Pohlreich by nepřežil: Hutníci z oceláren Liberty Ostrava si stěžují na „blafy“ z kantýny

I zdánlivé maličkosti jsou vizitkou velké firmy, třeba kvalitní závodní stravování. Těžce pracující hutníci z oceláren Liberty Ostrava (dříve Nová huť), kteří jsou navíc ve stávkové pohotovosti, považují jídla podávaná v kantýnách za téměř nepoživatelná. „Nedá se to jíst, když to řeknu slušně,“ tvrdí dělník Filip z válcoven, který CNN Prima NEWS poskytl i snímky podávané krmě, kterou v areálu Liberty vaří společnost GTH z Prahy.

Během reportáží mezi hutníky ve stávkové pohotovosti v ostravských ocelárnách Liberty se řeč často stáčí i k údajně mizernému závodnímu stravování. Je to logické, člověk pracuje také proto, aby se kvalitně najedl. Jedno staré přísloví říká, že bez práce nejsou koláče, ovšem koláče servírované v Nové huti firmou GTH prý nejsou k snědku.

Béžová žbrynda à la UHO

„Nejhorší stravovací firma, jakou jsem zažil. Blafy, jinak se to nedá nazvat,“ říká dělník Filip z tamní válcovny. A chumel dalších zaměstnanců z válcovací tratě i z oceláren s ním bez výhrad souhlasí. Zrovna jim skončila ranní směna, zveřejnit nacionále v médiích ale odmítají, situace ve firmě je krajně napjatá. Valcíř Filip je neodvážnější, stanici CNN Prima NEWS dokonce hned přeposílá snímky, které v kantýně nafotil v minulých týdnech.

Fotka může klamat, snímky ovšem dokumentují opravdové šlichty. „Tohle prý mají být kuřecí nudličky na slanině,“ komentuje Filip jeden ze záběrů. Fotografie zachycuje beztvarou béžovou žbryndu z kuchyně společnosti GTH, která vaří pro celou huť. Odpudivá není jen barva jídla, snímek prozrazuje i škrobovou strukturu oběda. Menu pro hutníky působí ještě hůře než proslulá omáčka UHO (univerzální hnědá omáčka) z dob závodního stravování za komunismu.

Minimální mzda pro kantýnské

Filip s kolegy valcíři také kritizují platy zaměstnanců stravovací firmy GTH: „Holky v kantýně dělají pro Pražáky za minimální plat, mají třináct tisíc čistého. A když si stěžovaly, tak jim prý vzkázali, že v Ostravě jim to musí stačit.“ Slova valcířů potvrzuje i šéf odborů v Liberty Ostrava Petr Slanina: „Zaměstnanci v závodním stravování mají opravdu velmi nízké platy.“

Odbory z Nové huti nicméně nemohou řešit mzdovou politiku cizí firmy. „Přesto jsme se o to pokusili, protože si na výši mezd stěžuje celá řada zaměstnanců společnosti GTH. Narážíme ale na zeď, protože tohle nám opravdu nepřísluší,“ vysvětluje Slanina. Odborářský boss dodává, že podprůměrně placeným ženám a mužům v kantýnách proto nemůže víc pomoci: „Na Ostravsku se pořád udržuje jedna z největších nezaměstnaností v republice a mnohé firmy tento fakt zneužívají.“

GTH: Mzdy jsou v souladu

Generální ředitelka skupiny GTH a předsedkyně představenstva Daria Choděrová pro CNN Prima NEWS uvedla, že mzdové poměry na Nové huti nevidí jako problém: „Mzdová politika společnosti GTH catering je v souladu s platnou legislativou České republiky a z pozice řádného hospodáře je mou povinností firmu řídit tak, aby byla schopna dostát svým závazkům nejen k vlastním zaměstnancům.“

O dodavateli závodního stravování rozhoduje vedení oceláren Liberty Ostrava. „Na podzim proběhne nové výběrové řízení, do kterého můžeme vstupovat i z pozice odborů,“ říká odborář Slanina.

Čufty na škrobu

Fabrika Liberty Ostrava je součástí ocelářského impéria britsko-indického podnikatele Sandžíva Gupty, který v deseti zemích světa zaměstnává v hutnictví asi 35 tisíc lidí. „Stravovací firma GTH nás tady v Ostravě asi taky považuje za součást Indie,“ rozčilují se hutníci z Liberty, kteří ranní šichtu splachují pivem v bistru u brány. A valcíř Filip přepošle další snímky z jídelny.

Kuřecí nudličky na zelenině mají podobu rosolovité hmoty nevábné barvy, zřejmě jde o jídlo s pořádnou dávkou solamylu. A čufty s rajskou tvoří beztvaré kusy nevábné sekané, které jsou lehce zality stejnou škrobovou omáčkou, jež drze nese jméno po rajských jablíčkách.

Pobouřený hlas sociálních sítí

Na sociálních sítích dokonce vzniklo fórum, které kvalitu závodního stravování v Liberty podrobuje kritice. A není to zrovna povzbuzující čtení, byť jsou to anonymní hlasy. Na každém šprochu je ale pravdy trochu.

Gabriela: Jídlo pro nepřítele. A i toho by mi bylo líto. Nedá se to jíst.

Jakub: Je to gastronomická katastrofa. Zdeněk Pohlreich by návštěvu pravděpodobně nepřežil. Univerzální hnědé omáčky, ošizené, vzhledem odpudivé porce, špinavé příbory.

Peťula: Bez základů, prášky a polotovary. Jen kuřecí, vepřové a ryba, ostatní je pro ně finančně náročná surovina. Chutě celkem asi čtyři dokola, dle chemie, kterou použijí. S kuchyní to nemá nic společného, jen s byznysem. Divím se, že na sebe vezme někdo funkci šéfkuchaře. Strávník je pro ně to poslední, co je zajímá.

X: I když zaměstnavatel přispívá 55 Kč, ceny začínají na 30–50 Kč, takže jídla jak z restaurace, akorát problém je, že bez polévky a bez pití, a hlavně jen 64 g masa! Ku*va, to nemá ani moje dcera ve školce, která doplácí 17 korun i s polévkou a pitím! A má 150 g ve ŠKOLCE! A my tady v Liberty žerem hnusy. A to ani nemluvím o kantýnských, každý den nadávají, že dělají za minimum, tak ať očekáváme i jejich práci stejnou! Kde to sakra jsem?

GTH: Vaříme poctivě

I valcíři po ranní směně u jižní brány si stěžují na vysoké ceny v poměru ke kvalitě. O vyjádření k samotným recepturám jsme opět požádali předsedkyni představenstva GTH Dariu Choděrovou. Podle ní má závodní stravování hutníků standardní úroveň: „Při přípravě jídel nepoužíváme nekvalitní suroviny. Jsme držitelem certifikátu ISO, který předepisuje provádění pravidelných auditů dodavatelů a klientům garantuje nezávadný původ potravin. Jídla jsou připravovaná poctivě od základů, bez konzervantů a éček a odpovídají normám.“

Skupina GTH multicatering patří k největším společnostem v České republice, které zajišťují závodní stravování. Podle spolumajitelky Choděrové se v Liberty Ostrava dodržují přísné výrobní postupy, které jsou předmětem smluvního ujednání a ze strany klienta jsou také kontrolovány. „Zaměstnanci si mohou vybírat z několika jídel v různých cenových relacích,“ dodává Choděrová.

„Může se tohle vůbec prodávat lidem?“ ptá se nad snímky ze závodní kuchyně valcíř Filip. „Gupta ani nikdo z vedení GTH by to nevzal do pusy,“ říká. Je to pravděpodobné.

Co na to bible?

Sandžív Gupta a jeho ocelárny s koncem letošní zimy upadli do finanční krize. Šest tisíc hutníků v Liberty Ostrava se proto obává o práci a mnozí aktivně podporují stávkovou pohotovost vyhlášenou odbory. Na demonstraci u ředitelství firmy se minulý týden sešla necelá tisícovka nespokojených zaměstnanců. Aktuálně Gupta jedná s kalifornskou investiční společností White Oak Global Advisors o možnosti půjčky 200 milionů liber (šest miliard korun).

„Kdo nechce pracovat, ať nejí,“ lze si přečíst už v Novém zákoně a tento biblický citát rádi používali i komunisté, kteří v Československu zavedli pracovní povinnost. Hutníci z Nové hutě pracují na plný výkon, přesto se v práci moc nenajedí, jen prý nějakým blafem „zaplácnou žaludek“.

Tagy: