
V Česku se však zatím nic podobného nechystá. Staronový ministr Adam Vojtěch (za ANO) přiznává, že se o tématu diskutuje, odborníci ale nemají jednoznačný postoj.
„Ani v odborné veřejnosti není doposud shoda na tom, jaká je průkazná hodnota protilátek, která zajišťuje, že je člověk stále bezinfekční. Povede se o tom ještě odborná debata, ale jak to sleduji, názory se v tuto chvíli různí. Těžko budeme nastavovat hladinu protilátek, která je bezpečná, pokud není shoda na tom, jaká má být,“ řekl ministr na tiskové konferenci.
Podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové stát zatím nepočítá s tím, že by určitou hodnotu protilátek zjištěnou testem uznával jako bezpečnou. „Navíc je u koronaviru trochu problém, že imunita není vázaná na protilátky, ale jde o buněčnou imunitu, která chrání člověka před onemocněním,“ dodala. Pokud bude podle ní limit stanoven, ČR se jím začne řídit.
Evropský covid pas
Oficiální covid pas počítá se třemi variantami, jak člověk prokáže, že je bezinfekční. Jednak testováním, jednak očkováním a jednak proděláním choroby, nejdéle 180 dní od pozitivního testu. Že se také na evropské úrovni diskutovalo o protilátkách, potvrdil nedávno redakci CNN Prima NEWS europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).
„V Evropském parlamentu nyní pracujeme s variantou, že by certifikát kromě očkování a negativního testu obsahoval i potvrzení, že se jeho držitel uzdravil z infekce SARS-CoV-2. To by měl dotyčný prokázat buď pozitivním testem NAAT nebo potvrzeným dostatkem protilátek, a to prostřednictvím sérologického testu či testu na protilátky,“ vysvětlil Pospíšil.
Společný evropský rámec pro vydávání a ověřování certifikátů o očkování, testování a prodělání nákazy nazvaný Digitální zelený certifikát má EU vydat svým nařízením. Zavedení evropského dokladu pro usnadnění cestování mezi členskými státy se předpokládá od července.
Lidé by se i tak měli očkovat
Podle evolučního biologa Jaroslava Flegra je každopádně i pro lidi s protilátkami důležité, aby se šli očkovat. Imunita z prodělaného covidu totiž nemusí stačit. Lidé, které postihne reinfekce COVID-19, mají sice v porovnání s těmi, kteří se nakazí poprvé, velmi malé riziko těžkého průběhu nemoci, přesto i u nich existuje určitá hrozba propuknutí vážné formy. V důsledku přetrvání některých příznaků a poškození organismu mohou covidu napodruhé dokonce podlehnout.
Jako nejúčinnější zbraň v boji proti pandemii proto Flegr vnímá očkování. Podle něj by se v případě dostatku vakcín měli nechat naočkovat všichni včetně těch, kteří mají dostatečnou hladinu protilátek.
