Běloruské atletky emigrují
Běloruská sprinterka Kryscina Cimanouská není jedinou atletkou, která se odmítla vrátit do své vlasti. Kvůli tamní politické situaci se nechtějí vrátit ani stříbrný olympijský medailista z pekingského desetiboje Andrej Kravčenko a jeho žena, kterou je úspěšná sedmibojařka Jana Maximová. Společně se rozhodli, že nadále budou žít v Německu. A to kvůli diktatuře prezidenta Alexandra Lukašenka. Cimanouská protestuje „jen“ proti chybám funkcionářů na olympiádě.
Kryscina Cimanouská už není jedinou běloruskou atletkou, která se odmítá vrátit zpět do své domoviny. Jejího příkladu nyní následují i stříbrný medailista z olympijských her v čínském Pekingu z roku 2008 Andrej Kravčenko a jeho manželka.
Případ běloruské atletky: Dcera je špionka, slyšela matka. Cimanouská poletí do Varšavy
Běloruská sprinterka Kryscina Cimanouská, která se i přes příkaz shora odmítla z olympijských her vrátit do své domoviny, přijala polské humanitární vízum. Z Tokia odletí do Varšavy ve středu. Mezitím podle běloruské opozice matka atletky od úřadů měla slyšet, že se dcera stala zahraniční agentkou.
Desetibojař patří mezi kritiky běloruského vládce Lukašenka, který bývá označován jako „poslední evropský diktátor“. Dokonce se účastnil protirežimních protestů, kvůli čemuž strávil několik dní ve vězení. Navíc jej loni v listopadu, přestože ve 35 letech ještě nepatří do starého železa, běloruský národní tým kvůli jeho postojům vyřadil.
Kravčenko tak kvůli tomu do Tokia neodcestoval. S manželkou, kterou je sedmibojařka Jana Maximová, žijí v Německu. A právě zde se nyní z politických důvodů rozhodli zůstat. „Dlouho jsme o tom přemýšleli a zvažovali, ale nakonec jsme se rozhodli nevracet se zpět do Běloruska,“ uvedla na Instagramu Maximovová i za svého manžela.
Svou roli sehrál i oběšený aktivista
Ve svém příspěvku nepřímo odkazuje i na smrt běloruského aktivisty Vitala Šyšova. Ten byl nalezen oběšený v parku v ukrajinském Kyjevě, kde žil v exilu. Hovoří se o tom, že jeho smrt byla nafingovaná jako sebevražda, aby se zamaskovalo, že jej kdosi zabil. Na jeho těle se totiž našla četná zranění. Bělorusko už se podle Maximovové chová tak, že zde člověk nemusí jen přijít o svobodu, ale už i o život.
„Zde (v Německu) máte možnost volně dýchat a být jedním z těch, co bojují za svobodu svého lidu, přátel, blízkých a dalších,“ pokračovala Maximová. V příspěvku ještě dodala, že doufá v to, že bude moci i nadále pokračovat ve sportovní kariéře a to natolik, aby se mohla účastnit příštích olympijských her, které se mají konat v roce 2024 v Paříži. Otázkou je, zda tam bude reprezentovat Bělorusko či například Německo, kde aktuálně žije i se svým medailovým manželem.
Podivná zranění a zmizelé doklady. Smrt aktivisty Šyšova policie vyšetřuje jako vraždu
Šéfa ukrajinské organizace, která pomáhá uprchlým Bělorusům, našli oběšeného v Kyjevském parku. Vital Šyšov se ztratil v neděli při ranním běhu. Podle ukrajinské policie mu někdo ukradl mobil a doklady. Detektivové tak začali případ vyšetřovat jako úkladnou vraždu, která měla být maskovaná sebevraždou. Za jeho smrtí podle nevládních organizací může stát režim v Bělorusku.
Případ Cimanouská
Případ sprinterky Cimanouské už obletěl celý svět. Běloruská atletka si na olympijských hrách stěžovala na své trenéry. Ti následně oznámili, že Cimanouská se dalších závodů na turnaji pod pěti kruhy nezúčastní a zamíří domů do Běloruska. Jako oficiální důvod funkcionáři běloruského týmu uvedli, že atletka má psychické potíže.
Cimanouská ovšem na letišti v Tokiu odmítla nastoupit do letadla, začal přes sociální sítě žádat o pomoc. Následně na letišti zasahovala japonská policie, která po několika hodinách Cimanouskou vyvedla a odletu zpět do Běloruska, ke kterému jí měli tlačit tamní funkcionáři, tudíž zabránili.
Na rozdíl od Kravčenka a Maximové sprinterka hlásí, že k rozhodnutí ji nevedly politické důvody. „Miluji svoji zemi a nezradila jsem ji,“ řekla Cimanouská v rozhovoru pro BBC. Podle jejích slov jsou za jejím krokem chyby, kterých se měli dopustit běloruští funkcionáři na nynějších olympijských hrách.
Andrej Kravčenko Zdroj: AP