Aktuální situace na Ukrajině (20. 6. 11:00)
Válka na Ukrajině už trvá přes 100 dní, z bleskového ruského přepadení se konflikt přelil do patové a vyčerpávající fáze, která vysává nejen napadenou zemi, ale i celou Evropu. Pár měsíců válčení navždy proměnilo starý kontinent. Jak?
Příliv uprchlíků
Váleční uprchlíci, kteří prchají před hrůzami konfliktu, jsou nejhmatatelnějším důkazem, že boje na Ukrajině ovlivňují celou Evropu. Že nejde jen o válku, která zuří „tam někde“. Státy sousedící s napadenou zemí se postaraly o statisíce uprchlíků a významnou roli sehrálo i Česko. Upozornil na to web televize Deutsche Welle.
Největší migrační zátěž nese Polsko, které je zároveň jedním z nejvýraznějších podporovatelů Ukrajiny během války. Směr Varšava utekly z válkou zmítaného státu už více než čtyři miliony lidí. Do Maďarska zamířilo více než 780 tisíc lidí, do Rumunska 660 tisíc, do Moldavska a na Slovensko zhruba půl milionu. Česko přijalo přes 300 tisíc ukrajinských uprchlíků, mnozí z nich se ale už na Ukrajinu vrátili.
Potravinová krize
Snad až s vypuknutím války si mnozí lidé v Evropě uvědomili, jak moc je Ukrajina důležitá jako obchodní partner. Kyjev býval bez přehánění sýpkou pro celý svět a ve velkém exportoval pšenici, kukuřici nebo slunečnicový olej. Kvůli současné situaci tak může začít kručet v břiše zejména zemím, které jsou na surovinách z Ukrajiny existenčně závislé. Mezi takové se řadí například Egypt nebo Indie.
Nepřímo ale přiškrcený ukrajinský export ovlivňuje obchod v celé Evropě. Krize žene na burzách ceny komodit vzhůru a za draho tak musejí kupovat všichni. Už 23 zemí světa navíc oznámilo, že kvůli vlastnímu nedostatku omezí vývoz potravin.
Energetická bezpečnost
Rusko je pro některé evropské země klíčovým exportérem zemního plynu, ropy i uhlí. Moskevská invaze proto významně pošramotila obchodní vztahy s Evropskou unií. Členské země se k situaci staví různě, některé přistupují na ruské podmínky, jiné se s Kremlem odmítají paktovat. A jiným Moskva rovnou přívod plynu rovnou vypnula sama.
Unie jako celek chce každopádně závislost na ruských komoditách výrazně snížit a vyhledávat jiné exportní partnery. Například v USA.
Růst cen a inflace
Ačkoli se lidé domnívají, že je válka hlavním viníkem růstu cen, ve skutečnosti může za vzniklou situaci jen zčásti. Inflační šok má své kořeny už v začátcích pandemie, kdy začaly státy v čele s USA kvapně tisknout peníze. Bobtnající objem globální peněžní zásoby se ale na cenách začal podepisovat až později a válka na Ukrajině tento jev „jen“ znásobila.
Ve Spojených státech už inflace vystoupala na 8,6 procenta, v eurozóně osciluje kolem osmi procent. Největší je v Estonsku, kde překonala 20procentní hranici.
Renesance NATO i EU
Zatímco před válkou řada kritiků poukazovala na zkostnatělost Severoatlantické aliance, po vypuknutí invaze chytilo NATO druhý dech. Přihlášku do paktu si podalo Švédsko a Finsko, kdysi výhradně neutrální země.
S vypuknutím války ožila i Evropská unie, která začala s Ruskem jednat jako celek. Poprvé v historii také Brusel schválil vojenskou pomoc, logicky Ukrajině. Třebaže se ony slíbené letouny do Kyjeva nikdy nedostaly.
