Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

99,28 % okrsků sečteno
45,40 % volební účast




32,51 %

Václav Láska

27,06 %

Radko Sáblík

19,78 %

Zdeněk Šarapatka

13,45 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,59 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Exploze mostu? Ukrajinské síly převzaly iniciativu. Boje teď ale zpomalí, myslí si experti

Výběr redakce


Aktuální ukrajinský postup na severovýchodě a jihu země podle Richarda Stojara z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany potvrzuje, že ukrajinské síly převzaly iniciativu. Vzhledem k nadcházející zimě a vyčerpanosti obou stran očekává snížení intenzity bojů. Případné použití jaderných zbraní označil za velmi nepravděpodobnou variantu. Bezpečnostní analytik Martin Svárovský ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že explozí mostu chtěli Ukrajinci vyřadit železniční část a narušit tak dodávky.

Podle Stojara postup ukrajinské armády potvrzuje, že ukrajinské síly převzaly iniciativu a jsou schopny uskutečnit úspěšné ofenzivní operace na více směrech. Jejich ruský protivník podle něj není vzhledem k omezeným početním stavům schopný adekvátně reagovat, v místech bojů je vždy výrazně přečíslený. „Ukrajina se snaží maximálně využít své současné převahy, postup však s sebou přináší nutnost zabezpečení nových spojovacích linií i kontrolu získaného teritoria. To společně s vlastními ztrátami povede patrně opět k zpomalení postupu a nutnosti doplnit své jednotky,“ uvedl Stojar.

Ruské síly podle něj aktuálně nedisponují kapacitami, které by jim umožnily zásadním způsobem reagovat a provést úspěšný protiútok ani na jednom z bojišť. Zřejmě se tak podle něj zaměří na zpomalení ukrajinské ofenzívy a vybudování nových, stabilnějších obranných linií.

Podle bezpečnostního analytika Martina Svárovského je cílem, aby byl vyvinut tlak na Krym. „V tom momentě bude pro Ukrajince lepší, pokud budou mít Rusové ústupovou cestu přes onen most. Ale stačí jeho silniční část. Záměrem zkrátka asi bylo vyřadit železniční část a narušit dodávky, ale nechat most použitelný pro ruské jednotky. Rusko na útok odpoví tím způsobem, že se dočkáme raketového ostřelování. Na více nemají, protože je jejich armáda přetížena,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle jeho informací navíc vrcholí přípravy na dělostřelecký útok na severovýchodě na důležitá logistická centra Svatove a Kremina.

Vedoucí zahraniční redakce CNN Prima NEWS Matyáš Zrno uvedl, že exploze výrazně ohrozí ruské zásobování právě kvůli poškozené železnici. „Ruská armáda je primárně závislá na zásobování železnicí. Má k dispozici pozemní koridor přes okupovanou část jižní Ukrajiny směrem k jednotkám u Chersonu, kam ale nevede přímá železniční trať. Ta jde pouze přes Kerčský most. Nicméně teprve uvidíme, jak velké to poškození železnice bylo, ale minimálně pár týdnů bude kapacita omezena,“ řekl ve vysílání.

Chaos nepřekvapuje

V chodu je stále ruská částečná mobilizace. „Doprovodný organizační chaos a nedostatky nejsou nijak překvapivé, v obdobné míře se obecně očekávaly. Přímo na bojištích se dosud efekt mobilizace nijak zásadně neprojevil, lze předpokládat, že výrazné posílení ruských sil na Ukrajině bude představovat dlouhodobější proces,“ uvedl Stojar. Upozornil na to, že určitá část povolaných záložníků však může být nasazena relativně velmi rychle, především v případě těch z blízkých regionů a anektovaných teritorií včetně Krymu.

„Mobilizace je reakcí na poslední ukrajinské vojenské úspěchy, takže ruským cílem je primárně stabilizace frontové linie. Zda se bude ruské velení snažit nasazení mobilizovaných do bojů maximálně urychlit i za cenu jejich nižší efektivity a rizika vysokých ztrát, či nikoliv, to bude patrně záviset na ukrajinských schopnostech pokračovat v ofenzivních operacích v příštích týdnech,“ míní odborník.

Další vývoj konfliktu je podle něj obtížné predikovat. Vzhledem ke klimatickým podmínkám i vyčerpanosti obou stran po několika měsících trvání konfliktu lze ale předpokládat snížení intenzity bojů v nadcházející zimě, tedy i více méně statickou frontovou linii.

Stojar se domnívá, že použití jaderných zbraní zůstává velmi nepravděpodobnou variantou. „Lze o něm sice spekulovat v případě přímého a zásadního ohrožení vlastního ruského teritoria nebo aktivního vojenského vstupu externího aktéra do probíhajícího konfliktu, takovýto scénář však není příliš reálný,“ uvedl odborník.

Nasazení taktických jaderných zbraní proti ukrajinským silám na bojišti nebo ukrajinské infrastruktuře v týlu by podle něj sice mohlo výrazně ovlivnit situaci v jejich neprospěch, celkově by však bylo pro ruské zájmy zcela kontraproduktivní a obrátilo by se proti nim. „Jakákoliv výhoda získaná jejich použitím by nedokázala vyvážit negativní dopady takovéhoto postupu. Dramaticky by se změnil přístup k možnému použití obdobných zbraní i v jiných konfliktech, stejně jako samotná otázka jejich proliferace (rozšíření). Porušením jaderného tabu by se Ruská federace nepochybně ocitla v krajní izolaci, a to i ze strany dosavadních partnerů, jako je Čína či Indie,“ míní Stojar.