Matyáš Zrno o explozi na Krymském mostě
Aktuální ukrajinský postup na severovýchodě a jihu země podle Richarda Stojara z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany potvrzuje, že ukrajinské síly převzaly iniciativu. Vzhledem k nadcházející zimě a vyčerpanosti obou stran očekává snížení intenzity bojů. Případné použití jaderných zbraní označil za velmi nepravděpodobnou variantu. Bezpečnostní analytik Martin Svárovský ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že explozí mostu chtěli Ukrajinci vyřadit železniční část a narušit tak dodávky.
Podle Stojara postup ukrajinské armády potvrzuje, že ukrajinské síly převzaly iniciativu a jsou schopny uskutečnit úspěšné ofenzivní operace na více směrech. Jejich ruský protivník podle něj není vzhledem k omezeným početním stavům schopný adekvátně reagovat, v místech bojů je vždy výrazně přečíslený. „Ukrajina se snaží maximálně využít své současné převahy, postup však s sebou přináší nutnost zabezpečení nových spojovacích linií i kontrolu získaného teritoria. To společně s vlastními ztrátami povede patrně opět k zpomalení postupu a nutnosti doplnit své jednotky,“ uvedl Stojar.
Ruské síly podle něj aktuálně nedisponují kapacitami, které by jim umožnily zásadním způsobem reagovat a provést úspěšný protiútok ani na jednom z bojišť. Zřejmě se tak podle něj zaměří na zpomalení ukrajinské ofenzívy a vybudování nových, stabilnějších obranných linií.
Podle bezpečnostního analytika Martina Svárovského je cílem, aby byl vyvinut tlak na Krym. „V tom momentě bude pro Ukrajince lepší, pokud budou mít Rusové ústupovou cestu přes onen most. Ale stačí jeho silniční část. Záměrem zkrátka asi bylo vyřadit železniční část a narušit dodávky, ale nechat most použitelný pro ruské jednotky. Rusko na útok odpoví tím způsobem, že se dočkáme raketového ostřelování. Na více nemají, protože je jejich armáda přetížena,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle jeho informací navíc vrcholí přípravy na dělostřelecký útok na severovýchodě na důležitá logistická centra Svatove a Kremina.
Mohutná exploze mostu na Krym. Část se zřítila, podle Ruska za to může bomba v autě
V sobotu ráno došlo k mohutné explozi na Krymském mostu, který spojuje anektovaný poloostrov s pevninským Ruskem přes Kerčskou úžinu. Informují o tom ukrajinská i ruská média. Část mostu se dokonce zřítila do moře. Podle ruského protiteroristického výboru stála za výbuchem bomba nastražená v autě.
Vedoucí zahraniční redakce CNN Prima NEWS Matyáš Zrno uvedl, že exploze výrazně ohrozí ruské zásobování právě kvůli poškozené železnici. „Ruská armáda je primárně závislá na zásobování železnicí. Má k dispozici pozemní koridor přes okupovanou část jižní Ukrajiny směrem k jednotkám u Chersonu, kam ale nevede přímá železniční trať. Ta jde pouze přes Kerčský most. Nicméně teprve uvidíme, jak velké to poškození železnice bylo, ale minimálně pár týdnů bude kapacita omezena,“ řekl ve vysílání.
Chaos nepřekvapuje
V chodu je stále ruská částečná mobilizace. „Doprovodný organizační chaos a nedostatky nejsou nijak překvapivé, v obdobné míře se obecně očekávaly. Přímo na bojištích se dosud efekt mobilizace nijak zásadně neprojevil, lze předpokládat, že výrazné posílení ruských sil na Ukrajině bude představovat dlouhodobější proces,“ uvedl Stojar. Upozornil na to, že určitá část povolaných záložníků však může být nasazena relativně velmi rychle, především v případě těch z blízkých regionů a anektovaných teritorií včetně Krymu.
„Mobilizace je reakcí na poslední ukrajinské vojenské úspěchy, takže ruským cílem je primárně stabilizace frontové linie. Zda se bude ruské velení snažit nasazení mobilizovaných do bojů maximálně urychlit i za cenu jejich nižší efektivity a rizika vysokých ztrát, či nikoliv, to bude patrně záviset na ukrajinských schopnostech pokračovat v ofenzivních operacích v příštích týdnech,“ míní odborník.
Další vývoj konfliktu je podle něj obtížné predikovat. Vzhledem ke klimatickým podmínkám i vyčerpanosti obou stran po několika měsících trvání konfliktu lze ale předpokládat snížení intenzity bojů v nadcházející zimě, tedy i více méně statickou frontovou linii.
Stojar se domnívá, že použití jaderných zbraní zůstává velmi nepravděpodobnou variantou. „Lze o něm sice spekulovat v případě přímého a zásadního ohrožení vlastního ruského teritoria nebo aktivního vojenského vstupu externího aktéra do probíhajícího konfliktu, takovýto scénář však není příliš reálný,“ uvedl odborník.
Nasazení taktických jaderných zbraní proti ukrajinským silám na bojišti nebo ukrajinské infrastruktuře v týlu by podle něj sice mohlo výrazně ovlivnit situaci v jejich neprospěch, celkově by však bylo pro ruské zájmy zcela kontraproduktivní a obrátilo by se proti nim. „Jakákoliv výhoda získaná jejich použitím by nedokázala vyvážit negativní dopady takovéhoto postupu. Dramaticky by se změnil přístup k možnému použití obdobných zbraní i v jiných konfliktech, stejně jako samotná otázka jejich proliferace (rozšíření). Porušením jaderného tabu by se Ruská federace nepochybně ocitla v krajní izolaci, a to i ze strany dosavadních partnerů, jako je Čína či Indie,“ míní Stojar.
