Byl nálet dvou dronů na Putinovu rezidenci v Kremlu akcí ukrajinských tajných služeb, nebo šlo o moskevskou provokaci, která má legitimizovat zvěrstva páchaná ruskou armádou na Ukrajině? Touto otázkou se ve vysílání CNN Prima NEWS zabýval politolog a expert na Rusko Jiří Just. Podle něj není pravděpodobné, že by celou akci zinscenovalo ruské velení, jelikož by šlo o další ponížení Vladimira Putina.
Rusko útok označilo za teroristický akt a pokus o atentát na ruského vládce. Vyhrazuje si tak právo na odvetné kroky proti Ukrajině. Kyjev nicméně rázně odmítl, že by s náletem měl cokoliv společného. Objevují se proto spekulace, že mohlo jít o provokaci a předem naplánovanou akci, kterou zinscenovalo samotné ruské vedení. Podle Justa, který v Moskvě dlouhodobě žije, však tato teorie s falešnou záminkou není příliš reálná.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajinci se pokusili zaútočit dronem na Putina v Kremlu, tvrdí Rusové. Kyjev to odmítá
„Šlo o útok na mimořádně citlivé a důležité místo. Proto si nedokážu představit, že by se jednalo o akci ruského vedení. Nevím, za jakým účelem by se nechal Vladimir Putin ponížit vlastními tajnými službami či propagandou. Rusko i tak už více než rok útočí bombami na Kyjev a ruské tajné služby se pokouší sprovodit ze světa Volodymyra Zelenského,“ řekl Just ve vysílání CNN Prima NEWS.
Válka na Ukrajině
Dostupné informace politologa zatím vedou k následujícímu závěru: „Domnívám se, že šlo o husarský kousek ukrajinských tajných služeb.“ Jenže, jak už bylo řečeno, ukrajinské vedení jakoukoli účast na incidentu rázně odmítlo.
Požár na kremelské střeše
„Ukrajina samozřejmě nemá nic společného s dronovým útokem na Kreml,“ řekl podle CNN poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Později se k situaci vyjádřil i Volodymyr Zelenskyj. „Bojujeme na svém území, neútočíme na Putina nebo Moskvu,“ sdělil podle Reuters.
Ruské tiskové agentury mají jasno – z útoku viní Ukrajinu. Příliš informací o incidentu jinak Moskva neposkytla. Podle expertů oslovených CNN by případný ukrajinský útok na centrum Moskvy nebyl zrovna užitečný, jelikož by mohl částečně legitimizovat zvěrstva, která ruská armáda páchá na Ukrajině.
Zřejmé je, že se na úderu podílely dva bezpilotní letouny. Oba však sestřelila ruská tajná služba, která zajišťuje ochranu šéfa Kremlu Vladimira Putina. Ten se podle agentury RIA Novosti v době útoku navíc nacházel ve své rezidenci Novo-Ogarjovo u Moskvy.
Kreml kromě jiného tvrdí, že údajně nedošlo k žádným škodám. Ze záběrů, které kolují po sociálních sítích, je však zřejmé, že na jedné ze střech kremelského paláce vypukl požár.
Reportedly, this is the moment when a drone hit the Kremlin. pic.twitter.com/MiUob8fSV9
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) May 3, 2023
Média už dříve během středy informovala o incidentech s drony na různých místech Ruska. V Krasnodarském kraji vypukl podle agentury TASS rozsáhlý požár ve skladu s ropnými produkty kvůli pádu bezpilotního letounu.
Obdobné zprávy přicházely z Ruska i v uplynulých dnech. Ruská správa poloostrova Krym například v sobotu informovala o požáru zásobníku paliva v přístavu Sevastopol. Ukrajina se jako obvykle k žádnému z útoků nepřihlásila. Jejich nárůst ale přichází v době, kdy Kyjev tvrdí, že dokončil přípravy na protiofenzivu.
Nezávislý ruskojazyčný web Meduza uvedl, že Kreml už instruoval státní média, jak obyvatele Ruska na chystaný ukrajinský protiútok připravit. Sdělovací prostředky prý nemají závažnost protiofenzivy snižovat. Provládní média mají poukazovat na to, že Západ zejména vojensky podporuje Ukrajinu.
