Na zdravotní péči nebudou peníze, varuje Kubek. Znovu by zavedl poplatky u lékaře
Tři čtvrtě roku utrpení. Invaze zdevastovala nejen Ukrajinu, ale hlavně ruskou armádu Zdroj: AP
Když Rusové zahájili svoji invazi na Ukrajinu v brzkých ranních hodinách 24. února, zrak celého světa se upnul právě na toto místo. Očekávalo se, že Ukrajina brzy padne, protože ruskému náporu zkrátka nemůže odolat. Vojáci věrní Kyjevu však ukázali až neuvěřitelnou houževnatost při své veleúspěšné obraně. Moskva si malovala, že její „speciální vojenská operace“ bude trvat pouhé tři dny, místo toho se válka táhne už tři čtvrtě roku. A aktuálně útočí převážně Ukrajinci. Podívejte se na nejdůležitější milníky války na Ukrajině.
Když Rusové zahájili svoji invazi, Ukrajinci již nějaký čas měli svá podezření, že k útoku může dojít. Síly Moskvy začaly s ostřelováním největších měst jako Kyjev a Charkov, pozemní vojska vstoupila na půdu Ukrajiny a okamžitě mířila na metropole. V ohrožení bylo i hlavní město, které bylo po několik týdnů obléháno. Jeho obyvatelé museli žít pod palbou a starosta Vitalij Kličko jim dokonce vzkázal, aby se zásobili zápalnými láhvemi, které následně házeli po ruských jednotkách.
Plánem Ruska mělo být rychlé obsazení Kyjeva a zadržení prezidenta Volodymyra Zelenského. Jak víme, ani jedno se jim nepodařilo a válka se stále táhne. A rozhodně to nevypadá, že by se její konec blížil. Velmi důležitou událostí se během prvního dne války stal boj o Hadí ostrov uprostřed Černého moře. Ruské námořnictvo nabídlo ukrajinské posádce možnost se vzdát. Ukrajinský velitel jim dal dnes už slavnou odpověď: „Ruská válečná lodi, jdi do p*dele.“ Citát v podstatě zlidověl a stal se symbolem ukrajinského odporu.
Oči celého světa se rázem zaměřily jen na Ukrajinu. Média začala přinášet záběry rozbombardovaných ukrajinských měst, politické špičky byly v pravidelné komunikaci se Zelenským, který začal postupně na dálku vystupovat v řadě různých parlamentů, včetně europarlamentu či amerického Kongresu. A posléze došlo i k tomu, že západní politici začali mířit na Ukrajinu. Průkopníkem byl v tomto ohledu český premiér Petr Fiala (ODS) společně s polským předsedou vlády Mateuszem Morawieckim a bývalým lídrem slovinské vlády Janezem Janžou. Trio politiků bylo v ostřelovaném Kyjevě již v polovině března. Následně sem začaly proudit další skupiny státníků.
Evropská unie a státy Severoatlantické aliance (NATO) v čele s USA se předháněly v tom, kdo Ukrajině nabídne co nejvíce výzbroje. Zprvu šlo zejména o zbraně sovětské výroby, které Ukrajinci znají a umí je ovládat. Později však dostávali i zásoby moderních západních zbraní. Proslulým se stal například raketomet HIMARS, který se později změnil doslova v noční můru ruských okupantů.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Svět se kvůli válce neblahým způsobem dozvěděl i o osudu různých ukrajinských měst. V Buči a Izjumu poblíž Kyjeva byly po osvobození Ukrajinci nalezena ruská zvěrstva. Okupanti zde vraždili civilisty a jejich těla mnohdy nechali ležet na ulicích i několik týdnů. Jiné „pohřbili“ do narychlo vykopaných masových hrobů. Některá z těl na sobě měla známky po mučení. Ukrajinci v této oblasti nalezli stovky mrtvých. Šlo o další věc, která šokovala Západ.
Britský expremiér Boris Johnson v rozhovoru pro CNN Portugal významně poodhalil průběh zahraniční spolupráce evropských států na začátku ruské invaze na Ukrajinu. Bývalý šéf Downing Street prohlásil, že Němci spíše než dlouhý konflikt chtěli, aby Kyjev rychle prohrál. Francie zase vůbec nevěřila, že Moskva invazi skutečně spustí.
Zraky se po několik měsíců upínaly rovněž k Mariupolu. Město na východě Ukrajiny bylo obklíčené a ostřelované Rusy, ale ukrajinští obránci v čele s praporem Azov se řadu dní odmítali vzdát – a to i přes značné ztráty, nedostatek potravin či munice a také tíživé podmínky, ve kterých přežívali. Nakonec dostali obránci města v květnu pokyn od prezidenta Zelenského, aby si zachránili životy tím, že se Rusům vzdají. Záběry z Mariupolu ukazují, že z města příliš nezbylo.
Moskvě se každopádně příliš nedařilo a vyjma dobytého území na východě či jihu Ukrajiny ani moc nezískala. Kyjev se ovšem později přesunul do protiofenzivy a začal ruské síly z okupovaného území postupně vyhánět. Boje pokračovaly po následující měsíce, ale skutečně zlomovým se ukázalo být září, kdy Ukrajinci převzali iniciativu a jejich údery začaly citelně ničit ruskou armádu.
Ukrajinci v sobotu 2. dubna uvedli, že znovu ovládli celou Kyjevskou oblast. Ve městě Buča objevili následky masakru. Zdroj: Profimedia.cz
Podle prvotních zpráv bylo do společných hrobů pohřbeno 280 lidí. Později starosta uvedl, že obětí bylo nejméně 300. Zdroj: Profimedia.cz
Podle AFP byla v jedné ulici seřazena těla nejméně 20 mužů v civilním oblečení. Zdroj: Profimedia.cz
Mrtví civilisté měli často svázané ruce. Těla byla roztroušena na několika stech metrech. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinské ministerstvo obrany označilo osvobozené město Buča za novou Srebrenicu. Zdroj: AP
Rusové podle ministerstva obrany náhodně vraždili místní civilní obyvatele. Zdroj: AP
Některé silnice zůstaly po bojích neprůjezdné, obyvatelé tak často nemohli uniknout. Zdroj: AP
Další silnice byly pokryté minami. Zdroj: AP
Zvěrstva v Buči postupně odsoudilo několik evropských států, USA, europoslanci i česká Sněmovna. Zdroj: AP
Ukrajinské jednotky odhalují následky ruského masakru ve městě Buča. (2. 4. 2022) Zdroj: AP
Satelitní snímek zveřejněný společností Maxar Technologies 3. dubna 2022 ukazuje pravděpodobný výkop zeminy na hrobovém místě (R) poblíž kostela svatého Ondřeje v Buči na Ukrajině už 10. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
Na tomto satelitním snímku, který 3. dubna 2022 zveřejnila společnost Maxar Technologies, je zachycen pravděpodobný masový hrob poblíž kostela svatého Ondřeje v ukrajinském městě Buča už 31. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
V nezahrnutém hromadném hrobu u kostela byly vidět kusy těl, ruce, nohy, informovali zpravodajové z místa. Zdroj: AP
Masový hrob v Buči nedaleko kostela (3. dubna 2022) Zdroj: AP
Vojáci se procházejí mezi zničenými ruskými tanky v Buči. (3. dubna 2022) Zdroj: AP
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil v pondělí 4. dubna město Buča. Zdroj: Profimedia.cz
Zelenskyj obvinil Rusko z válečných zločinů a genocidy. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Prezident navštívil také města Irpiň a Stoyanka. (4. 4. 2022) Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Zelenskyj hovořil s místními obyvateli a prohlédl si zničenou ruskou techniku. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Na dotaz novinářů ukrajinský lídr uvedl, že i přes ruské řádění musí Kyjev s Moskvou vyjednávat. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský prezident v Buči zadržoval slzy. (4. 4. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Kreml kategoricky odmítl obvinění ze svévolného zabíjení civilistů v Buči, videa z různých zdrojů jsou podle něj zmanipulovaná. Zdroj: AP
Zvěrstva, která ruská vojska napáchala v ukrajinském městě Buča, jsou podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby jen špičkou ledovce. Zdroj: Profimedia.cz
Svědectví z Buči hovoří o mučení civilistů před jejich zavražděním. Zdroj: Profimedia.cz
CNN nahlédla do sklepení v Buči, kde Ukrajinci nalezli pět mrtvých mužů. Zdroj: CNN
Reportéři byli přítomni vyzvedávání těl ze sklepa. Zdroj: CNN
Rusové měli pětici mužů nejdříve mučit a pak popravit. Zdroj: CNN
Následky masakru v ukrajinské Buči (4. dubna 2022) Zdroj: AP
Buča přitom dál odkrývá hrůzy války, Ukrajinci objevují mrtvá těla postupně. (6. 4. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci v sobotu 2. dubna uvedli, že znovu ovládli celou Kyjevskou oblast. Ve městě Buča objevili následky masakru. Zdroj: Profimedia.cz
Podle prvotních zpráv bylo do společných hrobů pohřbeno 280 lidí. Později starosta uvedl, že obětí bylo nejméně 300. Zdroj: Profimedia.cz
Podle AFP byla v jedné ulici seřazena těla nejméně 20 mužů v civilním oblečení. Zdroj: Profimedia.cz
Mrtví civilisté měli často svázané ruce. Těla byla roztroušena na několika stech metrech. Zdroj: Profimedia.cz
Zvěrstva v Buči postupně odsoudilo několik evropských států, USA, europoslanci i česká Sněmovna. Zdroj: AP
Satelitní snímek zveřejněný společností Maxar Technologies 3. dubna 2022 ukazuje pravděpodobný výkop zeminy na hrobovém místě (R) poblíž kostela svatého Ondřeje v Buči na Ukrajině už 10. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
Na tomto satelitním snímku, který 3. dubna 2022 zveřejnila společnost Maxar Technologies, je zachycen pravděpodobný masový hrob poblíž kostela svatého Ondřeje v ukrajinském městě Buča už 31. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
V nezahrnutém hromadném hrobu u kostela byly vidět kusy těl, ruce, nohy, informovali zpravodajové z místa. Zdroj: AP
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil v pondělí 4. dubna město Buča. Zdroj: Profimedia.cz
Zelenskyj hovořil s místními obyvateli a prohlédl si zničenou ruskou techniku. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Na dotaz novinářů ukrajinský lídr uvedl, že i přes ruské řádění musí Kyjev s Moskvou vyjednávat. Zdroj: Profimedia.cz
Kreml kategoricky odmítl obvinění ze svévolného zabíjení civilistů v Buči, videa z různých zdrojů jsou podle něj zmanipulovaná. Zdroj: AP
Ztráty Moskvy se ukázaly být tak značné, že prezident Vladimir Putin 21. září oznámil mobilizaci ruských mužů. Akce se oficiálně měla týkat těch, kteří měli vojenskou zkušenost nebo byli členy aktivních záloh. Řada videí a zpráv však ukazují, že ruští verbíři na mnoha místech, zejména v asijské části Ruska, odvedli do armády prakticky každého muže, na kterého narazili. Došlo i na řadu zmatků, při nichž povolávací rozkaz dostali i invalidé či nevidomí.
Muži, kteří dostali povolávací rozkaz, stojí před vojenským velitelstvím ve Volgogradu Zdroj: Profimedia.cz
Rusové podléhající mobilizaci nastupují do autobusu u vojenského velitelství ve městě Krasnodar Zdroj: Profimedia.cz
Přechod Verchnij Lars na rusko-gruzínské hranici pod náporem Rusů prchajících před mobilizací Zdroj: AP
Manželky, dcery a matky se musí kvůli mobilizaci v Rusku rozloučit se svými manžely, otci či syny. Zdroj: Profimedia.cz
Manželky, dcery a matky se musí kvůli mobilizaci v Rusku rozloučit se svými manžely, otci či syny. Zdroj: Profimedia.cz
Ruští branci mají údajně zamířit na výcvik a až poté do války na Ukrajinu. Zdroj: Profimedia.cz
Ruští branci mají údajně zamířit na výcvik a až poté do války na Ukrajinu. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská mobilizace se má oficiálně dotknout mužů, kteří jsou členy záloh nebo mají vojenskou zkušenost. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská mobilizace se má oficiálně dotknout mužů, kteří jsou členy záloh nebo mají vojenskou zkušenost. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská mobilizace se má oficiálně dotknout mužů, kteří jsou členy záloh nebo mají vojenskou zkušenost. Zdroj: Profimedia.cz
Manželky, dcery a matky se musí kvůli mobilizaci v Rusku rozloučit se svými manžely, otci či syny. Zdroj: Profimedia.cz
Manželky, dcery a matky se musí kvůli mobilizaci v Rusku rozloučit se svými manžely, otci či syny. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská mobilizace se má oficiálně dotknout mužů, kteří jsou členy záloh nebo mají vojenskou zkušenost. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská mobilizace se má oficiálně dotknout mužů, kteří jsou členy záloh nebo mají vojenskou zkušenost. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská mobilizace se má oficiálně dotknout mužů, kteří jsou členy záloh nebo mají vojenskou zkušenost. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská mobilizace se má oficiálně dotknout mužů, kteří jsou členy záloh nebo mají vojenskou zkušenost. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská mobilizace se má oficiálně dotknout mužů, kteří jsou členy záloh nebo mají vojenskou zkušenost. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská mobilizace se má oficiálně dotknout mužů, kteří jsou členy záloh nebo mají vojenskou zkušenost. Zdroj: Profimedia.cz
Manželky, dcery a matky se musí kvůli mobilizaci v Rusku rozloučit se svými manžely, otci či syny. Zdroj: Profimedia.cz
Manželky, dcery a matky se musí kvůli mobilizaci v Rusku rozloučit se svými manžely, otci či syny. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská mobilizace se má oficiálně dotknout mužů, kteří jsou členy záloh nebo mají vojenskou zkušenost. Zdroj: Profimedia.cz
Ruští branci mají údajně zamířit na výcvik a až poté do války na Ukrajinu. Zdroj: Profimedia.cz
Ruští branci mají údajně zamířit na výcvik a až poté do války na Ukrajinu. Zdroj: Profimedia.cz
Ruští záložáci během částečné mobilizace v Sevastopolu na okupovaném Krymu Zdroj: Profimedia.cz
Rusové ve velkém opouští svoji zemi kvůli mobilizaci. Jednou z destinací, kam prchají, je Gruzie. Snímek pochází právě z hraničního přechodu Ruska s touto kavkazskou republikou. Zdroj: Profimedia.cz
Muži, kteří dostali povolávací rozkaz, stojí před vojenským velitelstvím ve Volgogradu Zdroj: Profimedia.cz
Rusové podléhající mobilizaci nastupují do autobusu u vojenského velitelství ve městě Krasnodar Zdroj: Profimedia.cz
Přechod Verchnij Lars na rusko-gruzínské hranici pod náporem Rusů prchajících před mobilizací Zdroj: AP
Manželky, dcery a matky se musí kvůli mobilizaci v Rusku rozloučit se svými manžely, otci či syny. Zdroj: Profimedia.cz
Manželky, dcery a matky se musí kvůli mobilizaci v Rusku rozloučit se svými manžely, otci či syny. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská mobilizace se má oficiálně dotknout mužů, kteří jsou členy záloh nebo mají vojenskou zkušenost. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská mobilizace se má oficiálně dotknout mužů, kteří jsou členy záloh nebo mají vojenskou zkušenost. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská mobilizace se má oficiálně dotknout mužů, kteří jsou členy záloh nebo mají vojenskou zkušenost. Zdroj: Profimedia.cz
Manželky, dcery a matky se musí kvůli mobilizaci v Rusku rozloučit se svými manžely, otci či syny. Zdroj: Profimedia.cz
Manželky, dcery a matky se musí kvůli mobilizaci v Rusku rozloučit se svými manžely, otci či syny. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská mobilizace se má oficiálně dotknout mužů, kteří jsou členy záloh nebo mají vojenskou zkušenost. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská mobilizace se má oficiálně dotknout mužů, kteří jsou členy záloh nebo mají vojenskou zkušenost. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská mobilizace se má oficiálně dotknout mužů, kteří jsou členy záloh nebo mají vojenskou zkušenost. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská mobilizace se má oficiálně dotknout mužů, kteří jsou členy záloh nebo mají vojenskou zkušenost. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská mobilizace se má oficiálně dotknout mužů, kteří jsou členy záloh nebo mají vojenskou zkušenost. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská mobilizace se má oficiálně dotknout mužů, kteří jsou členy záloh nebo mají vojenskou zkušenost. Zdroj: Profimedia.cz
Manželky, dcery a matky se musí kvůli mobilizaci v Rusku rozloučit se svými manžely, otci či syny. Zdroj: Profimedia.cz
Manželky, dcery a matky se musí kvůli mobilizaci v Rusku rozloučit se svými manžely, otci či syny. Zdroj: Profimedia.cz
Mobilizace, která se podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua měla týkat až 300 tisíc mužů, vyvolala v tamní společnosti odpor. Někteří Rusové vyšli do ulic protestovat, ale tyto demonstrace byly rychle násilně potlačeny policií. Mnoho ruských občanů se také rozhodlo, že před mobilizací raději uteče do zahraničí. Hodiny po Putinově projevu de facto vykoupili letenky do zemí, které pro Rusko stále neuzavřely svůj vzdušný prostor. Další pak zamířili auty k hranicím. Odhaduje se, že tímto způsobem z Ruska odešly sta tisíce lidí.
Sami mobilizovaní rekruti navíc do světa posílali svá videa z výcvikových středisek, kde často ukazovali žalostné podmínky, ve kterých musí přežívat. Stejně tak nahrávali armádní důstojníky, kterak jim například říkají, že si valnou většinu věcí musí pořídit sami a za své. Velkou proslulost získalo například video, v němž vojačka rekrutům říká, ať si od svých matek či přítelkyň seženou „tampóny“, které podle ní dobře fungují vražené do střelných ran.
Boje na frontě se mezitím vyvrbily tak, že Ukrajinci začali osvobozovat svá území a nic na tom nezměnila ani oznámení Moskvy, že po referendech ke svému území připojuje dobytou Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast. Ruské síly se na mnoha místech nedokázaly ukrajinské protiofenzivě ubránit a začaly houfně utíkat. Výsledkem bylo například to, že Ukrajina dobyla zpět město Cherson – jediné oblastní město, které během války obsadili Rusové. Doněck a Luhansk má Moskva sice také ve svém držení, ale proruští separatisté je ovládají již od roku 2014.
Rusko se proto aktuálně očividně odhodlalo k jiné taktice. K útokům na ukrajinské ozbrojené síly masivně přidalo i raketové údery na civilní oblasti velkých měst, a to i těch, které se nacházejí daleko za frontovou linií. Rakety dopadaly i na Kyjev či na západ Ukrajiny. Důležitým a smutným okamžikem byl pád rakety na území východního Polska, kde zabila dva Poláky. Původně se mělo za to, že šlo o ruskou střelu, ale později přišli Poláci a Američané s informací, že nejspíš zabíjela ukrajinská protiletecká střela, která mířila na ruskou raketu dopadající na ukrajinské území.
Moskva každopádně cílí hlavně na infrastrukturu Ukrajiny. Útoky se týkají stanic potřebných pro chod energie do měst a obcí, na zásobníky důležitých surovin a pod palbou několikrát byla i Záporožská jaderná elektrárna, největší zařízení svého druhu v Evropě. S blížící se zimou Ukrajina zažívá energetické výpadky a hrozí, že její obyvatelé nebudou mít teplo, aby mráz přečkali. Zdá se, že právě to je nyní ruským záměrem. Když svého nepřítele nemohou porazit, zkouší jej vykrvácet.
Dnes je jisté, že válka na Ukrajině se Moskvě rozhodně nevyplatila. Nejen, že nedokázala splnit své cíle, ale především se ukázalo, že pověsti o moci a síle ruské armády byly přehnané. Rusové i přes své počty mužů ve zbrani i množství vojenské techniky nedokáží porazit znatelně menší a méně početnou zemi. Ukrajina sice dostává moderní zbraně ze Západu, ale to nic nemění na faktu, že kdysi mocné Rusko si nedokáže poradit s (naoko) slabším soupeřem. Čerstvý odhad Velké Británie navíc uvádí, že na Ukrajině kvůli válce padlo přes 25 tisíc Rusů a desítky tisíc dalších utrpělo zranění. Počty mrtvých Ukrajinců přitom Londýn uvádí jako poloviční oproti ruským ztrátám.