Ukrajinské děti míří do škol
České základní školy se plní dětmi, které prchly před válkou na Ukrajině. Některé je rovnou přijaly, jiné pro ně vytvořily adaptační skupiny. Největší problém novým žákům zatím dělá jazyk. Se spolužáky i učitelkami mluví anglicky, případně rusky nebo jim pomáhá překladač. Na češtině ale pracují. Od září by se totiž měly děti, které v Česku zůstanou, povinně zapojit do standardní výuky.
Základní škola Pečky ve Středočeském kraji zatím přijala 17 ukrajinských dětí. Její ředitel a zároveň prezident Asociace základních škol Luboš Zajíc ale navýšil kapacity a chystá se přijmout dalších asi 20 žáků. Mladí Ukrajinci jsou zařazeni do tříd k českým dětem a každý den mají speciální dvě hodiny češtiny. Jazyk je pro ně i tak zatím největším problémem.
Válka na Ukrajině
„Učitelé ve třídách se snaží komunikovat, jak se dá. Větší část ukrajinských žáků už začíná chytat češtinu, tak si myslím, že za pár měsíců to bude v pohodě,“ popsal CNN Prima NEWS Zajíc. Někteří učitelé podle něj k domluvě využívají angličtinu nebo ruštinu, jiní si pomáhají překladačem. S lekcemi češtiny na škole pomáhají ukrajinské koordinátorky.
Místo třídy adaptační skupina
Základní škola v jihočeském Lišově pro příjem nových žáků nemá kapacity, a tak vytvořila adaptační skupiny pro děti z Ukrajiny. O navýšení kapacit se chystá ředitelka Monika Hrdinová požádat.
V adaptačních skupinách je zatím 23 dětí. Škola je rozdělila do dvou skupin podobných malotřídkám, kdy jedna kopíruje první a druhá druhý stupeň základní školy. S pomocí dvou ukrajinských učitelek, které škola našla v řadách běženců, žákům nahrazuje normální výuku.
„Děti mají přibližně čtyři vyučovací hodiny denně. Část výuky jedou podle svých ukrajinských školních vzdělávacích programů, učí se anglicky, a zároveň mají i hodiny češtiny s českou učitelkou. Snažíme se je ale dostat i mezi české děti. Chodí za nimi do třídy, na tělocvik, nebo jdou společně třeba na prohlídku městem. Dokonce společně pojedou na výlet,“ popsala CNN Prima NEWS Hrdinová. V adaptačních skupinách podle ní mají děti zatím volnější rytmus, aby si zvykly na nové prostředí.
I podle Hrdinové je pro ukrajinské děti zatím jazyk bariérou. „Česká učitelka mluví jen česky, ale na výuce spolupracuje s ukrajinskými učitelkami. A když se nedohodnou, mají k dispozici překladač nebo si vypomůže třeba ruštinou. Výuku jazyka se snažíme jet podle učebnic češtiny pro cizince, ale pro děti je nejlepší, když na ně mluví rodilý mluvčí,“ zdůraznila ředitelka.
Všeobjímající slovanština
I s českými spolužáky je podle ní domluva komplikovanější, děti si ale poradí. „Zkouší se domluvit anglicky, a pak je tam něco, co připomíná, řekla bych, všeobjímající slovanštinu. Naše děti řeknou něco v češtině, Ukrajinci v ukrajinštině, někdo zkouší část rusky, ale domluví se. Případně si pomáhají překladači,“ popsala ředitelka s tím, že české děti jsou z přítomnosti Ukrajinců nadšené. „České děti ty ukrajinské přijaly úplně skvěle, baví je to, zapálily se do toho. Pro ně je to zajímavé,“ podotkla.
Ukrajinské děti se musí v Česku do 90 dnů přihlásit k povinné školní docházce. Hrdinová spoléhá na to, že díky adaptačním skupinám se děti v září v klidu začlení do normálních tříd. „Přijímaní ukrajinských dětí do škol by nemělo být podmíněno tím, že děti umí česky. I během výuky je můžeme uvolňovat na lekce češtiny,“ zdůraznila.
Ne všude jsou ukrajinské učitelky
Ne na všech školách však s výukou pomáhají ukrajinské učitelky, domluva je tak pro děti komplikovanější. „V každé třídě máme jedno ukrajinské dítě. Speciální učitele pro ně ale nemáme. Pokud je však v běžné třídě asistent pedagoga, věnuje se i ukrajinskému dítěti. Má překladač na mobilu a komunikuje s ním s jeho pomocí. Také využíváme angličtinu, případně ruštinu,“ řekl CNN Prima NEWS ředitel základní školy z okolí Brna, který si nepřál být jmenován.
„Když mám z každého ročníku jedno dítě, jak jim mám zřídit ukrajinskou třídu? Nevím, jak to budeme řešit. Je potřeba, aby se děti naučily česky a od září už byly na nějaké úrovni, aby se mohly zapojit do normální výuky,“ zdůraznil. I tato škola pro děti organizuje dvakrát týdně výuku češtiny.
Gazdík: Čeština je pro integraci dětí klíčová
Češtinu pro cizince v praxi může učit jak češtinář, tak například učitel prvního stupně či jazykář. Podle ministerstva školství (MŠMT) by ale měli absolvovat kurz, který nabízí například Národní pedagogický institut, META i další instituce. „Věříme, že v současné situaci bude motivací samotná potřeba celou situaci společně zvládnout,“ řekla k tomu mluvčí resortu Aneta Lednová.
Vláda ke konci března schválila na začlenění ukrajinských žáků do škol do letošního srpna zvýšení rozpočtu ministerstva školství o 5,2 miliardy korun. Výuka češtiny je podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) naprosto klíčová pro integraci dětí a mládeže z Ukrajiny do českého vzdělávacího systému.
Právě proto vznikly výzvy jak na podporu jazykových kurzů, tak i adaptačních skupin. „Je nutné odstranit bariéry tak, aby se děti a mladí lidé z Ukrajiny mohli snadněji začlenit a pokračovat ve své vzdělávací dráze, která jim byla ruskou agresí znemožněna,“ zdůraznil Gazdík.
Co dál?
Minulý týden bylo podle ministra v Česku registrováno 125 tisíc ukrajinských uprchlíků ve věku od tří do 18 let. Do českých základních se podle dat resortu zatím přihlásilo přes 23 tisíc běženců. Nejvíce jich je v Praze, ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Ze začátku uprchlické vlny se zdálo, že právě kapacity ve školách budou největším problémem. Volných míst na českých základkách je ale podle resortu ještě přes 150 tisíc, nejvíce v Moravskoslezském, Jihomoravském a Ústeckém kraji.
Podle mluvčí ministerstva Lednové by do konce školního roku měla být situace ve školách zatím vyřešená, na plánech na nový školní rok resort ještě pracuje. „Ministr Gazdík hovoří o lex Ukrajina 2, kde by chtěl řešit další věci týkající se například i středoškoláků. Předpokládám, že do konce školního roku nové plány zveřejníme,“ řekla CNN Prima NEWS Lednová.
