Velká, avšak zaostalá země. Hospodářská síla Ruska stojí a padá s ropou a zemním plynem

Rusko lze považovat za velmoc snad jen z vojenského či geografického hlediska. Hospodářsky však 140milionová země rozprostírající se přes dva kontinenty soupeří se zeměmi jako Brazílie, Mexiko nebo Indonésie. Životní úroveň průměrných Rusů je však nižší než například v Rumunsku či na Bahamách. Navzdory obecnému přesvědčení, že Rusko je pro Česko významným exportním trhem, má vzájemný obchod jen zanedbatelný význam. Kde jsou silná a slabá místa ruského hospodářství? A kdo v současné napjaté situaci tahá za kratší konec?

V předvečer první světové války Rusko platilo za třetí největší světovou velmoc. Jak politicky či vojensky, tak ekonomicky. Jeho sílu dokázaly předčit jen Spojené státy a Německo, rovnat se s ním mohla Velká Británie. Bolševická revoluce z roku 1917 však zemi uvrhla do bídy, z níž se Sovětský svaz fakticky nevzpamatoval a Rusku se hospodářsky příliš nedařilo ani po rozpadu komunistického impéria.

„Pokud se ve standardních tržních ekonomikách střídají období růstu a poklesu, v Rusku takový vývoj platí dvojnásob. Prakticky jakákoli krize se na ruském hospodářství podepíše daleko silněji, než je obvyklé v zemích západního typu, a vzpamatovávání se z ní mu zpravidla trvá delší dobu,“ uvedla pro CNN Prima NEWS ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické Veronika Hedija.

Prokleté nerostné bohatství

Ruská ekonomika je, měřeno absolutní velikostí hrubého domácího produktu, jedenáctou nejsilnější na světě. To zní poměrně slušně, jenže když údaj zasadíme do kontextu, důvod k jásání to rozhodně není. Ruský HDP činil v loňském roce podle odhadu Mezinárodního měnového fondu asi 1,65 bilionu dolarů. Tedy prakticky stejně jako těsně dvanáctá Brazílie a jen o 36 miliard více než třináctá Austrálie. U protinožců ale žije téměř šestkrát více obyvatel než v Rusku.

„V přepočtu na osobu je ruský hrubý domácí produkt až 74. na světě. Životní úroveň průměrných Rusů je tak nižší než v Rumunsku, na Bahamách, ale také než v Turecku nebo v pobaltských zemích. A jen nepatrně převyšuje hrubý domácí produkt na osobu v Kazachstánu, Trinidadu a Tobagu nebo na Seychelách,“ dodala Hedija.

Problém ruského hospodářství podle ní tkví v tom, že se stále až příliš spoléhá na těžbu přírodních zdrojů, tedy zejména ropy a zemního plynu. „Rusko je země s osmými největšími rezervami ropy a vůbec největšími rezervami zemního plynu na světě. To je ale právě jeho slabost. Může to znít jako paradox, ale data jasně prokazují, že přírodní bohatství neznamená automaticky hospodářskou vyspělost. Nerostným surovinám se proto někdy říká prokleté bohatství,“ upozornila Hedija.

Oboustranná závislost na ropě a plynu

Podle ekonomky totiž země bohaté na ropu a zemní plyn mohou mít tendenci na své přírodní bohatství spoléhat až příliš. „Podívejme se, které země mají největší zásoby ropy a zemního plynu na světě. Vesměs jde o nedemokratické režimy a chudé státy. Naopak státy s kombinací demokratického politického systému a tržní ekonomiky v drtivé většině případů vládnou globálnímu žebříčku ekonomické úrovně,“ vysvětlila.

Vlastnictví obřích zásob zemního plynu ale přece jen Rusku dává do ruky relativně mocnou zbraň, kterou může Západu hrozit. Přesněji řečeno zemím západní Evropy. Evropská unie totiž musí dovážet asi 60 % své roční spotřeby zemního plynu. Z toho více než 40 % připadá na import z Ruska. Zbytek pokrývají státy jako Norsko, Alžírsko, Nigérie nebo Spojené státy.

Tato závislost ale není jednostranná. „Zájmem Ruska je svůj zemní plyn prodávat na trhu a inkasovat desítky miliard dolarů ročně. Totéž platí o ropě. Schopnost Ruské federace dostat Západ do kouta skrze hrozbu uzavření kohoutků je velmi omezená. S exportem plynu a ropy stojí a padá ruské hospodářství. Ruský federální státní rozpočet je asi ze 40 % závislý na příjmech z těchto komodit,“ přiblížila Veronika Hedija.

A co na to Čína?

Existuje tedy ještě i jiná možnost ruské odvety za sankce Západu? „Jeho možnosti jsou velmi omezené. Obzvláště v situaci, kdy Evropská unie dává najevo, že chce pracovat na přechodu od fosilních energetických zdrojů k obnovitelným. To v překladu znamená snižování závislosti na dovozu ropy a plynu právě z Ruska,“ vysvětlila Hedija.

Ruská federace tak má v rukou fakticky jen nástroje, které mohou bránit dovozu zboží ze západní Evropy nebo které mohou komplikovat podnikání západních firem. Jenže i to se podle ekonomky může proti Rusku otočit.

„Pokud se má hospodářská úroveň Ruska zvednout, bude potřebovat zahraniční kapitál. Tedy mimo jiné, aby Západ v Rusku investoval. Rozhodne-li se Rusko komplikovat podnikatelům z Evropy či USA život, doplatí na to,“ dodala Hedija s tím, že Rusko pravděpodobně posílí hospodářské vazby na Čínu. „Jenže to by mimo jiné znamenalo i nárůst čínského vlivu v Rusku. A to si nejsem úplně jistá, že Rusové přivítají s otevřenou náručí,“ uzavřela.

Tagy:

Hlavní zprávy

Českem se prohnalo ničivé derecho. Meteorologové popsali neobvyklý jev
Počasí

Českem se prohnalo ničivé derecho. Meteorologové popsali neobvyklý jev

Silná bouřka, která se v pátek večer prohnala republikou, byla podle předběžného vyhodnocení Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) přinejmenším slabé derecho. Tímto výrazem označují meteorologové větrnou bouři způsobující škody a rychle postupující v pásu o délce alespoň 400 kilometrů. Nejsilnější poryv zaznamenala stanice Plzeň-Mikulka, kde foukalo rychlostí zhruba 125 kilometrů v hodině.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
13:00

Ruské síly vypálily rakety na Žytomyrskou oblast

12:46

Ukrajina slaví Den ukrajinského námořnictva

12:29

Zelenskyj: Válka na Ukrajině rozhodne, zda světu vládne hrubá síla

12:11

21letý ruský voják byl na Ukrajině odsouzen na doživotí za vraždu civilisty

BIO je v kurzu! Třídění bioodpadu šetří životní prostředí i peněženku

Snížit množství komunálního odpadu v popelnicích? Jde to. Kromě barevných kontejnerů na plast, papír, sklo či nápojové kartony jsou v ulicích Českého Těšína, Prostějova, Znojma, Českých Budějovic a dalších českých měst k vidění i hnědé popelnice na bioodpad. Tam všude služby odpadového hospodářství zajišťují firmy FCC v ČR. Obyvatelé hnědé nádoby je poctivě využívají a odkládají do nich bioodpad ze zahrad i domácností.

V Olomouci přepadl hernu a obsluhu střelil do hlavy. Skončil ve vazbě, žena bojuje o život

Soud poslal do vazby dvaasedmdesátiletého recidivistu, který v pátek večer přepadl hernu v Olomouci a její pracovnici střelil pistolí do hlavy. Sedmapadesátiletá žena leží v nemocnici a její stav je kritický. Pachatele, který 48 let svého života strávil za mřížemi, zadrželi kriminalisté tři hodiny po přepadení herny na nedalekém vlakovém nádraží. Senior byl obviněn z vraždy ve stadiu pokusu. U soudu mu hrozí 15 až 20 let vězení či výjimečný trest. Novinářům to řekl vedoucí odboru obecné kriminality služby kriminální policie a vyšetřování krajského ředitelství Jan Lisický.

Biden: Čína si hraje s ohněm. Při obraně Tchaj-wanu jsme připraveni použít vojenskou sílu

Aktualizováno

Spojené státy by byly ochotny vojensky zasáhnout v případě útoku na ostrov Tchaj-wan, který si Čína nárokuje jako součást svého území. Na tiskové konferenci v Tokiu to uvedl americký prezident Joe Biden. Agentura AP hovoří o jednom z nejsilnějších vyjádření podpory Tchaj-wanu z posledních desetiletí. Peking podle očekávání Bidenova slova ostře kritizoval a zdůraznil, že americký prezident nemá „podceňovat jeho odhodlání“.

KOMENTÁŘ: Ani koruna, ani euro. Před inflací nás ochrání jen rozumná hospodářská politika

Ve veřejném prostoru se stále častěji objevuje argument, že kdyby Česká republika už dávno vyměnila korunu za euro, nemusela by nyní trpět pod jhem třicetileté inflace. A zastánci této myšlenky odkazují na údaje Eurostatu, podle nichž je míra růstu cen v eurozóně asi poloviční než u nás. Problém je v tom, že propagátoři eura v lepším případě podléhají přílišnému zjednodušení, v horším dokonce záměrně manipulují fakty.

Domácí zpravodajství

Sledujte superdebatu s Jurečkou i Schillerovou. Jak bojovat proti drtivé inflaci?

Česko čelí největšímu zdražování od devadesátých let. Inflace by však v budoucnu mohla vystoupat ještě výš. Co by měla vláda udělat, aby krizi co nejefektivněji čelila? O tomto tématu budou diskutovat v superdebatě na CNN Prima NEWS ministři Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Martin Kupka (ODS) i šéfové opozičních poslaneckých klubů Alena Schillerová (ANO) a Radim Fiala (SPD). Speciál za přítomnosti diváků ve studiu můžete sledovat ve čtvrtek 26. května od 21 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Ukrajinské vědkyně v Česku řeší bioodpady i dopady covidu, říká profesor Konvalinka

Do České republiky od začátku ruské agrese na Ukrajině přišlo již více než 300 tisíc utečenců a řada z nich již dostala příležitost si v Česku nalézt zajímavou práci. Například ukrajinské vědkyně se zapojily do řady výzkumných projektů především v oboru vodohospodářství či v energetice. O podpoře 14 milionů korun na zapojení ukrajinských vědců, kterou nabídla Technologická agentura ČR, se pro CNN Prima NEWS rozhovořil její předseda Petr Konvalinka.