Tajemství vánoční tabule. Jaký příběh skrývá smažený kapr, rybí polévka či bramborový salát?
Vánoční jídla nejsou jen chutné pokrmy, ale jsou také důležitou součástí českých tradic a symboliky. Jaký příběh skrývají vánočka, rybí polévka či bramborový salát? Objevte, jak tato jídla propojovala generace a stala se neodmyslitelnou součástí sváteční tabule.
Vánočka
Vánočka má své kořeny hluboko ve středověku. Už ve 13. století byla součástí štědrovečerní hostiny, i když tehdy neměla dnešní podobu ani chuť. Pekl se bílý chléb známý jako calta, houska nebo štědrovka, která nesměla na slavnostním stole chybět. Tento chléb měl nejen sytit, ale byl také symbolickým nositelem štěstí, hojnosti a naděje na bohatou úrodu v příštím roce – to vše díky procesu kynutí, jenž byl považován za posvátný.
ČTĚTE TAKÉ: Jsou vánoční stromky na náměstích bezpečné? V Litvínově se zřítil kvůli silnému větru
Zpočátku se calty pekly ve veřejných pekárnách, což bylo běžné pro všechny slavnostní pečivo. Až kolem 18. století se jejich příprava přesunula do domácích kuchyní, kde se z pečení vánoček stala nejen povinnost, ale také tradice nesoucí rodinné poselství.
Každá domácnost pekla tolik vánoček, kolik měla členů, a k tomu ještě jednu zvláštní, velkou, která se dávala doprostřed svátečního stolu. První vánočku dostal vždy hospodář. Tento zvyk měl přivolat úspěch a dobrou úrodu v příštím roce. Právě hospodář měl privilegium rozkrájet velkou vánočku a rozdělit ji mezi rodinu – a dokonce i mezi domácí zvířata, aby se jim dařilo.
Vánočka však nebyla pouze rodinným pokrmem. Pekla se také jako dar – mezi sousedy, přáteli, ale i mezi chudými a bohatými. Posíláním vánoček si lidé projevovali štědrost a upevňovali dobré vztahy. Tento akt měl připomínat „dar z nebes“, tedy narození Ježíše Krista.
Recept na tradiční máslovou vánočku naleznete zde. A pokud byste chtěli vyzkoušet něco nového, můžete vsadit na slanou škvarkovo-brynzovou vánočku podle Pavla Berkyho.
Čtěte také
Houbový kuba
Houbový kuba je jedním z nejstarších tradičních českých pokrmů, jehož kořeny sahají až do pohanských dob. Staří Slované považovali houby za posvátnou surovinu, spojenou s přírodou a magií. Kuba, připravovaný z ječných krup a sušených hub, byl původně jídlem chudého lidu. V dobách hladomorů a válek poskytoval jednoduchý a výživný pokrm, který zasytí i zahřeje.
Přestože houby byly oblíbené i mezi vyššími vrstvami, kuba zůstával nejčastěji součástí jídelníčku prostých lidí. Tradičně je jeho původ spojován s jižními Čechami, odkud se postupně rozšířil do celé země a stal se tradičním vánočním pokrmem.
Podle tradice se totiž nesmí jíst na Štědrý den až do večera maso, aby lidé spatřili zlaté prasátko. Zkuste ho i vy!
Rybí polévka
I rybí polévka je neodmyslitelnou součástí Štědrého dne. Její historie sahá až do středověku, kdy byla oblíbeným postním jídlem. Ve středověkých kuchyních ji připravovali zejména z kapra, který byl v Čechách snadno dostupnou rybou. Její příprava byla skromná, což odpovídalo dobovému duchu půstu, ale přesto plná chuti díky kombinaci bylinek a zeleniny.
V průběhu staletí se rybí polévka přenesla ze šlechtických hostin i do lidových domácností a stala se tradiční součástí vánočního menu. Její pevné místo na stolech je spojeno nejen s gastronomií, ale i s českou vánoční symbolikou, která propojuje rybu s křesťanskými tradicemi.
Vyzkoušet můžete například tento recept.
Čtěte také
Kapr
Kapr patří k tradičním symbolům českých Vánoc, avšak jeho cesta na štědrovečerní stůl byla překvapivě dlouhá. Ve středověku a raném novověku Vánoce provázelo množství chodů symbolizujících hojnost, které však často obsahovaly spíše prostá jídla jako zelnou polévku, houbového kubu, pučálku či vánočku. Ryba se objevovala na svátečním stole pouze symbolicky, například její tvar mělo pečivo. Až v 19. století se kapr obecný začal prosazovat v měšťanských domácnostech jako typické vánoční jídlo. Na venkově a mezi chudšími vrstvami se tento zvyk rozšířil až po První světové válce díky rostoucí dostupnosti kapra z velkochovů.
Recepty na úpravu kapra se od dob Magdaleny Dobromily Rettigové příliš nezměnily. Smažený kapr v trojobalu, který dnes dominuje české štědrovečerní tabuli, si získal oblibu zejména po druhé světové válce, kdy smažená jídla odpovídala tehdejším kulinářským trendům. Recept na něj naleznete zde. Pokud si ale chcete Štědrý večer ozvláštnit, můžete vyzkoušet kapra na černém pivě podle Jana Punčocháře či kapra marinovaného v ryzlinku.
Bramborový salát
Ke kaprovi patří bramborový salát. Každá rodina má svůj vlastní osvědčený recept, často považovaný za nepřekonatelný. Variabilita tohoto pokrmu odráží jeho historii – od skromných začátků, kdy se připravoval pouze z dostupných ingrediencí, až po současné bohaté verze. Bramborový salát se stal v českých domácnostech oblíbeným ve 20. letech minulého století a jeho recept poprvé zaznamenala Marie Janků-Sandtnerová v roce 1924. Tehdejší salát se obešel bez majonézy a spojoval brambory, kořenovou zeleninu, vývar, ocet a olej. Díky své jednoduchosti a nízkým nákladům si jej mohly dovolit i chudší rodiny.
Dnes je bramborový salát rozmanitější. Základ tvoří brambory a vařená zelenina, často doplněné vejci, cibulí, kyselými okurkami, případně salámem, a vše je spojeno majonézou nebo její zdravější variantou, jogurtem. Výsledná chuť závisí na poměrech jednotlivých surovin a kvalitě použitých přísad. Každý kraj, rodina i kuchař má své vlastní tajemství přípravy, které dělá jejich salát jedinečným.
Vyzkoušejte recept Zdeňka Pohlreicha či Karla Gotta.
Čtěte také
Sladká tečka
Pokud vám po sváteční večeři zbyde místo na sladkou tečku, vyzkoušejte vánoční pomerančový krém podle Ivety Fabešové. A pokud toužíte po něčem, co skutečně navodí tu pravou vánoční atmosféru, ochutnejte domácí vaječný koňak.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vánoční cukroví zdraží, na vině jsou ceny surovin. Ekonomové radí, kdy na pečení nakoupit
Vystudovala literární tvorbu na Vysoké škole kreativní komunikace a následně navázala studiem médií na Metropolitní univerzitě v Praze. Od dubna 2023 působí jako redaktorka v on-line redakci CNN Prima NEWS. (Michaela.Bartosova@iprima.cz)
