V Praze demonstrovaly stovky lidí bez roušek. Chodník na Národní zaplnily svíčky

Demonstrace v Praze

17. listopad. V minulých letech proudily centrem Prahy statisíce lidí, letos jich přišlo výrazně méně

Česko si připomnělo výročí událostí spojených se 17. listopadem 1939 a 1989. Kvůli epidemii koronaviru ale byly akce na Národní třídě v Praze i v regionech omezené. Přesto k pietním místům přicházelo mnoho lidí. V Praze a Brně stovky lidí protestovaly proti vládním protiepidemickým opatřením, někteří neměli roušky. Vše se obešlo bez fyzických potyček, policie ale dvě osoby zadržela. Události 17. listopadu si tradičně připomněla i řada politiků.

Na akce v hlavním městě dohlíželo 700 policistů. Obavy budil hlavně odpolední protest proti vládním opatřením. Několik stovek účastníků se sešlo na Václavském náměstí, vyslechli si projevy, poté šli k Národnímu divadlu. Skandovali protivládní hesla, třímali transparenty s nápisy jako „Vlastizrádci! Demisi!“. Mnoho lidí nemělo roušky.

Policisté zjišťovali totožnost několika z nich, jeden z demonstrantů kvůli tomu skončil na policejní služebně. Dvě osoby také policisté zajistili kvůli přestupkům. Odpůrci protiepidemických opatření se sešli i v centru Brna, demonstrace tam po dvou hodinách skončila bez komplikací.

Zima: 17. listopad patří k nejvýznamnějším dnům našich dějin

Klidná pieta se od rána konala před Hlávkovou kolejí v Praze 2, kde si lidé připomínali hlavně tragické události z podzimu 1939, kdy proti studentům krvavě zakročili němečtí nacisté. Kvůli covidu se letos nekonal každoroční pietní akt. Vedle veřejnosti přicházeli zástupci akademické obce i politici. K pamětním deskám položili květiny, svíčky nebo věnce. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima řekl, že 17. listopad považuje za jeden z nejvýznamnějších dnů českých dějin.

Ani na pražském Albertově se letos tradiční setkání studentů a představitelů vysokých škol nekonalo. Lidé tam ale přesto přicházeli věnovat vzpomínku událostem z let 1939 a 1989. V porovnání například s Národní třídou tam však bylo návštěvníků poskrovnu.

Zeman se oslav znovu neúčastnil

Na Národní třídu dorazil ráno premiér Andrej Babiš (ANO) v doprovodu ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO). Nejdůležitější je podle něj svoboda, lidé by si jí měli vážit, připomněl situaci v Bělorusku. Babišova přítomnost tentokrát nevyvolala protesty jako loni, kdy na něj lidé pískali. Hlouček odpůrců byl slyšet až při příchodu ministrů za ČSSD Jana Hamáčka a Jany Maláčové. Lidé jim vyčítali, že drží Babiše a komunisty u moci.

Prezident Miloš Zeman se pietních akcí stejně jako v posledních několika letech nezúčastnil. Kytici u pamětní desky na průčelí Kaňkova paláce za něj položil ředitel sekce administrativní Kanceláře prezidenta republiky Jan Novák. Zeman zaslal také kytici k Hlávkově koleji, uvedl na Twitteru Pražský hrad. Vpodvečer se u pietního místa objevili odpůrci Zemana a Babiše.

V poledne položilo kytice pod pamětní desku vedení Senátu v čele s jeho předsedou Milošem Vystrčilem (ODS). Podle Vystrčila tak demonstrovalo svou jednotu i jednotu horní komory.

Šéfové opozičních stran vyzdvihli při vzpomínce hlavně demokracii. Na Národní třídě se vystřídali například předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda ODS Petr Fiala, šéfka za TOP 09 Markéta Pekarová Adamová či předseda Starostů Vít Rakušan.

Bez roušky dorazili například bývalý prezident Václav Klaus nebo herečka Bára Štěpánová. Policisté k tomu na Twitteru uvedli, že na Národní třídě zadokumentovali několik osob, které neměly zakryté dýchací cesty. Mezi nimi byla i jedna veřejně známá osoba. Toto možné přestupkové jednání oznámí policie správnímu orgánu.

Svíčky zaplavily chodník na Národní třídě

Svíčky nakonec zcela zaplnily chodník na Národní třídě. Zapalovat je mohli i lidé, kteří se na místo nedostali osobně, a to prostřednictvím spolku Díky, že můžem. Využilo toho více než 1 500 zájemců. Členové spolku za dobrovolný příspěvek na svíčky připojovali vzkazy se jmény dárců a svíčky pak položili k pietnímu místu. Na internetu mohli lidé rovněž sledovat streamované debaty, divadelní přestavení nebo koncerty. Podle organizátorů bylo diváků více než 80 000. Po Národní třídě prošel i tradiční průvod masek, tentokrát měl ovšem pouze 20 účastníků. Z balkonu Národního divadla zazněla v symbolických 17 hodin a 11 minut legendární skladba Modlitba pro Martu, zazpívala ji Aneta Langerová.

Mnoho vzpomínkových akcí se konalo v regionech, také tam ale byly kvůli epidemii skromnější, většinou byly zrušené různé kulturní programy nebo průvody. Přesto lidé zapalovali tisíce svíček a na několika místech zpívali státní hymnu. V barvách trikolory se rozzářily některé budovy, vedle Pražského hradu třeba také bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce nebo Stará radnice v Táboře.

Tagy: