Trumpova Rada míru PŘEHLEDNĚ: Slovo má mít i Putin. Jaká je mise a kolik stojí členství?
Americký prezident Donald Trump hodlá zřídit „Radu míru“ pro Gazu a vládám několika zemí rozeslal pozvánku, aby se připojily k jeho novému projektu, jehož má být doživotním předsedou. Mimo spojenců Trump zve i Rusko a Bělorusko. Pokud by ale země chtěly být trvalým členem, musely by zaplatit více než miliardu dolarů. Podívejte se, jaká bude mise projektu, který kritici označují za potenciálního konkurenta Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN), která vznikla po druhé světové válce.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že plánuje zřídit a vést „Radu míru“, která bude dohlížet na příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás v Gaze. V pátek jeho administrativa rozeslala dopisy s žádostí, aby se k nově zřízenému orgánu připojily další země, mezi nimiž byly nejen spojenci USA, jako Kanada, Francie, Velká Británie a Saúdská Arábie, ale také Rusko a Bělorusko, které lze stěží považovat za partnery, píše web The New York Times.
K TÉMATU: Česku nedorazila pozvánka do Rady míru. Cena za členství je nemyslitelná, řekl Macinka
Z přezkoumání zakládací listiny tohoto orgánu, kterou vlády obdržely spolu s pozvánkami, vyplývá, že Trump doufá, že Rada míru by se mohla zapojit do všech druhů globálních konfliktů, nejen do toho v pásmu Gazy.
Čtěte také
Kritici jsou rozhořčení a tvrdí, že Trumpova administrativa zřizuje tuto radu jako potenciálního konkurenta Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN), kterou Trump dlouhodobě obviňuje z liberální zaujatosti a plýtvání.
Jako předseda by americký prezident měl na Radu míru značný vliv. Vzhledem k tomu, že země byly požádány o zaplacení více než miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun) za trvalé členství, mohl by být její rozpočet značný, i když není jasné, jakou kontrolu by Trump měl nad tím, jak budou peníze utraceny.
Přítomnost Turecka a Kataru v jednom z podvýborů rady také vyvolala okamžitý protest Izraele, který je v rozporu s tureckou vládou, zejména kvůli válce v Gaze.
Jaká je mise Rady míru?
Zpočátku se zdálo, že rada je součástí Trumpovy vize poválečné Gazy. Jeho plán nazýval radu „novým mezinárodním přechodným orgánem“, který by pomáhal dohlížet na obnovu palestinské enklávy. Mezi členy rady by byli světoví lídři, v čele s Trumpem.
Rada bezpečnosti OSN později v listopadu formálně podpořila radu v rezoluci navržené USA, čímž jí dala mezinárodní legitimitu a mandát spolupracovat s vládami na náboru mezinárodních mírových sil pro Gazu.
Poté, co Spojené státy v pátek rozeslaly zakládací listinu rady jednotlivým zemím, však vyšlo najevo, že Trump pro tento orgán plánuje mnohem větší roli. Podle kopie, kterou má k dispozici deník The New York Times, navrhovaná charta uvádí, že Rada míru bude „zajišťovat trvalý mír v oblastech postižených nebo ohrožených konfliktem“, nejen v Gaze. Vyzývá také k vytvoření „pružnějšího a efektivnějšího mezinárodního orgánu pro budování míru“.
Kdo dostal pozvánku a kdo ji již přijal?
Seznam pozvaných zahrnuje Británii, Jordánsko, Rusko a další země. Zatím však pouze hrstka z nich – například argentinský prezident Javier Milei, který podporuje Trumpa, a maďarský premiér Viktor Orbán – potvrdila svou účast.
— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) January 18, 2026
Pozvánku dostala také Ukrajina, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. „Pozvání jsme obdrželi, naši diplomaté na tom pracují,“ řekl Zelenskyj novinářům v rozhovoru přes WhatsApp s tím, že je pro něj „velmi těžké si představit, jak bychom mohli být v jakékoliv radě společně s Ruskem“. Agentura Bloomberg dříve uvedla, že pozvánku do rady dostali lídři zhruba 50 zemí. Česko ve výčtu chybí.
Přestože Rada pro mír dohlíží na Gazu, ani ona, ani její podřízená výkonná rada pro Gazu zatím nemají žádné palestinské členy. Rada má však dohlížet na práci skupiny palestinských technokratů pověřených správou veřejných služeb v Gaze. A analytici tvrdí, že bude čelit obrovské výzvě, protože Gaza je stále rozdělena na oblasti pod kontrolou Izraele a Hamásu.
Některé země jsou skeptické. Aby totiž získaly trvalé místo v Radě míru, musely by zaplatit více než miliardu dolarů na financování činnosti tohoto orgánu. Členové, kteří nezaplatí miliardu dolarů, budou mít tříleté funkční období.
Trump by jako předseda měl značnou osobní moc. Předseda totiž podle charty jmenuje členy druhé „výkonné rady“, která bude provádět rozhodnutí rady, má právo veta nad jejími kroky a může také jmenovat svého nástupce.
Čtěte také
Francie v současné době nemá v úmyslu se připojit. Charta rady totiž podle ní vyvolává vážné otázky ohledně respektování role Organizace spojených národů. V reakci na to Trump pohrozil, že uvalí 200% cla na francouzské víno a šampaňské, pokud prezident Emmanuel Macron jeho pozvání odmítne. Trump sdělil, že k účasti v radě byl pozván také ruský prezident Vladimir Putin. Později v pondělí běloruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že pozvánku do představenstva obdržel i prezident Alexandr Lukašenko.
Jak bude rada fungovat v Gaze?
Není zcela jasné, do jaké míry bude Rada pro mír vykonávat dohled nad Gazou a jak dlouho. Byly však již zřízeny dvě podkomise, které podléhají Trumpově radě a mají za úkol realizovat jeho mírový plán pro Gazu.
Minulý týden Bílý dům jmenoval „Výkonnou radu pro Gazu“, jejíž členové jsou Jared Kushner, zeť prezidenta, a Steve Witkoff, Trumpův vyslanec. Součástí skupiny jsou také katarští a egyptští představitelé a izraelský podnikatel.
Izrael, který se jen zřídka veřejně rozchází s Trumpem, kritizoval složení výboru, zejména přítomnost Kataru a Turecka. Obě země pomáhaly zprostředkovat příměří mezi Izraelem a Hamasem, ale izraelští představitelé je obvinili, že jsou Hamasem příliš ovlivněny.
Co se děje v Gaze?
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, když ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců při teroristickém útoku na jihu Izraele zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládaného Hamásem zabila přes 71 tisíc Palestinců. Údaje nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, podle zahraničních nevládních organizací ale bylo přes 80 procent obětí z řad civilistů. Podle izraelských úřadů ve válce zahynulo asi 2000 Izraelců, z toho 900 civilistů při útoku 7. října a přes 900 izraelských vojáků od začátku války.
Válku v Gaze ukončilo začátkem října loňského roku křehké příměří, které je však opakovaně porušováno. Od jeho podepsání zabila izraelská armáda nejméně 414 Palestinců, uváděl v polovině ledna Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Hamás pak za stejné období zabil tři izraelské vojáky, napsala tehdy agentura Reuters.
