Trump 2.0 rok po návratu do Bílého domu: Překresluje mapy, šermuje s rivaly a válčí s cenami
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Trump 2.0 je v Bílém domě už rok.
Venezuela, Grónsko, Čína – tam všude zasahuje Trump.
Trumpovy akce: deportace, únos diktátora i snížení cen benzinu.
Trumpovi se stále nedaří vyjednat mír na Ukrajině.
Staronový americký prezident Donald Trump v úterý slaví rok od svého návratu do funkce. Za tu dobu vtrhl do domácí a hlavně zahraniční politiky doslova jako uragán, snad s ještě větší vervou než ve svém prvním, už tak výrazném období. Podívejte se, co všechno během svého druhého působení v Bílém domě za úvodní rok stihl.
Když se Trump 20. ledna 2025 znovu ujal funkce prezidenta, sliboval obrovské změny oproti politice Joea Bidena. Dnes je patrné, že nezůstal jen u slov a slibů, kterých vyslovil požehnaně. S nadsázkou se dá hovořit o tom, že do Oválné pracovny vstoupil Trump 2.0.
ČTĚTE TAKÉ: ANALÝZA CNN: Nebezpečná hra o Grónsko? Trump dokázal skoro nemožné a Evropa rázně reaguje
Staronový šéf Bílého domu například veřejně proklamoval, že je schopen v krátké době vyjednat mír mezi Ukrajinou a Ruskem. Padlo z něj dokonce tvrzení, že to zvládne za 24 hodin od nástupu do funkce. Nic takového se ale nestalo. Ačkoli uspořádal řadu setkání s Ukrajinci i Rusy, konec války je zjevně stále v nedohlednu.
Když už se Trumpovi a jeho vyjednavačům, Stevu Witkoffovi a prezidentovu zeťovi Jaredu Kushnerovi, podaří v debatě dosáhnout pokroku, přijde do hry další překážka. Třeba když po jednání se zástupci Kyjeva Rusové tvrdili, že Ukrajinci drony zasáhli jednu z vil Vladimira Putina u Nižného Novgorodu, aniž by k tomu světu předložili hodnověrné důkazy. Trump v průběhu jednání rovněž hrozil různými ultimáty, která však nikdy nebyl schopen dodržet, a aktuálně dialog o míru opět stojí na místě.
Čtěte také
Trump se totiž na mezinárodním poli začal věnovat dalším záležitostem. Po hlavě se například vrhl do Venezuely, odkud nechal vojáky Delta Force unést tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a přepravit ho do USA. Zde Maduro, dlouholetý latinskoamerický diktátor, který je ve světě uznáván jen několika státy, očekává soud za nedovolené ozbrojování a pašování drog.
Americký prezident tím však vyvolal ohlasy, zda je tento únos v souladu s mezinárodním právem. Kdekoho pak také popudil slovy, že mu ani tak nezáleží na svobodě v zemi, ale především na jejím ropném průmyslu, který má potenciál být nejsilnější na planetě.
Tahanice o Grónsko i Gaz-a-Lago
Trump se navíc hned zkraje svého druhého volebního období pustil do obchodní války se svým úhlavním rivalem – Čínou. Vysoká cla uvalil také na své sousedy Kanadu a Mexiko, další mířila i na evropské spojence. Těmito tahy Trump otřásl globálními trhy, ale donutil jimi své partnery k různým ústupkům, protože ti si naopak nechtěli USA znepřátelit. Zmíněnou Kanadu navíc opakovaně označoval za „51. stát USA“.
Na Blízkém východě se USA razantně postavily za Izrael, a to zejména proti režimu v Íránu. I v této oblasti však dal najevo svůj podnikatelský duch, když prohlásil, že by z Pásma Gazy mohla vzniknout „riviéra Blízkého východu“, která by byla pod americkým developerským projektem. Začalo se mu přezdívat „Gaz-a-Lago“ podle Trumpova floridského sídla Mar-a-Lago.
Poslední dny navíc Trump znovu zesílil svůj tlak na Evropu, zejména pak na Dánsko. Po severském království totiž požaduje předání jeho autonomního území – Grónska, které podle jeho slov USA potřebují pro zajištění své vlastní bezpečnosti. Na evropské mocnosti, které s jeho hrozbami nesouhlasí, už oznámil uvalení dalších cel a ve vzduchu stále visí výhrůžka ozbrojeným střetem.
Musk dovnitř, Musk ven
Obrovskou aktivitu Trump stihl i na domácí půdě, kde se rozhodl stavět zejména na ekonomice a jejím zotavení. Prvním tahem bylo uvedení nejbohatšího muže světa a jeho podporovatele Elona Muska do čela ústavou nijak neukotveného „ministerstva pro zefektivnění vlády“ (DOGE). Musk zde začal rozsáhlý proces propouštění federálních zaměstnanců, čímž vyvolal řadu negativních ohlasů a paniku. Na druhou stranu Trump si tyto vyhazovy chválí a vyzdvihuje, že ušetřily vládě miliardy dolarů. Se samotným Muskem se ale poměrně brzy rozloučil, obří ega obou person byla na jednu místnost příliš mnoho ke zvládnutí. Musk se navíc měl často dostávat do střetů s dalšími členy Trumpovy vlády.
Republikánský nestor rovněž ve své domovině zahájil rozsáhlé deportační operace, podle všeho největší v dějinách země. Trump se rozhodl v obřím měřítku zatočit s nelegálními migranty, kteří vstupují do země, ale i s těmi, kteří v ní již pobývají. Do amerických měst vyslal stovky agentů, kteří využívají všech možných prostředků, aby migranty zadrželi.
Za zmínku stojí i jeho vypořádání se s minulostí, konkrétně s útokem na Kapitol z 6. ledna 2021. Tehdy dav jeho příznivců zaútočil na americký Kongres i s politiky uvnitř, aby zvrátil jeho porážku ve volbách. Při střetu bylo několik lidí zabito a mnoho zraněno či zadrženo. Trump v této souvislosti plošně omilostnil své přívržence, kteří na jeho podporu před lety zaútočili na Kapitol.
„Velký krásný zákon“
Pro běžné Američany je však stále nejdůležitějším faktorem již zmíněná ekonomika a podle oficiálních dat se příliš dobře nejeví, navzdory Trumpovým tvrzením. Inflace se v USA drží kolem tří procent, což je více, než Federální rezervní systém (Fed) předpokládal. Na druhou stranu americké kase do jisté míry pomohla zvýšená cla.
Čtěte také
Růst americké ekonomiky s ohledem na HDP dosáhl 2,1 procenta. Stejně tak si Trump nechal schválit Kongresem svůj „velký krásný zákon“, kterým mimo jiné prodloužil daňové úlevy z roku 2017 a snížil korporátní daň pro velké společnosti.
Trumpovi se nicméně podařilo snížit ceny pohonných hmot pro běžné spotřebitele. V USA klesla cena za galon na necelých 2,90 dolaru (přibližně 18,50 koruny za litr), čímž se hodnota pohonných hmot dostala na nejnižší úroveň za čtyři roky. Trumpovou ambicí je stáhnout cenu až na dva dolary za galon.
Blíží se volby
Američané mají letos před sebou volby do obou komor Kongresu, které přicházejí zhruba v polovině prezidentova volebního období. Podle průzkumů se zatím zdá, že zde budou triumfovat opoziční demokraté. Ti by řadu plánů Donalda Trumpa mohli zhatit nebo alespoň zpomalit. Stejně tak by se ho mohli pokusit odvolat z prezidentské funkce, což už v minulosti zkoušeli.
CNN Prima NEWS již před časem hovořila s bývalým Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost Johnem Boltonem. Ten v rozhovoru zmínil, že Trump má čas dělat takřka cokoli právě do těchto voleb.
„To je jeden z důvodů, proč ke všemu přistupuje v takovém spěchu, protože to bude mít velmi těžké, a to zejména poslední dva roky. Možná už během příštích měsíců zpomalí natolik, že nezvládne činit to, co chce. To bych řekl, že ho motivuje. Někteří jeho příznivci by možná chtěli, aby měl třetí volební období, ale nezmění kvůli tomu ústavu v potřebné době,“ řekl CNN Prima NEWS Bolton v loňském rozhovoru k Trumpovi.
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS.
