Kdo může za nedostatečné kapacity na středních školách? Vina neleží jen na krajích, jak se snaží tvrdit exministr Robert Plaga, míní jeho předchůdkyně v čele resortu Kateřina Valachová (ČSSD). Podle ní jsou chybějící místa pro zájemce o studium neospravedlnitelným problémem, který se tu dlouho ignoroval. „Lidem je jedno, jestli za to může stát, ministerstvo školství, kraje nebo obce – chtějí to mít vyřešené,“ řekla v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Za svého ministerského působení čelila podle svých slov i tvrdému odporu, když se snažila prosadit dvě přihlášky v prvním kole přijímaček.
Exministr školství Robert Plaga v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, že řešení problému s kapacitami středních škol mají v gesci převážně kraje. Souhlasíte s jeho tvrzením?
V tomto ohledu se s panem Plagou neshodnu, co se týče přístupu ministerstva školství. Jestliže máme ústavně zakotvené právo na vzdělání dětí, nemůžeme se tvářit, že vše je na krajích či obcích a resort bude jenom sledovat cvrkot okolo.
Jak tedy měl resort zakročit?
Je pravda, že to ministerstvo nemá jednoduché – decentralizace vzdělávání je z hlediska řízení složitější. Na druhou stranu je ministr podle mě povinen komunikovat průběžně se všemi aktéry, všechny je vyvážit a garantovat společenskou dohodu o vzdělání.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Syn přišel o sen, k přijetí nepomohly ani výborné známky. Systém selhal, zoufají si rodiče
Ptám se, protože lidé – či spíše rodiče nepřijatých žáků – nejčastěji ukazují prstem na ministerstvo školství.
Opakované zanedbání kapacit je prostě neospravedlnitelné. Lidem je jedno, jestli za to může stát, ministerstvo školství, kraje nebo obce. Chtějí to mít vyřešeně. Ve funkci jsem řešila podobnou situaci u mateřských a základních škol. Taky jsem nepátrala po tom, kdo za co může, ale sedli jsme si všichni za jeden stůl. Bylo to náročné, ale nějakým způsobem jsme to vyřešili. A upřímně řečeno, dalo se domluvit i s obcemi, kraji, hygieniky či s ministerstvem pro místní rozvoj.
Tisíce za přípravné kurzy nepomohly, Rozálie se na SŠ nedostala. Co teď může dělat?
Letošní deváťáci se více než jejich předchůdci potýkají s neúspěchem u přijímacích zkoušek na střední školy. Patnáctiletí mladiství tak se svými rodiči řeší, co dál. Naději může pro neúspěšné řešitele představovat druhé kolo přijímacích zkoušek. Stát také podporuje výjezd studentů do zahraničí.
Dalo se s tím tedy ze strany ministerstva školství něco dělat?
Resort má více nástrojů, než o kolika mluví Plaga. Pro ministra je samozřejmě řešení těžší, pokud nemáme centrálně řízený stát, ale nemůže se na celou věc koukat jako na myšky v akváriu. Má řídit dialog, přicházet s návrhy a získat podporu veřejnosti. Přijde mi to jako stará vesta. O tom, co pan Plaga opakuje na veřejnosti, si myslím svoje. Spíše skrývá, co se stalo v resortním dokumentu Dlouhodobý záměr 2019 – tam ta liknavost podle mě byla. I nepoučení z předchozího vývoje.
O problému s přicházejícím silným populačním ročníkem se ostatně vědělo dost dlouho dopředu…
Děti se „nevylíhnuly“ teď ze skořápky. Posun v demografii se dal předpokládat. Je naivní si myslet, že kraje natvrdo rozšíří kapacity – řeší tisíce dalších věcí, mají tam fabriky a řemesla, do toho silné krajské tripartity. Když jsme řešili mateřské a základní školy, říkali jsme, ať si dáme pozor, že od roku 2020 musíme mít dost kapacit na středních školách, hlavně těch čtyřletých. Tady jsem byla překvapená, že paní poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) řekla, že bude posilovat čtyřleté programy a ty víceleté naopak utlumí. To mi přišlo racionální.
V čele ministerstva školství jste byla i vy. Za vašeho působení se nenabízelo žádné řešení, které by současný nedostatek kapacit škol zmírnilo?
Na začátku roku 2017 jsme udělali analýzy oborů a narazili jsme na obrovský odpor krajů. Například jsme zjistili, že v Moravskoslezském kraji si sice všichni stěžují, že potřebují učně, ale z naší analýzy vyplynulo, že učiliště akorát generují nezaměstnané na úřadech práce. Průmyslová lobby byla překonána už za mě. Podařilo se nám přesvědčit svazy a konfederace, že sice potřebují technicky zdatné lidi – myšleno z hlediska vzdělání – ale kvůli technologickým trendům i bakaláře a magistry. Už za mě tedy nebyly nějakými bojovníky proti gymnáziím a odborným školám.
Také jsme zjistili, že došlo k devalvaci oborů kvůli nízké demografii. Třeba proto, že střední školy neměly deset let děti. A protože se financovalo „na hlavičku“, naháněli se žáci skrze obory, které byly zrovna „in“ – aby přežily ekonomicky. Když jsme to identifikovali, udělali jsme dvě věci. Prosadila jsem reformu financování regionálních škol, která byla schválena v rekordním čase. Dnes už kraje a střední školy zmíněné „hlavičky“ nehoní.
Nejeden rodič nám řekl, že by ocenili více přihlášek v prvním kole přijímacích zkoušek. I pan Plaga uvedl, že by nebyl proti – alespoň pro zmírnění stresu uchazečů o studium.
Ano, všude se teď vedou debaty, proč máme jen dvě přihlášky. Proč ne 10 nebo 20? Prosím vás, hoďte si do Googlu, jak velký problém jsem vůbec měla s prosazením dvou přihlášek a dvou pokusů pro děti. Nyní se jim vždy počítá ten lepší výsledek.
Málo míst na školách? Hřib viní ODS i Hospodářskou komoru. Její mluvčí vrací úder
Praha patří mezi nejhůře postižené kraje v případě nedostatečné kapacity středních škol. Přestože je jejich zřizovatelem město, může za nynější problém podle exprimátora Zdeňka Hřiba (Piráti) Hospodářská komora. Ta měla podle jeho slov lobovat za zaplnění učňovských oborů silnými ročníky, a tudíž se ignorovala gymnázia. Komora však toto nařčení odmítá a tvrdí, že sám Hřib jako primátor pro zlepšení situace nic neudělal.
Proti návrhu panoval velký odpor?
Bylo šílené něco takového prosadit. Všichni byli proti. Ředitelé škol, kraje, poslanci – všichni šíleli. Trošku to souviselo i s tím, že jsem zastavila cut-off skóre, tedy nepodkročitelnou hranici pro přijetí na studium. Myslím, že bychom mohli jít racionální cestou více přihlášek, ale nemělo by jich být víc než tři nebo čtyři. Jinak to systém nezvládne. Podcenila se i digitalizace, bez ní se nehnete.
Současným nepřijatým žákům – mezi nimiž jsou i premianti se skvělým studijním prospěchem – to už ale nepomůže, některým nebyly nic platné ani dvě přihlášky. Nezaspali vlády a ministři?
Jestliže nezohledníte demografický vývoj, je jasné, že se tohle stane. Není to jen záležitost pořádku v oborech – i když to spolu souvisí. Zde se ale ignorovala demografie. Čím víc dětí máte v kohortě, tím víc jich bude nadaných. Je hloupé, že se tohle nepohlídalo. Pokud měly ministerstvo školství a vláda nějaké nástroje, tak právě v Dlouhodobém záměru 2019. Předkládá ho šéf resortu, schvaluje vláda a podle toho se pak řídí kraje. Tam si to měli pohlídat. Tohle pan Plaga zamlčuje a nepřijde mi to fér. Je ale mediálně zdatný, tak ukázal na kraje.
Dobře, co by ale stát a samosprávy měly v tuto chvíli dělat, aby zmírnily důsledky?
Je na místě, aby všichni napnuli veškeré úsilí, a ještě do září v maximální míře navýšili kapacity škol. Pro nadané děti by tu měla být možnost příští rok přestoupit. I to nicméně souvisí s kapacitami. Je nutné, aby se s tím pracovalo příští a přespříští rok a počítalo se s přestupními místy.
Vláda bude také do konce roku schvalovat nový dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávací soustavy. Je nutné, aby se to pohlídalo a aby tam bylo reflektováno vše, co školství potřebuje. Abychom se zase za tři nebo čtyři roky zase nedivili, že nám děti zestárly a není pro ně místo jinde. Kdyby to nebylo k pláči, tak je to k smíchu. Pořád bych ještě vůbec nerezignovala, stále máme pár měsíců na navýšení kapacit.
