Tisková konference po jednání ministrů zahraničí Česka a Turecka
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu zopakoval v sobotu v Praze výhrady k rozšíření NATO o Finsko a Švédsko. Podle šéfa turecké diplomacie žadatelé o členství v alianci podporují terorismus a přijímají restrikce vůči Turecku. Na tiskové konferenci po jednání s českým ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) vyjádřil i ambice přilákat do Turecka více českých turistů. Çavuşoğlu také uvedl, že by se v Turecku mělo konat jednání o zajištění vývozu ukrajinského obilí ve formátu čtyř stran – OSN, Ruska, Ukrajiny a Turecka.
„Máme zde dva nové žadatele o členství v NATO a dvě hlavní hrozby, kterým svět čelí. Jednou je Rusko, druhou boj s mezinárodním terorismem. My samozřejmě žádáme společnou podporu vůči terorismu. Jedná se o žadatelské státy, které podporují terorismus a které přijímají restrikce vůči Turecku,“ uvedl Çavuşoglu. Řekl, že se dál bude hledat řešení.
Ankara opakovaně tvrdí, že Švédsko a Finsko podporují teroristické skupiny. Za ně označuje Turecko některé kurdské organizace, například Stranu kurdských pracujících (PKK) či příznivce klerika Fethullaha Gülena, které turecké úřady považují za strůjce neúspěšného vojenského puče v roce 2016.
Začátkem června Turecko vyzvalo spojence v NATO, aby postupovali ve shodě v boji proti terorismu. Apel přichází v době, kdy Ankara zvažuje nové vojenské tažení v severní Sýrii. Mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin ho před nedávnem v deníku El País označil za „protiteroristickou operaci“. Turecké plány kritizovaly například USA a vymezilo se vůči nim i Rusko.
Turecký ministr zahraničí zmínil, že by se v Turecku také mohlo konat další jednání o zajištění vývozu ukrajinského obilí. „Pod návrhem OSN se má konat setkání ve formátu čtyř stran – OSN, Ukrajina, Rusko a Turecko. Jsme připraveni hostit další jednání v tomto formátu v naší zemi... Očekáváme v této věci vyjádření Ruska ohledně další schůzky a námi předložených návrhů,“ uvedl Çavuşoglu. Tento týden se v Ankaře sešel se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, návrhy OSN mu představil.
OSN se snaží zajistit vývoz ukrajinského obilí po moři za asistence Turecka. Podle Lavrova musí Ukrajina nejprve odminovat své přístavy v Černém moři. Ukrajina zase požaduje dostatečné bezpečnostní záruky a vyjadřuje obavy, že Rusko námořní koridor pro vývoz obilí zneužije k útokům z moře.
Turecko jako 2. nejnavštěvovanější destinace Čechů?
Çavuşoğlu v Praze také uvedl, že turecké investice v ČR by zvýšily snadnější získávání víz a usnadnění bankovních úkonů v Česku. Turecko chce být podle něj pro české turisty druhou nejnavštěvovanější destinací. Loni bylo čtvrté.
Ministr by si přál, aby Češi častěji zavítali i do dalších oblastí Turecka, nejen na Tureckou Riviéru. „Naším cílem by bylo, aby (Turecko) se dostalo mezi první dva cíle. Přejeme si zkrátka přivítat více českých turistů,“ uvedl. Nejnavštěvovanější zemí pro české turisty zůstává dlouhodobě Chorvatsko, k dalším zemím patří Slovensko, Rakousko, Itálie nebo Egypt.
Turecká vláda se snaží podporovat investice firem v Česku, které zatím představují spíše symbolických 21 milionů dolarů (zhruba 494 milionů korun). „Usnadnění v otázkách víz či bankovních úkonů by naše podnikatele v této věci více dále motivovaly,“ uvedl ministr. Pro srovnání uvedl, že turecké investice v Nizozemsku činí 17 miliard dolarů (zhruba 400 miliard korun). Lipavský uvedl, že vzájemný obchodní obrat mezi ČR a Tureckem přesahuje 100 miliard korun.
České firmy se v Turecku angažují zejména v energetice. „Domnívám se, že je zde prostor k vývoji zejména v oblasti jaderné energetiky,“ uvedl Çavuşoglu. Turecko je podle něj připraveno rozvíjet spolupráci také v obranném průmyslu. Zmínil také spolupráci ve vzdělávání. Česko patří mezi nejvíce žádané země pro turecké studenty v programu Erasmus, dodal.
Klíčový partner pro české předsednictví EU
Lipavský seznámil svého tureckého partnera s prioritami nadcházejícího českého předsednictví EU. Turecko, které má zájem o vstup do unie, je pro ni „opravdu významný a klíčový partner v celé řadě oblastí“. „Proto i vztahy Evropské unie a Turecka budou patřit mezi naše hlavní priority,“ řekl český ministr. Chce hledat možnosti dalšího postupu ve vztazích s Tureckem jako s kandidátskou zemí včetně řešení otázek, „kde dneska není úplně jednoduché nalézt shodu“. Energetická bezpečnost, migrace nebo otázky právního státu a lidských práv budou oblasti, kde „bude třeba vést s Tureckem opravdu důkladný dialog a nacházet řešení“.
Turecko požádalo o členství v unii v roce 1987 a od roku 1999 má status kandidáta. Rozhovory o jeho vstupu do EU začaly v roce 2005, ale dlouhodobě stagnují. Turecký režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana je dlouhodobě kritizován za represe vůči novinářům, politikům a aktivistům. Podle hodnotící zprávy Evropské komise z loňského podzimu zažívá Turecko pokračující rozpad demokracie, principů právního státu, základních práv a nezávislosti justice. Podle EK se turecká přístupová jednání prakticky zastavila.
