Prezidentské televizní debaty měly ambici ovlivňovat výsledky voleb již od svých prvopočátků. Zřejmým důkazem je často vzpomínaná první debata amerických kandidátů J. F. Kennedyho a Richarda Nixona v roce 1960. Česko však není výjimkou. Na své přešlapy z debat zřejmě neradi vzpomínají také Karel Schwarzenberg či Jiří Drahoš. Oba je porazil Miloš Zeman. Zda se bude historie opakovat, můžete sledovat ve středu od 20:15 na CNN Prima NEWS, kde se v superdebatě utkají favorité aktuální prezidentské volby.
„Debaty mají pokaždé svůj vliv. Je to sledovaná událost a velmi to platilo u prvních přímých voleb, kdy to chtěli všichni vidět a vybrat si. Jejich význam narůstá. Nejen z titulu, že přibývá nerozhodnutých voličů, kteří se rozhodují opravdu na poslední chvíli, ale spousta voličů se také zajímá, jak budou kandidáti zvládat nepříjemné otázky, stres, vzájemné porovnávání či konfrontaci. Jedná se o zátěžový trénink,“ popsal význam politolog Jan Kubáček.
Ukázala to například již první přímá volba v České republice před deseti lety. Tehdejší kandidát Karel Schwarzenberg tehdy upozornil, že by československý prezident Edvard Beneš dnes za svoje rozhodnutí odsunout německé obyvatelstvo skončil před mezinárodním soudem v Haagu, což pobouřilo veřejnost.
„Vzpomeňme, jak Karel Schwarzenberg nezvládl argumentaci okolo prezidenta Beneše a pověstného mezinárodního soudního tribunálu. Diváci vnímali nejen ten skandální výrok, ale největší problém měli s tím, jak se v debatách nebyl ochoten k tomu postavit jinak a pokorněji, ale dále to stupňoval. Choval se nelibě a zatvrzele, což televizní kamera zvýrazní a k lidem se to dostane bezprostředně a masově,“ doplnil Kubáček pro CNN Prima NEWS.
Důležitá je však podle něj také skutečnost, jak debaty dále rezonují ve společnosti. „Lidé se následně o debatách baví. Dodnes se lidé v marketingu dohadují, zda je důležitější samotný výkon nebo jeho následná interpretace. Protože těch co to neviděli, a poslouchají pouze tamtamy, bývá často ještě více,“ uvedl politolog.
Evropské volby
Drahošova bezradnost
Podobný scénář nastal také v druhých prezidentských volbách, kdy debaty nezvládl Jiří Drahoš. „Byl v přímém přenosu doslova bezradný, reagoval příliš naučeně a pasivně. Jeho bezradnost ho poškozovala víc, než když měl nějaké problematické argumenty. Ty nebyly tak devastující jako zatvrzelost a určitá arogance,“ uvedl Kubáček.
Pozor si tak musí dát také kandidáti v aktuální prezidentské době. „Nebezpečnější pro ně bude, jak budou zvládat emoce, než samotné argumenty. Emoce překračuje hranice regionů, věku či příjmů a funguje okamžitě. Musí se připravit ustát tlak, jelikož voliči rádi volí někoho, kdo je v jejich očích na úřad již připravený, a musí tak působit kompetentně,“ doplnil.
Jednomu z favoritů Andreji Babišovi (ANO) se může zase vymstít jeho taktika do většiny debat nejít. „Nejrizikovější je nejít do televizních debat, protože riskujete, že někdo jiný využije prostoru, vezme vám témata a tím také voliče,“ vysvětlil Kubáček.
Předvolební duel mezi Jiřím Drahošem a Milošem Zemanem na televizi Prima v lednu 2018 Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Kennedy versus Nixon
Televizní debaty výrazně ovlivňovaly volby již od svého počátku. Takřka legendární byla hned ta první v roce 1960, kde se utkali kandidáti na amerického prezidenta J. F. Kennedy a Richard Nixon. Nixonovi tehdy uškodilo, že měl například šedý oblek, který splýval s šedým pozadím, a velmi se potil. „Debata měla velký rozsah. Když se podíváme na čísla sledovanosti, tak tomu Amerika věnovala skutečně velkou pozornost a vzhledem k těsným výsledkům se závěr, že mohla Kennedymu k vítězství pomoci, vyloženě nabízí,“ komentoval pro CNN Prima NEWS amerikanista Jiří Pondělíček.
„Nixon působil unaveně, potil se, byl po operaci. Přestože si byli věkově blízcí, tak působil dojmem výrazně staršího muže než Kennedy, který působil daleko dynamičtěji a mladším dojmem. Následně se to stalo součástí příprav na debaty. Všichni věnují velkou pozornost tomu, co si vezmou na sebe, jak budou vystupovat, mají ohromné týmy, které je školí, jak pracovat s řečí těla či s tónem hlasu,“ doplnil Pondělíček.
„Dlouho se spekulovalo, že diváci, kteří debatu sledovali v televizi, hodnotili lépe Kennedyho, kdežto radiový posluchači lépe hodnotili Nixona. Někteří historici to na základě dobových dokumentů však zpochybňují,“ doplnil.
Trump pronásledoval Clintonovou
Významných televizních debat však bylo v americké historii více. Například mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou. „Debaty mezi Trumpem a Clintonovou v roce 2016 se zmiňují díky zvláštnímu stylu, který Donald Trump zvolil. Především popocházení či pronásledování Clintonové na podiu, což mohl být záměr ji znejistět a ukázat dominanci. Vypovídá to o významu, který kandidáti připisují tomu, jak budou vizuálně působit,“ vysvětlil Pondělíček.
Zásadní podle něj je, o kolik nerozhodnutých voličů se hraje, protože na ty mají debaty největší vliv. „Pokud bych chtěl vidět analogii se současnou situací u nás, tak tady debaty nějakou roli hrát můžou, protože velká část voličů, přibližně čtvrtina, stále ještě zvažuje, komu hodí svůj hlas,“ poznamenal.
Naopak, když jsou voliči přesvědčení, debaty příliš nezmohou. „Debaty mezi Barackem Obamou a Mittem Romney v roce 2012 vyšuměly a zapomnělo se na ně, přestože byl výsledek nakonec poměrně těsný. Ale podle průzkumů již drtivá většina voličů byla rozhodnutá. Romney sice jednu debatu vyhrál, ale ve volbách mu to stejně nepomohlo,“ připomněl amerikanista.
Zda se historie bude opakovat, můžete posoudit sami při sledování prezidentské super debaty na TV Prima a CNN Prima NEWS, která se uskuteční ve středu od 20:15. Svou účast přislíbili dva ze tří favoritů voleb – generál ve výslužbě Petr Pavel a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Expremiér Andrej Babiš (ANO) avizoval, že se nezúčastní.
