Nízká proočkovanost u dětí
Lékaři varují před nízkou proočkovaností u dětí v Česku. Rodiče se často obávají nežádoucích účinků vakcinace. Odborníci ale namítají, že nemoci představují mnohem větší riziko než případné vedlejší účinky očkování proti nim.
Lékaři pokles proočkovanosti u malých dětí sledují poslední dva roky a 7 procent dětí není očkováno vůbec. Rodiče s očkováním otálejí, nebo jej stále přesouvají na jiný termín. Vadí jim nežádoucí účinky. „Očkování patří mezi primární prevenci v pediatrii a je velmi důležitá hlavně prevence následků vážných infekčních chorob pro běžnou populaci,“ řekla pediatrička Renata Pazírková.
Očkování sníží riziko návratu a šíření onemocnění a každoročně na celém světě ochrání 2,7 milionu lidí před spalničkami, dva miliony před novorozeneckým tetanem a jeden milion před černým kašlem. Nejčastější obavy rodičů v současnosti souvisí s koronavirem.
Bojí se, že snížená imunita po očkování může zvýšit u dětí riziko nemoci COVID-19. Imunita ale není oslabená celkově, jen její část. A obavy jsou i z toho, že dítě může být bez příznaků v inkubační době.
Podle předsedkyně sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilony Hülleové však tyto obavy nejsou oprávněné a ani podložené: „Kapacita imunitního systému je obrovská, a pokud dítě naočkujeme, tak to očkování zabírá velmi malou část. Asi 0,1 procenta uvádějí někteří odborníci.“ Podle ní by mohl největší problém nastat u nejmenších dětí, které nejsou očkované proti závažným infekčním onemocněním.
„Ty nejmenší děti jsou riziková kategorie, kdy většinou u kojenců klesá imunita, klesají mateřské protilátky a je potřeba opravdu včas zahájit očkování,“ vysvětlila Hülleová. Bez proočkovanosti by se některé nemoci mohly vrátit. Příkladem byla epidemie spalniček v minulém roce.
